Evropské trhy ve středu mírně vzrostly, dařilo se akciím těžařů. Londýnská burza překonala více než rok a půl starý rekord

Evropské akciové trhy ve středu uzavřely převážně v plusu. Stejně jako v úterý byla aktivita investorů po vánočních svátcích utlumená. Dařilo se zejména těžařským společnostem. Akcie na londýnské burze po návratu investorů z vánoční přestávky obnovily růst a jejich index FTSE 100 se vyšplhal nad více než rok a půl starý rekord.
Regionální index STOXX Europe 600 si připsal 0,29 % na 361,53 bodu, britský FTSE 100 si v první seanci po čtyřdenní pauze polepšil o 0,54 % na 7 106,08 bodu, francouzský CAC 40 klesl o 0,01 % na 4 848,01 bodu a německý DAX posílil o 0,02 % na 11 474,99 bodu.
Hlavní index londýnské burzy se dostal přibližně dva body nad dosavadní maximum z 27. dubna 2015. Od začátku roku si index připisuje zhruba 14 %, celého tohoto přírůstku dosáhl v druhém pololetí.
Evropští investoři se ve středu soustředili zejména na začátek obchodování v USA, kde se stále vyhlíží překonání psychologické hranice 20 000 bodů u benchmarku Dow Jones Industrial Average. Krátce po otevření však Dow mírně ztrácel.
Z jednotlivých sektorů se nejvíce dařilo základním materiálům. Akcie těžařského gigantu BHP Billiton vyskočily o více než 4 %, firma Anglo American si polepšila o 3,55 %. Těžařům pomáhá hlavně ožívání cen komodit.
Investoři dále pozorně sledovali také dění okolo italských bank, které ohrožují stabilitu evropského bankovního systému. Ratingová agentura Standard & Poor's k tomuto tématu ve středu uvedla, že plán italské vlády na podporu bankovního sektoru zřejmě nebude mít žádný bezprostřední dopad na hodnocení úvěrové spolehlivosti Itálie.
Pozornost ve středu vzbudila také zpráva, že německý automobilový koncern Volkswagen investuje do mobilního systému na placení parkovného a v příštích třech letech zaměstná více než tisíc IT specialistů. Dceřiná společnost Volkswagen Financial Services v této souvislosti převezme kanadskou firmu PayByPhone, cena transakce nebyla oznámena. PayByPhone je předním poskytovatelem bezhotovostního placení parkovného. Akcie německé automobilky na zprávu reagovaly poklesem o téměř půl procenta.
Nejdůležitější středeční události na evropských trzích
- První blok jaderné elektrárny Temelín dosáhl plného výkonu. Elektřinu začal blok vyrábět 25. prosince, kdy ho energetici po téměř čtyřměsíční odstávce připojili k přenosové soustavě. Plného výkonu první blok dosáhl ve středu po půlnoci. ČTK to řekl mluvčí Temelína Marek Sviták.
- Export tuzemských firem stoupne v příštím roce podle odhadu společnosti Deloitte v běžných cenách o šest procent. Zásadním momentem pro české exportéry bude ukončení intervencí ČNB a potřeba vyrovnat se se silnějším kurzem české koruny. Letos vývoz podle očekávání podnikatelských svazů dosáhne nového rekordu přes čtyři biliony korun. Mimo EU ale míří již jen přes 16 % českého exportu a toto číslo se dál pomalu snižuje.
- Česká národní banka (ČNB) by mohla ukončit režim devizových intervencí ve druhém až třetím čtvrtletí příštího roku. Shoduje se na tom většina analytiků oslovených ČTK. Důvodem bude především fakt, že inflace se dostane na dvouprocentní cíl ČNB již na počátku roku 2017. Kurz koruny bude podle odhadů ihned po konci intervenčního režimu rozkolísaný, na konci roku 2017 by mohl být podle odhadů mezi 25,50 až 26,50 Kč za euro.
- Česká národní banka v lednu a únoru provede organizační změny, které se budou týkat ekonomického výzkumu, mezinárodní činnosti a od února agendy související s lidskými zdroji. Banka o tom ve středu informovala v tiskové zprávě.
- Německá automobilka Volkswagen investuje do mobilního systému na placení parkovného a v příštích třech letech zaměstná více než tisíc IT specialistů. Firma se po emisním skandálu soustředí na nová obchodní odvětví, uvedla agentura DPA.
- Česká měna se vůči euru po celý rok kvůli intervencím České národní banky pohybovala v úzkém rozpětí těsně nad hranicí 27 EUR/CZK. Koruna však výrazně posílila k britské libře a polskému zlotému, naopak oslabila k americkému dolaru či ruskému rublu. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK.
- Finská vláda od příštího roku zkušebně zavede takzvaný všeobecný základní příjem. Vybraná skupina 2 000 nezaměstnaných občanů bude od státu místo podpory v nezaměstnanosti dostávat po dobu dvou let bez jakýchkoli podmínek 560 eur (přes 15 000 Kč) měsíčně. Finsko se tak stane první zemí na světě, která otestuje zaručený příjem na celonárodní úrovni. Úřady chtějí zjistit, jestli lze touto cestou zjednodušit sociální systém a motivovat více k práci.
- Plán italské vlády na podporu bankovního sektoru zřejmě nebude mít žádný bezprostřední dopad na hodnocení úvěrové spolehlivosti Itálie. Ve středu to uvedla mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's (S&P).
Zdroj: ČTK, CNBC