Jak to vidí London City a Prague City: Koruna na 26 EUR/CZK a propad forintu kvůli Fedu

Co čekáte, že se bude dít v regionu střední a východní Evropy během léta? Relativní klid, nebo nějaká bouře?

Mai Doan (Bank of America): Nečekáme žádné výrazné turbulence, ale určitě budeme sledovat, jak se věci vyvíjejí v Rumunsku a ve Slovinsku. Rumunsko se v létě pokusí profinancovat preventivní program, který mu poskytl Mezinárodní měnový fond. Zatím to šlo pomalu, ale zdá se, že jsou odhodláni uspět. Pokud by se to nakonec nepovedlo – a pokud bude pokračovat politická nestabilita –, důvěru investorů to jistě ovlivní. Slovinsko čelí narůstajícím problémům souvisejícím s domácím bankovním sektorem. Evropská unie i trh budou chtít během léta vidět konkrétní kroky k jeho stabilizaci. Pokud k ní nedojde, nedůvěra ve vládu vzroste, což by ztížilo schopnost země chodit si v budoucnu na trh pro peníze. I když podle nás je financování do značné míry zajištěno až do začátku roku 2014.

Jan Bureš (ERA Poštovní spořitelna): Střední Evropa může být na události chudší. Zajímavé určitě bude, jak se region vyrovná s blížícím se koncem kvantitativního uvolňování ve Spojených státech. Pokud Fed na podzim skutečně otočí kormidlo, bude to o poznání větší impulz pro pohyb zlotého a forintu. Především relativně nízké maďarské výnosy a síla forintu mohou být řadě investorů trnem v očích.

Jaký předvídáte ekonomický vývoj v regionu CEE v celém druhém pololetí? Které země na tom budou vcelku dobře, a odkud by mohly být hlášeny problémy?

Mai Doan (Bank of America): Lepší než konsenzuální růst HDP letos připisujeme Maďarsku, kde se zlepšují některé hospodářské fundamenty. V privátním sektoru pokračuje proces oddlužení a centrální banka je odhodlána podpořit růst, což by mělo v budoucnu přispět ke zvýšení hospodářské aktivity; pokud tedy nepřijde něco negativního z eurozóny. Na druhou stranu, opožděná pomoc ze strany centrální banky v Česku a v Polsku může znamenat, že růst v těchto dvou zemích zklame, že zůstane za odhady.

Jan Bureš (ERA Poštovní spořitelna): Pohled napříč regionem není slavný. O něco silnější zahraniční poptávka by mohla pomoci exportněji orientovaným ekonomikám, jako jsou Česko a Maďarsko. Polsko bude dále zápasit s propadem stavebnictví, i tak ale bude vykazovat v regionu nejlepší dynamiku. Slovinsko se pravděpodobně do konce roku neobejde bez pomoci pro svůj bankovní sektor. Na jeho rekapitalizaci bude hledat prostředky na trhu jen stěží.

Jak pravděpodobné je, že se v CEE v nadcházejících měsících dočkáme takzvané černé labutě, nebo obecněji události, která regionem otřese? Mluví se o Slovinsku, Maltě a dalších zemích.

Mai Doan (Bank of America): Černé labutě je z definice obtížné předvídat. Podle nás je vzhledem k míře globální likvidity jen málo pravděpodobné, že by v regionu v dohledné době došlo k nějakým významným bouřím. Na druhou stranu brzký exit ze strany Fedu a zpřísnění politiky ECB by mohlo způsobit nestabilitu danou tím, že by se toky portfoliových investic začaly otáčet.

Jan Bureš (ERA Poštovní spořitelna): Černou labuť v regionu nečekám. (Otázka je, zda se dá něco jako černá labuť čekat.) Rizikem ale může být volatilita na globálních trzích spojená se zmíněným otáčením kormidla ze strany amerického Fedu. Dobré reálné výkony americké ekonomiky a vyšší americké výnosy totiž mohou poškodit výše úročené lokality, jako je Maďarsko.

Chorvatsko zanedlouho vstoupí do EU, Lotyšsko by od ledna příštího roku mělo platit eurem. Jaký dopad to bude mít na celý region a na pohled investorů na něj?

Mai Doan (Bank of America): V zemích střední a východní Evropy vidíme opatrný přístup k členství v Evropské unii a v eurozóně. V Česku, Polsku a Maďarsku je chuť vstoupit do evropské měnové unie vzhledem k tomu, že konec evropské dluhové krize stále není nablízku, poměrně malá.

Jan Bureš (ERA Poštovní spořitelna): Malý. Střední a východní Evropa je vnímána jako uskupení velice různorodých ekonomik a kroky Chorvatska a Lotyšska nemají na region významnější dopad.

I vzhledem k tomu, co zaznělo, co napříště čekáte od hlavních měn v regionu?

Mai Doan (Bank of America): Polský zlotý čekáme stabilní v intervalu 4,1 až 4,2 EUR/PLN. Nejvýznamnějším faktorem, který bude kurz ovlivňovat, bude sentiment poháněný evropskou periferií. V případě koruny čekáme 25,9 až 26,0 EUR/CZK s tím, že se bude očekávání kvůli narůstající pravděpodobnosti intervence ze strany ČNB postupně zhoršovat. Forint se podle nás bude držet v rozmezí 290 až 300 EUR/HUF. Nejpodstatnější v jeho případě bude politika a to, co budou investoři očekávat. V Rumunsku se leu bude hýbat v rozmezí 4,3 až 4,4 EUR/RON. O kurzu tamní měny rozhodne výsledek jednání o programu MMF.

Jan Bureš (ERA Poštovní spořitelna): Koruna bude kvůli slabému růstu a hrozbě intervencí ze strany centrální banky těžko útočit na silnější úrovně a zůstane po většinu roku nad 25,00 EUR/CZK. Maďarský forint je asi nejcitlivější na případnou změnu politiky Fedu. A u polského zlotého bude hodně záležet na tom, jak rychle se na nohy postaví stavebnictví, které by mělo podpořit tvorbu pracovních míst a připravit prostor pro robustnější růst domácí poptávky.