Evropské akcie v pátek po zveřejnění výsledku britských parlamentních voleb stouply, za celý týden však mírně oslabily

Britská libra se v reakci na překvapivě slabý výsledek konzervativců v parlamentních volbách propadla vůči dolaru až o 2,5 % na téměř dvouměsíční minimum 1,2636 GBP/USD. Důvodem jsou obavy investorů, že nerozhodný výsledek voleb v Británii vyvolá politický chaos. Během odpoledne se však britská měna vrátila na hladinu 1,274 GBP/USD.

"Je to zapeklitá věc pro britskou ekonomiku i pro jednání o brexitu, takže je to negativní pro libru," řekl k výsledkům voleb hlavní ekonom společnosti AMP Shane Oliver. "Británie však představuje pouze 2,5 % světového hrubého domácího produktu, takže nelze očekávat výraznější dopady na světové investiční trhy," dodal.

Britský akciový index FTSE 100 si v pátek připsal 1,04 % na 7 527,33 bodu. Řada podniků z tohoto indexu má rozsáhlé mezinárodní aktivity a slabší kurz libry po přepočtu zvyšuje hodnotu jejich zahraničních příjmů. Za celý týden však britský benchmark klesl o 0,32 %. 

Výsledky voleb nepotěšily britské banky, které šly v pátek proti trendu a uzavřely v negativním pásmu. Akcie Royal Bank of Scotland zlevnily o 2,26 % a Lloyds Banking Group přišla o 1 %.

Regionální index STOXX Europe 600 v pátek vzrostl o 0,32 % na 390,21 bodu (za celý týden -0,25 %), francouzský CAC 40 zpevnil o 0,67 % na 5 299,71 bodu (za celý týden -0,82 %) a německý DAX si připsal 0,8 % na 12 815,72 bodu (za celý týden +1,69 %).

Evropské akcie (9. června 2017), zdroj: CNBC

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v květnu zrychlil na 2,4 % z dubnových 2 %. Rostly hlavně ceny potravin, zdražování pohonných hmot zpomalilo. V pátek to oznámil Český statistický úřad. Meziroční inflace se tak nadále držela nad 2% inflačním cílem České národní banky. Ta však počítala s květnovým zvýšením inflace na 2,6 %.
• Německá centrální banka v pátek zlepšila výhled domácí ekonomiky. V letošním roce by měl růst hrubého domácího produktu Německa podle její páteční zprávy dosáhnout 1,9 procenta, tedy stejného tempa jako loni. V předchozí prognóze přitom banka letošní růst odhadovala na 1,8 procenta. Ke zlepšení hospodářských výhledů v pátek přikročily rovněž centrální banky v Rakousku a Francii.
• Evropský výrobce letadel Airbus zlepšil svůj výhled poptávky po letadlech na příštích 20 let. Společnost nyní očekává prodej 34 899 osobních a nákladních letadel v hodnotě 5,3 bilionu dolarů. To je o 6 procent více, než uváděla firma v loňském výhledu. Airbus však současně snížil výhled růstu letecké přepravy, napsala agentura Reuters.
• Odbyt klíčové značky VW z německého automobilového koncernu Volkswagen se v květnu meziročně zvýšil o 3,5 procenta na 513 500 vozů. Vrátil se tak k růstu po téměř 2% poklesu v předchozím měsíci. Vyplývá to z údajů, které firma zveřejnila na svých internetových stránkách.
• Česko by mělo k tvorbě společné evropské energetické politiky přistupovat více pragmaticky a hlídat si svoje zájmy. Na pátečním setkání energetických odborníků, na kterém se diskutovalo o roli Česka v evropské energetice, to řekl člen představenstva ČEZ Pavel Cyrani. Některé ze zemí EU podle něj domluvený evropský směr volného obchodu s elektřinou ne vždy dodržují, což Česko znevýhodňuje. Jako příklad uvedl Německo.
• Řecký parlament v pátek schválil další reformy, které po něm požadují věřitelé jako podmínku dokončení nynější prověrky záchranného programu a uvolnění dalších úvěrů. Konečná dohoda na prověrce s ministry financí eurozóny se očekává na zasedání euroskupiny 15. června, řekl mluvčí šéfa tohoto seskupení Jeroena Dijsselbloema. Řecku po dokončení prověrky budou moci evropští věřitelé uvolnit další část úvěru z předloňského programu, aby Atény mohly v červenci vyrovnat splatné dluhy.

