Zpověď insidera: Pomáhám Číně skupovat Evropu, která je ve výprodeji
Pomáhá čínským firmám nakupovat v krizí zmítané Evropě. Během své návštěvy Londýna si našel čas na několik otázek Investičního webu. Nechává si říkat Frank, je to investiční bankéř a mezi jeho klienty patří mimo jiné prominentní čínské společnosti. Jak říká, právě ty jsou nyní připraveny kupovat kvalitu. V jakém sektoru nebo zemi, je jim celkem jedno.
Zaměřme se na vaše klienty. Na co se aktuálně nejčastěji ptají, co je zajímá?
Frank: Záleží na sektoru. Například v případě spotřebního zboží mají moji klienti zájem o známé značky, zejména ty, které jsou známé i v Číně. To jim totiž umožní prosadit se ve větším i na domácím trhu. Co se výroby týče, jde jim většinou o technologie. Mnozí moji klienti totiž úspěšně vyrábějí a prodávají technologicky nenáročné produkty. Teď mají peníze a ambice postoupit v rámci hodnotového řetězce výš. A právě to by jim měly umožnit akvizice vyspělejší konkurence nebo výrobců technologií.
Mnohými vyspělými zeměmi zmítá krize. Berou to vaši klienti jako zajímavou příležitost?
Frank: Asi bych řekl, že se to opět liší sektor od sektoru. Co se například nerostného bohatství týče, tam jsou Austrálie nebo Kanada mnohem zajímavější než krizí zmítaná Evropa. V případě vyspělých technologií nebo třeba firem vyrábějících spotřební zboží je Evropa naopak na pomyslném nákupním seznamu čínských firem hodně vysoko.
Platí, že se nejlépe nakupuje v zemích, které jsou pod tlakem, a proto je o ně nyní zájem?
Frank: V případě Evropy se moji klienti zajímají o mnoho věcí. Jsou firmy z jejich sektoru k dispozici? Někdy najdou zajímavé firmy, které ale nejsou na prodej. Jindy je to tak, že sektor v krizí zmítané zemi prostě není na takové výši, aby mé klienty zajímal. Hodně nás také zajímá regulace. Pokud nepředstavuje výraznou překážku, je země hned zajímavější.
Je to tedy tak, že čínské společnosti evropské krize využívají? Hodně se mluvilo například o skupování řeckých přístavů a dalších podniků.
Frank: Krize je podle mě na jednu stranu špatná věc, ale na druhou stranu také dobrá. Dobrá v tom smyslu, že jsou mnohé donedávna nedostupné společnosti najednou na prodej. Z tohoto pohledu jde jistě o příležitost, ovšem musíme si uvědomit, že nyní okolo levných příležitostí krouží také americké, japonské nebo indické firmy.
Špatná je krize proto, že zvyšuje míru nejistoty. Kvůli relativní nezkušenosti mnohých čínských firem je jejich schopnost vyrovnat se s rizikem v porovnání s konkurencí často menší. Zatímco pro zkušenější firmy je krize šancí, kterou využívají, pro ty méně zkušené je to strašák, kvůli kterému raději nic nedělají.
Vše je tedy o konkrétních příležitostech. Přesto se zeptám na region – ve střední a východní Evropě se stále hlasitěji mluví o tom, že zájem z Číny roste. Je to pravda?
Frank: Osobně jsem s tímto regionem nepřišel moc do styku, alespoň zatím. Ale myslím si, že to, co říkáte, je pravda. Makro i mikro faktory totiž teď přímo vybízejí některé čínské společnosti k expanzi do regionu CEE. Podnikatelé a regulátoři ze střední a východní Evropy by měli přispět k větší informovanosti. Například my, poradci, toho o tomto regionu příliš nevíme. Často netušíme, jaké příležitosti nabízí. Pokud se to změní, jsem si jistý, že míra čínských investic v CEE poroste.
Řekněme, že někoho z regionu CEE osloví čínská firma. Podle čeho lze poznat, že je seriózní?
Frank: Výtečná otázka, klademe si ji dnes a denně, nechceme pochopitelně plýtval časem a energií. Určitě je dobré požádat o finanční informace a podívat se na vlastnickou strukturu. Pokud jde o státní společnost, pak si zjistěte, vláda jaké úrovně ji ovládá (Čína nemá jen centrální vládu, ale i velice důležité regionální vlády – pozn. red.).
Pokud jde o soukromou společnost, má smysl prozkoumat finanční situaci jejího majitele. Pokud je firma obchodována na burze, je to podle mého názoru velké plus. A určitě má také smysl se zamyslet nad tím, zda má obchod logiku, například zda firma podniká ve stejném oboru. Pokud ne, je asi na místě jistá opatrnost.
