Německo se chystá na brexit, neví ale, co vlastně čekat

Postoj Berlína k brexitu je od referenda o vystoupení z června 2016 konstantní a do omrzení ho v posledních letech opakovala například kancléřka Angela Merkelová. Německo podle ní rozhodnutí britských občanů hluboce lituje, ale zároveň ho respektuje. Přeje si do budoucna co nejužší vztahy s Londýnem, zároveň má ale za jasné, že nemohou být stejné, jako kdyby Británie zůstala členskou zemí EU.

V posledním půlroce se pak ve vyjádřeních Merkelové i dalších německých politiků, kteří nadále podporují naplnění už vyjednané dohody o vystoupení, stále častěji objevuje i výzva, aby se spolková republika důsledně připravovalo také na možnost, že se brexit, který je zatím plánován na 29. března, uskuteční bez dohody. Snaží se o to vláda, podnikatelé i běžní občané.

Kabinet i parlament už v souvislosti s vystoupením Británie z osmadvacítky přijaly několik opatření, která se týkají daňové, pracovní, sociální nebo vzdělávací oblasti. Jedním z nejdůležitějších je nařízení, které stanoví, že i v případě brexitu bez dohody budou Britové v Německu moci zůstat nejméně tři měsíce za dosavadních podmínek. Po čtvrtroce, nebo v případě prodloužení lhůty o něco později, budou muset individuálně žádat o povolení k pobytu.

Řada ze zhruba 100 000 Britů žijících ve spolkové republice se ale na podobná opatření spoléhat nechce a raději žádá o německé občanství, které jim na každý pád dá jistotu, že budou nadále moci žít a pracovat v celé unii. Zatímco v roce 2015 německé občanství podle zdejších úřadů získalo 622 Britů, v roce referenda o brexitu jich bylo už 2 865 a předloni 7 493. Výrazně také stoupl počet Britů stěhujících se do spolkové republiky.

Nejistotu nepociťují jen Britové v Německu, ale také řada ze zhruba 140 000 Němců žijících v Británii. I v jejich případě to potvrzují žádostí o britské občanství, jejichž počet šel několikanásobně nahoru.

V nejednoduché situaci je také mnoho firem, které s ostrovní zemí obchodují. Nejde přitom rozhodně o bezvýznamný segment. Obchodní výměna obou zemí dosahuje téměř 120 miliard eur a na obchodu s Británií závisí podle Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK) až 750 000 pracovních míst.

Není tak divu, že zástupci průmyslu, včetně toho automobilového, opakovaně varovali před možnými důsledku brexitu bez dohody. Se zvyšující intenzitou nyní také pořádají semináře, které mají firmám pomoci se na brexit připravit. Konkrétně společnosti zvažují třeba přesun výroby z Británie nebo si najímají dodatečné skladovací prostory a předzásobují se součástkami, aby překonaly problémy a zpoždění, k nímž by podle všeho znovuzahájení kontrol zboží na britských hranicích vedlo. I tak ale zhruba polovina německých firem podle DIHK říká, že dopady brexitu bez dohody nedokáže odhadnout.

Nelehko se odhadují také makroekonomům, i když ti se většinou shodují v tom, že by takový brexit neměl na Německo zdaleka tak negativní dopad jako na Británii. Šéf ekonomického institutu DIW Marcel Fratzscher očekává, že by v případě tvrdého brexitu, který může na rozdíl od jiných odvětví prospět bankovní branži ve Frankfurtu nad Mohanem, hrubý domácí produkt spolkové republiky klesl 0,2 až 0,3 procenta, což ale nepovažuje za nikterak dramatický propad. O poznání horší scénář načrtává šéf Svazu německého průmyslu (BDI) Joachim Lang, podle něhož by pokles HDP činil nejméně půl procenta.

Situaci okolo vystoupení Británie z EU samozřejmě podrobně sledují i média, jejichž velká většina ze současné situace viní britskou politiku, která podle nich není ani pár týdnů před plánovaným termínem brexitu schopna říct, co vlastně chce. Jako nejčastější možné východisko novináři navrhují odsunutí termínu brexitu, případně druhé referendum.

Zdroj: ČTK