Hlavní události tohoto týdne na evropských trzích

• Nový tuzemský jaderný blok bude v případě rozhodnutí o jeho realizaci postaven v Jaderné elektrárně Dukovany. V rozhovoru s ČTK to řekl šéf nové divize jaderná energetika ČEZ a ředitel Jaderné elektrárny Temelín Bohdan Zronek. Mezi reálné varianty formy případné stavby nového bloku podle něj patří i ta, že bude po prvotním výběru z více dodavatelů uzavřena dohoda s jedním strategickým partnerem.
• Největší polská rafinérská skupina a 63% vlastník Unipetrolu PKN Orlen zvažuje odkup 23,7% podílu drženého entitou ze skupiny J&T. Zástupci minoritního vlastníka z J&T výrazně kritizovali dividendovou politiku společnosti a nedostatek poskytovaných informací především ohledně nákupu a potřebných investic ve společnosti Spolana.
• Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 5,3 % na 27 889 korun. V pondělí to oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Po odečtení inflace, tedy růstu cen, se výdělek zvýšil o 2,8 %. Růst tak mírně předčil odhady analytiků a oproti čtvrtému čtvrtletí roku 2016 zrychlil. Průměrná mzda vytrvale roste v Česku již od začátku roku 2014.
• Britská průmyslová výroba by letos mohla růst nejrychlejším tempem od roku 2014. Nejistotu ohledně budoucích možností vývozu do Evropské unie totiž výrazně vyvažuje oživení celosvětového hospodářství. Výhled na rok 2018 je ale méně optimistický, uvedla v pondělí organizace reprezentující britský průmysl EEF.
• Skupina ČEZ koupila od developerské společnosti ABO Wind devět větrných farem v pokročilé fázi příprav ke stavbě, které se nacházejí v šesti regionech Francie. V úterý o tom informoval mluvčí ČEZ pro obnovitelné zdroje Martin Schreier. Výši transakce neuvedl.
• České maloobchodní tržby bez aut v dubnu zpomalily meziroční růst na 2,7 % z březnových revidovaných 8,7 %. Vzrostly tržby za potraviny a nepotravinářské zboží, prodeje pohonných hmot se téměř nezměnily. Tradičně nejvyšší tempo růstu vykázal internetový prodej. V úterý o tom informoval Český statistický úřad (ČSÚ).
• Přebytek zahraničního obchodu Česka v dubnu meziročně klesl na 10,6 miliardy korun. Před rokem byl o 13,8 miliardy vyšší. Výsledek ovlivnil pokles kladné bilance obchodu s auty a pokles přebytku obchodu s kovodělnými výrobky. Vyplývá to z úterních předběžných výsledků Českého statistického úřadu.
• Růst maloobchodních tržeb v Británii se v květnu zpomalil na 0,2 % z dubnových 6,3 %. Vyplývá to z úterních údajů Sdružení britských maloobchodníků (BRC). Před blížícími se parlamentními volbami ale ekonomika nehraje zásadní roli. Práci má rekordní počet lidí a veřejný dluh je zvládnutelný.
• Nezaměstnanost v Česku v květnu podle odhadů analytiků oslovených ČTK klesla na 4,1 procenta z dubnových 4,4 procenta. Důvodem je především pokračující růst ekonomiky a doznívající nástup sezónních pracovníků na trh práce. Úřad práce zveřejní údaje ve čtvrtek 8. června.
• Průmyslová výroba v Česku v dubnu meziročně klesla o 2,5 %, podepsaly se na tom nepříznivé kalendářní efekty. Letošní duben měl totiž o tři pracovní dny méně než loňský. Po očištění tak průmyslová produkce rostla meziročně o 5,9 %. Meziměsíčně byla po vyloučení sezónních vlivů vyšší o 0,6 %. Ve středu o tom informoval Český statistický úřad (ČSÚ), který zároveň revidoval březnový meziroční růst na 10,2 %.
• Stavební výroba v Česku v dubnu zpomalila meziroční růst na 4 % z březnových revidovaných 7,1 %. Produkce rostla díky pozemnímu stavitelství. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Po očištění o vliv počtu pracovních dnů se stavebnictví proti loňskému dubnu zvýšilo o 9,6 %.
• Česká národní banka na počátku dubna v rámci intervencí proti posilující koruně na devizovém trhu vynaložila zhruba 18 miliard korun za nákup eur. Celkově tak od spuštění intervencí v listopadu 2013 do jejich ukončení 6. dubna letos vydala centrální banka na intervence více než dva biliony korun. Devizové rezervy ČNB po téměř roce nárůstu v květnu klesly. Snížily se o 728 milionů eur na 123,91 miliardy eur. Vyplývá to z údajů o devizových obchodech, které ve středu centrální banka zveřejnila.
• Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) očekává v nejnovějším ekonomickém výhledu, že česká ekonomika letos poroste o 2,9 procenta a příští rok její růst zpomalí na 2,6 procenta. Hlavním faktorem ekonomického růstu by přitom měla být domácí poptávka. O nejnovějším výhledu ČTK informovalo ministerstvo zahraničních věcí. Loni ekonomika rostla o 2,4 procenta.
• Největší španělská banka Santander ve středu oznámila, že převezme menšího konkurenta Banco Popular, který se dostal do finančních těžkostí. Za převzetí zaplatí symbolické jedno euro. Banka dodala, že v souvislosti s převzetím provede navýšení kapitálu o zhruba sedm miliard eur, aby pokryla kapitálové nedostatky společnosti Banco Popular. Santander tak menšího rivala zachrání před hrozícím kolapsem.
• Německý ústavní soud ve středu označil za nezákonnou daň z jaderného paliva. Německé energetické podniky tak mohou požadovat vrácení zhruba 6,3 miliardy eur, které v uplynulých letech odvedly státu, spolu s úroky. Spolkové ministerstvo financí už dalo najevo, že energetickým podnikům tyto peníze vyplatí.
• Evropská centrální banka na svém červnovém zasedání ponechala úrokové sazby beze změny. Základní sazba tak zůstává na 0 %, zápůjční na 0,25 % a depozitní na -0,4 %. Rozhodnutí ponechat úrokové sazby beze změny se všeobecně očekávalo. Objem programu kvantitativního uvolňování byl ponechán na 60 miliardách eur měsíčně. Investory ale zaujalo opuštění rétoriky, která naznačovala další možné snížení úrokových sazeb v dohledné době. Na tiskové konferenci guvernér banky Mario Draghi představil novou makroekonomickou prognózu, která čeká v příštích třech letech mírně pomalejší růst spotřebitelských cen, avšak rychlejší růst HDP eurozóny.
• Ekonomika eurozóny v letošním prvním čtvrtletí vzrostla proti předchozím třem měsícům o 0,6 %, tedy nejprudším tempem za poslední dva roky. Oznámil to ve čtvrtek statistický úřad Eurostat. Opravil tak svůj dřívější odhad, podle kterého růst zůstal na 0,5 %, úrovni z loňského čtvrtého čtvrtletí.
• Nezaměstnanost v Česku v květnu klesla na 4,1 % z dubnových 4,4 %. Lidí bez práce bylo 308 521, což je nejnižší číslo za květen od roku 2008, tedy od doby před ekonomickou krizí. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Úřad práce ČR. Počet volných míst naopak vytrvale stoupá, v květnu přesáhl 174 000.
• Průmyslová výroba v Německu v dubnu překonala očekávání. Meziměsíčně stoupla o 0,8 procenta, ekonomové v anketě agentury Reuters odhadovali, že vzroste jenom o 0,5 procenta. Nejvíce se dařilo energetickým podnikům. Oznámilo to ve čtvrtek dopoledne německé ministerstvo hospodářství. Údaje o průmyslové výrobě tak po zklamání, které přinesl dubnový pokles průmyslových zakázek, znovu dávají naději, že největší evropská ekonomika dále poroste. Horší výsledky zaznamenal stavební průmysl a z výrobních linek sjelo méně spotřebního zboží.
• Míra nezaměstnanosti v Řecku v březnu klesla na 22,5 %, tedy na nejnižší úroveň od roku 2012. Nadále však zůstává nejvyšší v eurozóně. Vyplývá to ze čtvrtečních údajů řeckého statistického úřadu ELSTAT. V únoru činila míra nezaměstnanosti 22,9 %.
• Islandská ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku klesla mezičtvrtletně o 1,9 %, což byl první pokles za čtyři čtvrtletí a nejhorší od roku 2014. Meziročně tempo růstu hrubého domácího produktu zpomalilo na 5 % z 11,3 % v posledním čtvrtletí loňského roku. Zpráva, kterou ve čtvrtek zveřejnil statistický úřad, zvyšuje pravděpodobnost, že islandská centrální banka sníží své úrokové sazby.
• Řím chystá pod tlakem unijních institucí sanaci dvou problémových regionálních bank Popolare di Vicenza a Veneto Banca. Vláda nyní přesvědčuje velké italské banky, aby k jejich záchraně finančně přispěly, protože jejich uzavření by nakonec italský bankovní sektor mohlo stát mnohem víc. Agentuře Reuters to ve čtvrtek sdělily informované zdroje.

Výsledková sezóna v tomto týdnu

• Výrobci vína a lihovin Rémy Cointreau se loni nad očekávání zvýšil provozní zisk. Za období do 31. března vzrostl o 13,8 % na 226,1 milionu eur. Firma podle čtvrtečního oznámení těžila z vyšší poptávky po svém prémiovém koňaku v Číně. V příštím roce společnost očekává další růst.

Zdroj: CNBC, ČTK