Evropské akcie v pátek ztrácely kvůli rozpočtové debatě ve Spojených státech a politické nejistotě v Itálii

Britský FTSE 100 ztratil 0,81 %, francouzský CAC 40 zakončil na zelené nule a německý DAX jen mírně sklouzl pod nulu se ztrátou 0,03 %. Dařilo se automobilkám a mediálním společnostem, ztrácel naopak sektor základních materiálů, stavební a potravinářské firmy.

Za celý týden FTSE 100 oslabil o 1,27 %, CAC 40 o 0,40 % a DAX v povolebním týdnu odevzdal 0,16 %.

Italský FTSE MIB odepsal 1,27 % poté, co vláda prodala desetileté dluhopisy s výnosem 4,5 % oproti 4,46 % na srpnové aukci, což je nejvyšší výnos od června letošního roku. Italský premiér Enrico Letta se v pátek vrátil z New Yorku, aby se sešel s italským prezidentem Napolitanem a pokusili se vyřešit hrozící politickou krizi způsobenou výhrůžkami koaliční strany PdL. Berlusconiho strana totiž ve středu zopakovala, že odvolá podporu italské vládě, pokud Berlusconi přijde o senátorské křeslo, a investoři se obávají, že by země bez funkční vlády nebyla schopná dále provádět potřebné reformy. Průmyslu se přitom začíná mírně dařit, alespoň z pohledu optimismu investorů. Indikátor ekonomické nálady ve zpracovatelském sektoru v Itálii v září vyskočil na dvouleté maximum.

"Italská aukce byla slabá," prohlásil Harvinder Sian z Royal Bank of Scotland. Postoj investorů vůči italským dluhopisům je podle něj opatrný, dílem právě i kvůli politické situaci v zemi.

Finální zpráva o francouzském HDP v pátek potvrdila původní odhady. Ekonomika Francie expandovala ve druhém čtvrtletí tempem +0,5 % a meziroční růst byl revidován mírně výše na +0,4 % z +0,3 %.

Pozitivní zprávy přinesly ve čtvrtek finální údaje o americkém a britském HDP, které potvrdily původní odhady. Americká ekonomika tak ve druhém čtvrtletí expandovala oproti prvním třem měsícům v roce dvojnásobným tempem a britská ekonomika expanzi rovněž zrychlila na +0,7 % z +0,4 %.

Evropská ekonomika mírně oživuje. Naznačily to i data o evropském zpracovatelském sektoru a sektoru služeb zveřejněná v pondělí agenturou Markit. Indikátor ekonomické důvěry se v září zlepšil na 96,9 bodu (odhad 96 bodů, v srpnu 95,3 bodu). Výrazné bylo zlepšení v oblasti průmyslu, kdy indikátor stoupl na -6,7 bodu (odhad -7 bodů, v srpnu -7,8 bodu).

Optimismem hýřila v pátek i španělská vláda, která zvýšila odhad růstu HDP v příštím roce na +0,7 % z původně hlášených 0,5 %. Míra nezaměstnanosti by podle nového odhady měla klesnou na 25,9 %

Nepříliš pozitivní týden má za sebou Německo. Po nedělní oslnivé výhře Angely Merkelové v parlamentních volbách investoři mírně znejistěli, protože Merkelová nezískala dostatečný počet hlasů na to, aby mohla vládnout se svou stranou sama a bude muset vytvořit koalici. V úterý navíc institut Ifo odhalil výsledky podnikatelské nálady, který nedopadl tak dobře, jak se čekalo. V září se vyšplhal na 107,7 bodu ze srpnových revidovaných 107,6 bodu, ačkoli analytici predikovali 108 bodů. V pátek zveřejněná předběžná zpráva o zářijové inflaci navíc ukázala, že tempo růstu spotřebitelských cen nejspíš zpomalilo na 1,4 % meziročně, přestože analytici čekali, že bude stagnovat na srpnových 1,5 %.

Euro v pátek posílilo vůči dolaru na 1,356 EUR/USD, postupně však opět mírně oslabilo na 1,353 EUR/USD. Vůči koruně rovněž posilovalo na 25,71 EUR/CZK, zato vůči jenu mírně oslabilo na 133,04 EUR/JPY.

Jednotný trh s elektřinou? Bankovní unie?

Trh s elektřinou podpořila zpráva o tom, že Evropská komise hodlá v budoucnosti vytvořit jednotnou evropskou burzu s elektrickou energií. Uvedl to německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung. Komise podle listu doufá, že vytvoření burzy povede k efektivnější výrobě elektřiny a k poklesu cen pro její odběratele. Evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger v minulosti opakovaně varoval před přemrštěnými cenami energie.

Bývalý šéf ECB Jean-Claude Trichet v rozhovoru pro televizní stanici CNBC prohlásil, že eurozóna potřebuje sjednocující autoritu, která převezme dohled nad bankami a bude řešit problémy krachujících bankovních institucí. Vytvoření této autority je podle něj nezbytným krokem v cestě za bankovní unií.

Evropský bankovní úřad (EBA) ve středu zveřejnil zprávu, podle níž 42 největších bank v Evropské unii potřebuje zvýšit kapitál o 70,4 miliardy eur, aby splnilo nová pravidla, která vstoupí v platnost v roce 2019. Ve srovnání s předchozím odhadem, který EBA zveřejnila před šesti měsíci, je částka nižší o 29,1 miliardy eur.

Slovinská premiérka Bratušeková ve čtvrtek poprvé připustila možnost, že by slovinský bankovní sektor mohl potřebovat zahraniční pomoc. O Slovinsku jako kandidátovi na příští záchranný balíček se spekuluje už dlouho, ale premiérka Bratušeková to doposud odmítala.