Evropské akcie v pondělí oslabily, v reakci na útok na saúdské rafinerie ale zdražily ropné tituly

Obchodování na evropských akciových trzích v pondělí skončilo v červených číslech. Proti proudu šly ale cenné papíry ropných podniků, které podpořil útok na rafinerie v Saúdské Arábii a na něj navázaný prudký růst cen ropy.
Panevropský index STOXX Europe 600 oslabil o 0,58 % na 389,53 bodu, britský FTSE 100 klesl o 0,63 % na 7 321,41 bodu, německý DAX oslabil o 0,71 % na 12 380,31 bodu a francouzský CAC 40 uzavřel se ztrátou 0,94 % na 5 602,23 bodu.
Indexy do červených čísel srazilo zvýšené geopolitické napětí související se sobotním útokem na saúdsoarabské rafinerie kvůli nimž se propadla produkce tamní ropy na polovinu. Představitelé Saúdské Arábie dokonce údajně uvažují o odkladu vstupu státní ropné společnosti Saudi Aramco na burzu. Ceny ropy Brent vyskočily o více než 10 % nad 67 USD za barel.
Americký prezident Donald Trump na Twitteru napsal, že USA mají připravené zbraně, avšak čekají na informace od Rijádu o tom, kdo za útokem na zařízení na západě země stojí. Washington z útoku viní Írán, k akci se ale přihlásili Teheránem podporovaní šíitští Húsiové z Jemenu.
Akcie společnosti Lundin Petroleum poskočily bezmála o 9 %, cenné papíry firmy Tullow Oil zpevnily o více než 8 % a akcie TechnipFMC zpevnily o téměř 5 %.
Negativně ale působila rovněž zpráva, že průmyslová výroba v Číně stoupla v srpnu v meziročním srovnání o 4,4 %, což byl nejpomalejší růst od února 2002. Zpráva, kterou v pondělí zveřejnil čínský statistický úřad, je dalším znamením, že ekonomika kvůli obchodní válce a slabé domácí poptávce slábne. Tempo růstu kleslo z červencových 4,8 %. Analytici oslovení agenturou Reuters očekávali zvýšení výroby o 5,2 %.
Akcie londýnskéburzy zlevnily o více než dvě procenta poté, co její představenstvo odmítlo nabídku na převzetí za 36,6 miliardy dolarů od hongkongské burzy.
Hlavní pondělní události na evropských trzích
- Britská obchodní komora (BCC) v pondělí zhoršila odhad růstu britské ekonomiky pro letošní i příští rok. Zhoršení výhledu zdůvodnila pomalejším růstem globální ekonomiky, obchodním napětím mezi Spojenými státy a Čínou a přetrvávající nejistotou kolem plánovaného odchodu Británie z Evropské unie.
- Řecko chce předčasně splatit 2,9 miliardy eur z téměř 9 miliard, které dosud dluží Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF). Příslušnou žádost adresovanou Evropskému stabilizačnímu mechanismu (ESM) a euroskupině v pondělí podepsal řecký ministr financí Christos Staikouras.
- Evropská komise zahájila samostatná hloubková vyšetřování daňových výhod poskytnutých Belgií celkem 39 nadnárodním společnostem. Vyšetřování má zjistit, zda daňové úlevy nebyly z pohledu evropských pravidel nedovolenou státní pomocí. Vyplývá to z pondělního oznámení EK.
- Italský výrobce luxusních jachet Ferretti plánuje do konce října nabídnout své akcie na milánské burze. Z prodeje akcií chce získat 100 milionů eur, které použije na financování dalšího rozvoje.
- Německá automobilka Volkswagen se v Austrálii dohodla na urovnání žalob tisíců zákazníků souvisejících s emisním skandálem. Celkem automobilka majitelům vozů Volkswagen, Audi a Škoda s naftovým motorem EA189 zaplatí 127 milionů australských dolarů (dvě miliardy korun). Dohodu ještě musí schválit soud.
- Rusko a Bělorusko se dohodly na jednotných daních, občanském zákoníku a dalších oblastech hospodářské integrace. Změny mají začít platit od roku 2021. S odvoláním na dosud nezveřejněný program sjednocování ekonomik obou zemí o tom v pondělí informoval deník Kommersant.
Zdroj: CNBC, ČTK
Aktuality
