Čína v roce vodního hada: S novým politickým vedením přijdou nové příležitosti, říká Jonas Parello-Plesner (ECFR)
Od neděle bude Číně podle lunárního kalendáře vládnout vodní had. Ten znamená nejistotu, což je vzhledem k blížící se výměně politických stráží v Pekingu příznačné. Čínská ekonomika sice ustála loňské zpomalení, před sebou ale stále má zásadní reformy. Jak se s nimi Si Ťin-pching a jeho lidé vyrovnají, je přitom ve hvězdách, říká Jonas Parello-Plesner, Senior Policy Fellow think-tanku European Council on Foreign Relations.
V Pekingu dochází k předání moci. Ve společnosti roste napětí a ekonomika nemá všechny překážky za sebou. Jedním slovem nejistota. Jak na to mají zahraniční hráči reagovat?
Jonas Parello-Plesner (JPP): Myslím si, že většina už s tímto rizikem svým způsobem počítá. V roce 2008 bylo vše o tom, jak Západ padá a Čína nadále roste, což lidem imponovalo. Teď se stále více expertů shoduje na tom, že má Čína před sebou velký otazník. Není totiž jasné, zda zvládne některé věci, které má v plánu. O tom exportéři i investoři vědí a podle toho se řídí.
Příklad za všechny: Mzdy v Číně šly nahoru, a mnohé zahraniční firmy se proto stěhují do zemí, kde je stále možné vyrábět levně – do Vietnamu, Bangladéše a dalších. To potvrzují čísla o přímých zahraničních investicích do Číny, která jsou v meziročním srovnání o dost horší.
Růst mezd, respektive posun ve výrobním řetězci vzhůru na úroveň, kde se dělají věci s přidanou hodnotou, je součástí procesu dospívání ekonomiky. To by nemělo nikoho překvapit.
JPP: Jistě, čínská vláda si právě to do jisté míry přála. Nechtěla už být levnou dílnou světa. Chce, aby její ekonomiku poháněly inovace, aby růst byl o něco zelenější. Otázkou ale je, zda je na něco podobného země připravená. V ideálním případě by Evropané a Američané v době této transformace posloužili jako tlumič. Export do Spojených států a do EU by prostě zajistil solidní růst, v jehož závětří by šlo ekonomiku přeprogramovat. Domácnosti na Západě ale kvůli krizi neutrácejí, takže to Čína musí zvládnout bez jejich asistence.
Vzhledem k situaci přitom Peking nemá na výběr, musí se do reforem pustit, musí odpovědět na nastartované trendy. Co v této souvislosti radíte investorům sledovat?
JPP: Za pozornost jistě stojí urbanizace. Důležitý zlom v této oblasti nastal loni, kdy v Číně žilo poprvé více lidí ve městech než na vesnicích. Lidí ve městech přitom bude podle dostupných signálů v dalších deseti letech přibývat.
Je tedy důležité, aby byl růst měst a megaměst udržitelný, což otevírá obrovské příležitosti v oblasti recyklace materiálů, obnovitelných zdrojů a tak dále, což může být zajímavé i pro evropské a americké společnosti.
Mnozí experti s odkazem na nástup nového vedení předpovídají růst čínských burz. Souhlasíte s nimi?
JPP: Podle mě bude zajímavé sledovat čínské primární úpisy akcií (IPO) na zahraničních trzích. V poslední době se hodně mluví o čínských účetních standardech, jimiž se tyto firmy řídí. Ve Spojených státech se objevily pochybnosti, zda odpovídají americkým nebo mezinárodním normám.
Rozuzlení této debaty může mít na čínské akcie výrazný vliv, v nejhorším případě by se totiž mohlo stát, že některé čínské společnosti odejdou ze zahraničních trhů, což by ovlivnilo i ceny jejich akcií na domácím trhu.
To jsou čínské akcie v zahraničí. Co investice do zahraničí, jak ty se s novým vedením změní?
JPP: Podle mě budou čínské zahraniční investice nadále růst. Loni se dostaly na úroveň 77 miliard USD, což potvrdilo rychlý růst z poslední doby. Musíme si ale připomenout, že Čína na tento kolotoč naskočila pozdě - je až na 13. místě žebříčku největších globálních investorů a stále má před sebou malé evropské země.
Cílem Pekingu je i v tomto dohnat světovou špičku, což je ostatně i součástí plánu pětiletky. Pokud se nemýlím, chtějí se Číňané do roku 2015 dostat na 150 miliard, a zároveň chtějí, aby v tu chvíli investice do zahraničí převyšovaly objem investic, které ze zahraničí proudí do Číny.
Jakou další zprávu podle vás nové čínské vedení zahraničním investorům se zájmem o Čínu vyšle?
JPP: Doufáme, že dojde k určitému uvolnění některých pravidel a omezení. Evropané začali vyjednávat dohodu o investicích, která má evropským společnostem zajistit větší přístup na čínské trhy, přístup do nových sektorů. Stávající čínské vedení signalizovalo vstřícnost, teď Evropané čekají, jak se k dohodě postaví Si Ťin-pching a jeho lidé. Pokud jí dají zelenou, bude to pro evropské firmy – i vzhledem k tomu, co se teď v Evropě děje – velice zajímavé.
Co konkrétně by se evropským společnostem mohlo otevřít?
JPP: Vezměte si sektor finančních služeb, který je v tuto chvíli pro zahraniční firmy takřka nedostupný. Zahraniční banky mají na trhu podíl zhruba 2 %. Všechny tak mají v Číně luxusní sídla, jako například Deutsche Bank, služby ale v podstatě poskytují jen zahraničním klientům. Kdyby se to změnilo, byla by to obrovská příležitost.
