Americké akcie zahájily týden růstem, dařilo se zejména zbrojařským firmám a technologickým podnikům

Index Dow si připsal 0,43 % na 20 894,83 bodu, širší index S&P 500 vzrostl o 0,52 % na 2 394,02 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite se zvýšil o 0,82 % na 6 133,62 bodu. Index volatility VIX spadl o 9,22 % na 10,93 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se zvýšil o jeden a půl bazického bodu na 2,25 %.

Dařilo se všem hlavním sektorům indexu S&P 500 s výjimkou energetiky. Nejvýrazněji stouply sektor veřejných služeb, technologické odvětví a průmyslový sektor.

Americké akcie (22. května 2017), zdroj: Google

V indexu Dow v úvodu týdne nejvýrazněji zdražily akcie výrobce letecké techniky Boeing (+1,61 %), konglomerátu 3M (+1,38 %) a zdravotnické skupiny UnitedHealth Group (+1,22 %). Ztráty zaznamenaly cenné papíry farmaceutické firmy Pfizer (-1,05 %), chemického obra DuPont (-0,57 %) nebo výrobce sportovního oblečení a obuvi Nike (-0,39 %).

V plusu skončily i akcie zbrojních firem Lockheed Martin (+1,55 %) či Raytheon (+0,57 %), a to v reakci na zprávu, že americký prezident Donald Trump během své návštěvy Saúdské Arábie podepsal s Riádem dohody na dodávky zbrojního vybavení a služeb v hodnotě 110 miliard dolarů. Oba tituly také stanovily svá nová historická maxima.

Za růstem technologického sektoru stály zejména společnosti Amazon (+1,13 %), Microsoft (+1,12 %) a Apple (+0,61 %).

Posílily rovněž akcie druhé největší americké automobilky Ford Motor (+2,12 %), která oznámila, že jejího dosavadního generálního ředitele Marka Fieldse nahradí šéf divize mobility a autonomních vozů James Hackett. Ford tak reaguje na rostoucí nespokojenost investorů ohledně ceny akcií a perspektiv podniku.

Dolar oslabil na půlroční minimum

Na devizovém trhu se v pondělí dolar propadl na více než šestiměsíční minimum vůči koši předních měn. Prohloubil tak své ztráty z minulého týdne, kdy se dostal pod tlak kvůli obavám investorů ohledně politické situace ve Spojených státech.

Euro se vůči dolaru vyšplhalo až na 1,1263 USD, tedy na nejvyšší úroveň za šest a půl měsíce. Podpořil ho komentář německé kancléřky Angely Merkelové, která označila jednotnou evropskou měnu za příliš slabou. V závěru obchodování v New Yorku vykazovalo euro vůči dolaru nárůst o zhruba 0,3 % na 1,1237 USD.

Merkelová v pondělí studentům střední školy v Berlíně řekla, že příčinou současných vysokých obchodních přebytků Německa jsou "příliš slabé euro" a ceny ropy. Upozornila, že tyto faktory nemůže Německo nijak ovlivnit. Za slabý kurz eura podle ní může měnová politika Evropské centrální banky, na kterou nemá německá vláda de facto žádný vliv.

Německá vláda se opakovaně brání dlouhodobé kritice USA i evropských partnerů na adresu vysokých přebytků tím, že faktory, které to způsobují, nemá ve své moci. Pondělní vyjádření kancléřky vyvolalo na devizovém trhu dohady, že němečtí činitelé by se mohli začít důrazněji vyslovovat ve prospěch zpřísnění rétoriky i politiky ECB.

Ceny ropy na světových trzích počátkem týdne dál rostly. Vzhůru je tlačilo přesvědčení investorů, že přední světoví vývozci suroviny se tento týden dohodnou na prodloužení a možná i prohloubení dohody o omezení těžby černého zlata.

Severomořská ropa Brent kolem 20.00 SELČ zdražovala o zhruba 0,6 % na 53,87 USD za barel a cena severoamerické lehké ropy WTI rostla asi o 0,8 % na 50,70 USD za barel. Z minim z počátku května již oba referenční druhy ropy zdražily už o více než deset procent.

Ve čtvrtek se scházejí ministři Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jejich kolegové z některých dalších zemí, aby jednali o prodloužení dohody o snížení těžby. Ministři Saúdské Arábie a Ruska minulý týden navrhli prodloužení stávající dohody o devět měsíců místo původně zvažovaných šesti.

Uvažuje se také o hlubší redukci, než je dosavadních 1,8 milionu barelů denně, sdělily zdroje agentury Reuters. Analytici z Commerzbank to však považují za riskantní, protože kdyby se země na hlubším snížení produkce nedohodly, vedlo by to na trhu ke zklamání a ceny by nereagovaly tak, jak producenti chtějí.

Hlubší redukce ze strany OPEC by také mohla podnítit další zvyšování těžby z břidlicových ložisek v USA. Od poloviny loňského roku se těžba ropy v USA zvýšila o deset procent.

Hlavní pondělní události na amerických trzích

• Chemická společnost Huntsman se sídlem v USA a švýcarská Clariant AG se spojují do subjektu s tržní hodnotou přes 14 miliard USD. Společnosti v pondělí oznámily, že fúze "rovnocenných" firem má být uzavřena do konce letošního roku. Nový podnik se bude nazývat HuntsmanClariant.
• Americká automobilka Ford Motor odvolá výkonného ředitele Marka Fieldse a nahradí jej Jimem Hackettem, dosavadním ředitelem divize vývoje autonomních vozů. Společnost tímto krokem reaguje na klesající cenu akcií a propad prodeje, uvedl v pondělí list The New York Times. Změn mají doznat i další posty v řízení podniku. Společnost zprávu odpoledne potvrdila.
• Index aktivity chicagského Fedu v dubnu stoupl na 0,49 bodu (březen: 0,07 bodu).
• RBC Capital zvýšila cílovou cenu akcií Applu na 168 ze 157 USD.
• JPMorgan Chase zvýšila doporučení na akcie Qualcommu na "overweight" z "neutral", jejich cílovou cenu zvýšila na 68 z 50 USD.

Zdroj: Bloomberg