Výnosy transformovaných penzijních fondů loni klesly v průměru na 0,6 %

Transformované penzijní fondy v roce 2017 vydělaly klientům v průměru necelých 0,6 %, žádný z nich nepřekonal inflaci, která loni stoupla na 2,5 %. O rok dříve tyto fondy při inflaci 0,7 % připsaly klientům v průměru výnos 0,8 %. Vyplývá to z ankety ČTK mezi penzijními společnostmi. V transformovaných fondech bylo na konci roku 3,7 milionu účastníků.
Výnos Transformovaného fondu České spořitelny dosáhl za loňský rok 0,51 %, o rok dříve to bylo 0,68 %. Zhodnocení transformovaného fondu Consex kleslo z 0,47 % na 0,16 %, fondu AXA z 1,025 % na 0,76 % a fondu Komerční banky z 0,66 % na 0,49 %. Pouze zhodnocení fondu NN mírně stouplo z 0,66 % na 0,69 %
Penzijní společnost České pojišťovny připsala klientům za loňský rok zhodnocení 0,84 %. Transformovaný fond Allianz přinesl zhodnocení 0,41 %, ČSOB Penzijní společnost připsala klientům Transformovaného fondu Stabilita 0,63 %.
"Ve srovnání s loňským rokem jde o mírný pokles, který reflektuje situaci na dluhopisových a peněžních trzích. České státní dluhopisy s pětiletou splatností zaznamenaly loni nárůst výnosů z 0,1 % v srpnu na 0,8 % v závěru roku. Efekt nárůstu výnosů na trhu se začne pozvolna propisovat do výsledku hospodaření Transformovaného fondu až v letech následujících," komentoval výsledky mluvčí Penzijní společnosti České spořitelny Filip Hrubý.
Nižší zhodnocení je podle ředitele Penzijní společnosti České pojišťovny Marcela Homolky cena za to, že klienti mají podle zákona garantován každoroční kladný výnos.
"Transformované fondy přinášejí klientům jen velmi malé zhodnocení. Vyšší se od nich nedá kvůli situaci na kapitálových trzích očekávat nyní ani dlouhodoběji," řekl ČTK analytik Broker Consulting Martin Novák. Bezrizikové české státní dluhopisy přinášejí jejich držitelům jen velmi malé zhodnocení a tyto fondy nemohou kvůli garanci nezáporného zhodnocení investovat do rizikovějších instrumentů. "Na dlouhodobější investování či odkládání peněz na důchod jsou tak spíše nevhodné," dodal.
V penzijním připojištění může klient získat státem poskytované výhody až 6 350 korun ročně a zároveň má garantovanou návratnost vložených peněz. Vedle státních příspěvků a zhodnocení peněz mohou účastníci čerpat daňové úlevy a velká část z nich také příspěvky od zaměstnavatele.
Penzijní připojištění se státním příspěvkem, takzvaný třetí pilíř penzijního systému, mělo na konci roku 4,47 milionu lidí. Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 lze uzavírat jen smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. Nové fondy už neručí za to, aby případný prodělek nesnížil úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Naopak nabízejí možné vyšší zhodnocení.
Lidé se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994.
Zdroj: ČTK