Evropské burzy v pátek uzavřely v červených číslech, za celý týden ztratily zhruba čtvrt procenta

Regionální index STOXX Europe 600 přišel o 0,23 % na 387,62 bodu, za celý týden pak ztratil 0,25 %. V pátek se nedařilo zejména sektoru potravin a nápojů, který dolů stáhl britský řetězec Domino's Pizza. Za jeho poklesem o 2,79 % stálo snížení doporučení na akcie společnosti od banky Berenberg (na "hold" z "buy").

Zvýšení investičního doporučení naopak pomohlo britské televizní společnosti ITV, jejíž akcie zdražily o 3,34 %. Morgan Stanley nově zařadila cenné papíry společnosti na stupeň "overweight".

Britský FTSE 100 v pátek klesl o 0,2 % na 7 424,13 bodu (za celý týden -0,43 %), francouzský CAC 40 ztratil 0,3 % na 5 266,12 bodu (za celý týden +0,05 %) a německý DAX odevzdal 0,47 % na 12 733,41 bodu (za celý týden -0,15 %).

Pozornost investorů v pátek kromě mírně rostoucích cen ropy poutaly i předběžné údaje o červnové podnikatelské aktivitě v eurozóně. Tempo jejího růstu překvapivě zpomalilo, údaje nicméně podle analytiků signalizují, že růst hrubého domácího produktu eurozóny v celém druhém čtvrtletí zrychlil na 0,7 % z 0,6 % v prvním kvartálu.

Souhrnný index podnikatelské aktivity za červen klesl na 55,7 bodu. V květnu i dubnu činil 56,8 bodu, což byla jeho nejvyšší hodnota od dubna 2011.

Evropské akcie (23. června 2017)                Zdroj: CNBC

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Hrubý domácí produkt Francie se v prvním čtvrtletí zvýšil proti předchozím třem měsícům o 0,5 procenta. V pátek to oznámil francouzský statistický úřad. Zpřesnil tak svůj odhad z konce dubna, podle kterého růst činil 0,4 procenta.
• Reálné mzdy v Německu se v prvním čtvrtletí meziročně zvýšily o 0,6 procenta, což je nejméně za poslední více než tři roky. Na vině je především rychlejší růst spotřebitelských cen, uvedl v pátek spolkový statistický úřad.
• Irská vláda dokončila primární emisi akcií zestátněného bankovního ústavu Allied Irish Banks (AIB). Prodejem čtvrtinového podílu získala tři miliardy eur. V pátek to oznámilo irské ministerstvo financí. Získané peníze budou použity ke snížení státního dluhu.
• Bankovní rada České národní banky na svém zasedání ve čtvrtek 29. června nezmění úrokové sazby, shodují se analytici. Vyjádření rady lze podle nich čekat v obdobném duchu jako v posledních dnech, kdy několik členů bankovní rady včetně guvernéra Jiřího Rusnoka uvedlo, že posilování koruny může zvyšování úrokových sazeb oddálit. Podle ekonomů přistoupí ČNB ke zvyšování sazeb nejdříve ve druhém pololetí.

