Čistý zisk skupiny ČEZ loni vzrostl o 30 % na 19 miliard korun, návrh dividendy by měl být oznámen v dubnu

Energetické skupině ČEZ loni vzrostl čistý zisk o 30 % na 19 miliard korun. Přispěly k tomu zejména jednorázový výnos z prodeje akcií maďarské společnosti MOL a růst výroby elektřiny v jaderných elektrárnách. Tržby skupině klesly o procento na 201,9 miliardy korun. Návrh dividendy zveřejněn nebyl, podle generálního ředitele firmy Daniela Beneše by se tak mělo stát zřejmě v dubnu.
Čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy, které obecně nesouvisejí s běžným hospodařením, vzrostl o 5 % na 20,7 miliardy Kč. Provozní zisk EBITDA se snížil o 7 % na 53,9 miliardy Kč. Oba výsledky jsou téměř dvě miliardy korun nad výhledem, který společnost zveřejnila v listopadu.
Pokles provozního zisku EBITDA je důsledkem poklesu realizačních cen vyrobené elektřiny. Pozitivní efekt vyšší výroby v jaderných elektrárnách a přínos nových OZE a ESCO akvizic byl eliminován vyššími náklady na emisní povolenky pro výrobu elektřiny z tradičních zdrojů a narovnáním nevyfakturované elektřiny z roku 2016.
Výroba elektřiny z tradičních zdrojů meziročně stoupla o dvě procenta na 60,9 TWh. Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů byla meziročně vyšší o čtvrtinu. Prodej zemního plynu koncovým zákazníkům se zvýšil o 21 % a spotřeba elektřiny na distribučním území firmy ČEZ Distribuce vzrostla meziročně o 2,4 %, po klimatickém a kalendářním očištění o 3,1 %.
"Loňský rok byl úspěšný jak z pohledu dosaženého zisku, tak z pohledu plnění strategických cílů. Cíle na úrovni provozního i čistého zisku jsme překonali o téměř dvě miliardy a získali jsme povolení k dlouhodobému provozu pro zbývající tři ze čtyř bloků Jaderné elektrárny Dukovany," uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Nejvýznamnější akvizicí skupiny ČEZ v roce 2017 byla akvizice německé společnosti Elevion, která patří k největším poskytovatelům komplexních energetických služeb (ESCO) v zemi a prostřednictvím které získal ČEZ více než 1 800 odborníků a roční tržby zhruba 8 miliard Kč. V oblasti zelené energetiky vstoupil ČEZ na francouzský trh a dále posílil své aktivity v Německu, kde instalovaná kapacita vzrostla na 133,5 MW.
Finanční ředitel ČEZ Martin Novák uvedl, že letos společnost očekává dosažení provozního zisku EBITDA 51-53 miliard Kč a očištěného čistého zisku 12-14 miliard Kč. S ohledem na objemné jednorázové položky zaúčtované loňském v roce se reálně jedná o mírný meziroční nárůst.
ČEZ měl k 15. březnu pro letošek zajištěný odbyt pro 95 % předpokládané výroby elektřiny za průměrnou cenu 31,50 EUR/MWh. Pro příští rok má společnost nasmlouvané prodeje pro 68 % výroby při průměrné ceně 31 EUR/MWh a pro rok 2020 má zajištěný odbyt pro 36 % předpokládané výroby při průměrné ceně 34 EUR/MWh. Objemy předprodané elektřiny pro další roky dosahují maximálně 10 %, nejvyšší průměrnou prodejní cenu má ČEZ nasmlouvanou pro rok 2023, a to 35,50 EUR/MWh.
Komentář finančního ředitele ČEZ Martina Nováka k výsledkům a výhledu společnosti
K vysokému čistému zisku v roce 2017 přispěly zejména prodej akcií MOL (+4,5 miliardy Kč), prodej nemovitostí v Praze (+1,1 miliardy Kč), zisk z obchodování s komoditami nad rámec ročního cíle (+1 miliarda Kč), ocenění zelených certifikátů pro rumunské větrné parky - přidělených v minulosti - v návaznosti na pozitivní změnu regulace (+0,8 miliardy Kč), dohoda o narovnání s podnikem Sokolovská uhelná (+0,7 miliardy Kč) a mimosoudní dohoda s bulharskou státní firmou NEK (+0,4 miliardy Kč).
"Výhled společnosti pro letošní rok mírně zaostal za našimi odhady. Ve srovnání s konsenzem trhu je náš výhled v souladu na úrovni očištěného čistého zisku a mírně nižší u EBITDA. Management nezveřejnil návrh dividendy, čekáme ale, že by společnost mohla navrhnout výplatu 35 Kč na akcii. Tato částka by mohla být vzhledem k lepším výsledkům za loňský rok reálná," říká analytik Jiří Kostka z Komerční banky. "Vzhledem k tomu, že výhled není nijak překvapivý a chybí návrh výplaty dividendy, nečekáme výraznější reakci trhu."
Návrh dividendy by měl být oznámen v dubnu, čeká se podobná výše jako loni
Dividendu na úrovni 35 Kč na akcii by mohla společnost vyplatit i podle analytika Petra Bártka z České spořitelny. Analytik Bohumil Trampota z J&T Banky odhaduje, že ČEZ by mohl teoreticky vyplatit dividendu až 38 Kč na akcii (výplatní poměr 100 % čistého zisku). I on ale očekává spíše 35 Kč na akcii (dividendový výnos asi 7 %). Společnost by měla podle Trampoty zveřejnit návrh dividendy nejpozději v pozvánce na valnou hromadu, což by mělo být měsíc před jejím konáním (loni 21. června).
Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš předpokládá, že firma oznámí návrh dividendy za loňský rok v dubnu. Řekl to na tiskové konferenci k loňským výsledkům. Její možnou výši komentovat nechtěl. Loni ČEZ ze zisku za rok 2016 vyplatil 33 Kč na akcii před zdaněním. Akcionářům tak bylo vyplaceno 17,8 miliardy korun, stát jako majoritní vlastník získal 12,4 miliardy korun. Čtyři roky předtím vyplatila firma akcionářům pokaždé dividendu 40 Kč na akcii.
Finanční ředitel ČEZ Martin Novák na tiskové konferenci dále uvedl, že transformace společnosti dává smysl, protože by se mohlo podařit zvýšit efektivitu dvou částí více než jednoho celku.
Solidní závěr roku díky stabilní výrobě
Za samotné čtvrté čtvrtletí ČEZ vykázal provozní zisk EBITDA 12,9 miliardy Kč (4Q2016: 14,3 miliardy Kč), čistý zisk 2,4 miliardy Kč (4Q2016: ztráta 0,1 miliardy Kč) a upravený čistý zisk 3,4 miliardy Kč (4Q2016: 2,9 miliardy Kč). Tržby se skupině ve čtvrtém kvartálu snížily o 5,9 % na 55,17 miliardy Kč.
"V rámci jednotlivých segmentů nás překvapil provozní zisk EBITDA připadající na konvenční zdroje, který ve čtvrtém čtvrtletí meziročně vzrostl o 3 %. ČEZ vyprodukoval 16,2 TWh elektřiny z konvenčních zdrojů (meziročně +4,6 %), pozitivně se projevil obnovený provoz v jaderných zdrojích. Celková produkce nicméně zaostala za našimi odhady vlivem slabší produkce z uhelných zdrojů," uvádí Petr Bártek z České spořitelny.
Během konferenčního hovoru management ČEZ potvrdil dividendovou politiku (výplata 60-100 % čistého zisku, loni 90 %) a uvedl, že aktiva v Bulharsku byla prodána za výrazně více než 320 milionů eur, o kterých spekuloval bulharský tisk. Kupující strana (Inercom) nicméně nadále pracuje na financování transakce. Inercom také přizval bulharský stát k diskuzi o jeho možné účasti v transakci. Dvoutřetinový podíl ve třech bulharských rozvodných společnostech koupil ČEZ v roce 2004 za 281,5 milionu eur.
Inercom podal antimonopolnímu úřadu podklady pro schválení transakce s ČEZ
Místopředseda představenstva společnosti ČEZ Tomáš Pleskač na úterní tiskové konferenci řekl, že prodej bulharských aktiv Inercomu sníží čistý dluh skupiny ČEZ v letošním roce zhruba o 10 miliard korun. V loňském roce společnosti čistý dluh klesl o devět procent na 134 miliard korun.
Smlouvu o prodeji svých bulharských aktiv podepsal ČEZ 23. února. V Bulharsku vyvolalo pochybnosti, zda je tak malý podnik jako Inercom schopen financovat a řídit strategicky důležité energetické provozy. Nedůvěru také vyvolaly nejasnosti, z jakých zdrojů firma získala peníze potřebné k tak velkému nákupu. Inercom, jehož jmění činí zhruba 100 milionů leva (1,3 miliardy Kč), má převzít aktivity s ročními tržbami asi 1,8 miliardy leva (přes 23 miliard Kč).
Aféra ohrozila bulharskou vládu a přiměla premiéra Bojka Borisova, aby se minulý týden setkal s majitelkou firmy Inercom Ginkou Varbakovovou. Hovořil s ní o postoupení státu kontrolního balíku akcií v provozech, jichž se ČEZ v Bulharsku zbavuje.
ČEZ si do smlouvy s Inercomem mimo jiné prosadil, že pět let po podpisu smlouvy nesmí nový vlastník bulharská aktiva bez souhlasu ČEZ prodat. Podle zdrojů ČTK se tím ČEZ chrání v arbitráži, kterou proti Bulharsku vede. Na začátku března se v Praze konala jednání o plnění podmínek smlouvy. Inercom požádal, aby byl prověřen možný vstup bulharského státu do obchodu.
Inercom minulý týden podal bulharskému antimonopolnímu úřadu podklady pro schválení transakce s ČEZ. Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž uvedl, že šlo o jedinou odkládací podmínku smlouvy podepsané mezi českou a bulharskou firmou. Zopakoval také, že strany pracují na analýzách všech variant a dopadů případného vstupu bulharského státu do obchodu.
Balík prodávaných společností čítá sedm firem - CEZ Bulgaria, CEZ Elektro Bulgaria, CEZ Razpredelenie, CEZ Trade Bulgaria, CEZ ICT Bulgaria, Free Energy Project Orešec a Bara Group. Nejvýznamnější z nich je distribuční CEZ Razpredelenie. Už na konci loňského roku ČEZ prodal odděleně uhelnou elektrárnu Varna poblíž černomořského pobřeží bulharské firmě SIGDA ODD.
ČEZ je největší tuzemskou energetickou firmou. Majoritním akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 % akcií.
Zdroj: ČEZ, ČTK