Slovenská centrální banka čeká vyšší schodek rozpočtu než vláda

Zatímco kabinet premiéra Petera Pellegriniho počítá pro příští rok, kdy se v zemi uskuteční parlamentní volby, s podílem veřejného schodku na hrubém domácím produktu 0,49 procenta, podle NBS deficit dosáhne až 1,6 procenta HDP. Centrální banka na rozdíl od vlády neočekává propad investic, odhaduje ale například nižší příjmy státu z dividend či ze zavedení plnohodnotné elektronické evidence tržeb podnikateli.

NBS poukázala také na plány vlády ohledně hospodaření země v letech 2021 a 2022 bez deficitu veřejných financí, aniž kabinet navrhl opatření na dosažení tohoto cíle, který má činit až 1,15 procenta HDP. Podle NBS se veřejný dluh země udrží pod hranicemi sankčních pásem takzvané dluhové brzdy jen v případě uskutečnění chybějících konsolidačních opatření.

Předloha slovenského rozpočtu pro příští rok počítá například s dodatečnými příjmy z vyššího zdanění cigaret, které odmítla jedna z koaličních stran, a naopak nezahrnuje finanční dopady schválených změn ve způsobu výpočtu starobních penzí. Vláda na to zareagovala návrhem na zvýšení a prodloužení platnosti zvláštní bankovní daně. Podle ministra financí Ladislava Kamenického je potřeba tyto změny zohlednit prostřednictvím úpravy parametrů předlohy rozpočtu při jednání ve sněmovně.

Nezávislá slovenská rozpočtová rada dříve upozornila, že bez dodatečných opatření schodek veřejných financí Slovenska může dosáhnout v roce 2020 až 1,8 procenta HDP. Podle rady návrh rozpočtu opět nadhodnocuje nedaňové příjmy státu a podhodnocuje výdaje samospráv, zdravotnictví a systému sociálního pojištění.

Tříčlenná slovenská koalice nemá ve sněmovně většinu, vládní návrhy ale dlouhodobě obvykle podporuje několik nezařazených poslanců. Vládní strany už nejsou vázány koaliční smlouvou, jejíž platnost skončila na začátku listopadu při zahájení předvolební kampaně. Proti návrhu rozpočtu se ovšem nepostavila žádná z koaličních stran.

Zdroj: ČTK