Události tohoto týdne na evropských trzích

• Slovenské ministerstvo financí ponechalo výhled letošního růstu slovenské ekonomiky na 3,3 procenta. Na příští rok úřad zlepšil odhad tempa růstu hrubého domácího produktu na 4,2 procenta z dosavadních 4 procent, vyplývá to z nové prognózy ministerstva, které upozornilo na očekávané přehřívání domácí ekonomiky. Země by mohla dosáhnout nejrychlejšího hospodářského růstu v regionu.
• Zvýšení tzv. rezerv na ochranu úvěrového trhu, které minulý týden oznámila Česká národní banka, bude pro úvěrové ratingy českých bank celkově příznivé. V období vysokého růstu úvěrů jim to zachová silnou kapitálovou základnu. V pondělí to uvedla mezinárodní ratingová agentura Moody’s. Podle ní budou muset na tento krok reagovat posílením rezerv hlavně Komerční banka a česká dceřiná banka italské UniCredit.
• Společnost Siemens investuje v nadcházejících sedmi letech více než sedm miliard korun do rozšíření a modernizace všech závodů v Česku a do nového centra vývoje elektromotorů v Ostravě. Společnost vytvoří přes 1 800 nových pracovních míst, zhruba ve třetině případů půjde o výzkumně-vývojové, manažerské a související administrativní pozice. V tiskové zprávě to v pondělí uvedla agentura CzechInvest.
• Dva největší světoví výrobci civilních letadel, americký Boeing a evropský Airbus, v pondělí zahájili mezinárodní aerosalon u Paříže oznámením velkých zakázek. Boeing představil nový model svého nejprodávanějšího letounu, který by měl oživit slábnoucí trh civilního letectví. Aerosalon na letišti Le Bourget otevřel nový francouzský prezident Emmanuel Macron, který na něj přiletěl vojenským letadlem od Airbusu.
• Míra nezaměstnanosti na Slovensku letos v květnu klesla na historické minimum od vzniku státu v roce 1993. Nezaměstnanost dosáhla úrovně 7,35 % v porovnání s 7,74 % v dubnu. V úterý o tom informovalo slovenské ústředí práce, sociálních věcí a rodiny, které v zemi řídí úřady práce.
• Německá kancléřka Angela Merkelová věří, že se vyjednávání o brexitu ponesou v dobré atmosféře. Zbylá část Evropské unie by se podle ní ale měla starat i o vlastní budoucnost. Merkelová to v úterý řekla na výročním sněmu špiček německého průmyslu v Berlíně. Jednání o vystoupení Británie z Evropské unie začalo v Bruselu v pondělí.
• Tržby stovky největších tuzemských firem loni meziročně stouply o 10,6 procenta na 2,6 bilionu korun. Jejich zisky vzrostly o 4,5 procenta na 188 miliard korun. Nejvyšší příčky žebříčku Czech Top 100 opět obsadily Škoda Auto, ČEZ a Agrofert. Mladoboleslavská automobilka zvítězila v žebříčcích nejvyšších tržeb i nejvyšších zisků. Sdružení Czech Top 100 to v úterý oznámilo v tiskové zprávě.
• Francie letos možná opět nedodrží tříprocentní limit rozpočtového deficitu stanovený Evropskou unií. V úterý to řekl francouzský premiér Édouard Philippe. Bývalý francouzský prezident François Hollande přitom slíbil, že země se do tříprocentního limitu EU letos vejde poprvé za deset let, připomíná agentura Reuters.
• Středeční valná hromada energetické společnosti ČEZ schválí dividendu z loňského zisku ve výši 33 korun na akcii před zdaněním, tak jak ji navrhlo představenstvo firmy, shodují se analytici. V posledních čtyřech letech vyplatila firma akcionářům pokaždé podíl na zisku ve výši 40 Kč na akcii. Ministerstvo financí, přes něž vlastní zhruba 70% podíl ve firmě český stát, protinávrh k rozdělení zisku nepředložilo.
• Současné posilování koruny, pokud bude dále pokračovat, může být důvodem k pomalejšímu zvyšování úrokových sazeb. V rozhovoru s ČTK to řekl guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Aktuální prognóza ČNB počítá s prvním zvyšováním úrokových sazeb ve třetím čtvrtletí. Budoucí zvyšování sazeb nebude podle guvernéra výrazné.
• Česká republika je v obecné rovině na přijetá eura připravena a přechod na jednotnou evropskou měnu by zvládla. Stále je ale velká propast mezi ČR a eurozónou v oblasti cen a příjmů, kterou by bylo dobré před přijetím eura snížit. V rozhovoru s ČTK to řekl guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Zároveň kritizoval projekt Bankovní unie, tedy dohledu nad finančním trhem v rámci eurozóny, který označil za nedodělaný.
• Ladislav Štěpánek a Tomáš Pleskač budou členy představenstva energetické společnosti ČEZ další čtyři roky. Dozorčí rada firmy je v úterý potvrdila ve funkcích, oznámil ve středu ČTK mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
• Akcionáři Kofoly si letos na dividendách rozdělí 301 milionů korun. Valná hromada společnosti Kofola ČeskoSlovensko ve středu v Ostravě schválila příslušný návrh představenstva. Na jednu akcii připadne před zdaněním 13,50 Kč.
• Energetický a průmyslový holding (EPH) podnikatele Daniela Křetínského koupí prostřednictvím své dceřiné společnosti EP UK Investments dvě paroplynové elektrárny v Británii. Jejich dosavadnímu vlastníkovi, energetické firmě Centrica, za ně zaplatí 9,5 miliardy korun v hotovosti. Ve středu to sdělil mluvčí EPH Daniel Častvaj.
• Energetická skupina ČEZ koupila v Německu dalších 14 větrných turbín. Všechny jsou rozmístěné na území spolkové země Porýní-Falc a jsou již v provozu. Ve čtvrtek to oznámil mluvčí ČEZ Martin Schreier. Výši transakce firma nesdělila.
• Evropský výrobce letadel Airbus na letošním aerosalonu u Paříže získal celkem 326 závazných či předběžných objednávek. Firma tak ve čtvrtek připustila, že zaostala za americkým rivalem Boeing, který podle jejího odhadu obdržel 571 objednávek.
• Londýnský starosta Sadiq Khan před začátkem čtvrtečního summitu Evropské unie v Bruselu vyzval britskou premiérku Theresu Mayovou, aby usilovala při jednáních o takzvaném brexitu o zachování přístupu země na jednotný trh evropského společenství.
• Vysílání zaměstnanců do zahraničí ze zemí východní a střední Evropy bylo jedním z centrálních témat v kampani francouzských prezidentských voleb. Francie od loňska uplatňuje zákon, který prosadil nynější prezident Emmanuel Macron ještě jako ministr a který omezuje volné podnikání evropských dopravců ve Francii. Coby prezident chce Macron tento problém přenést na celoevropskou úroveň. Právě o tom s ním zřejmě budou chtít mluvit premiéři zemí visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), s nimiž se nově zvolený prezident hodlá v pátek sejít na okraj nynějšího bruselského summitu EU.

Zdroj: CNBC