Otázky a odpovědi kolem zvýšení dluhového stropu v USA

Dopady politických tahanic na americkou ekonomiku hodnotili v pořadu Investice ZET 7. října Jan Bureš z ERA Poštovní spořitelny a Petr Hlinomaz z BH Securities:

Co je dluhový strop?

Americký Kongres už v minulosti stanovil limit objemu peněz, které si Spojené státy mohou půjčovat prostřednictvím emisí státních dluhopisů. Tento limit se už v minulosti mnohokrát zvýšil, protože vláda pravidelně utrácí více, než kolik je schopna vybrat do státní pokladny. Je tedy nucena půjčovat si stále více, aby byla schopna hradit splatné závazky. Zvýšení limitu zadlužení Kongres naposledy odhlasoval v srpnu 2011, kdy jej posunul na 16,7 bilionu dolarů.

Vláda už na dluhový strop ve skutečnosti narazila letos v květnu, ministerstvo financí ale od té doby používá "mimořádná opatření", jak je samo označuje, aby si mohlo peníze dále půjčovat, a přitom zůstat těsně pod limitem zadlužení. List The New York Times uvádí, že ministerstvo například neinvestovalo žádné peníze z důchodového účtu, který spravuje pro poštovní úřad.

Co se stane 17. října?

Ministr financí Jack Lew řekl, že ten den už jeho úřad nebude mít k dispozici žádné další triky, aby mohl zůstat pod limitem zadlužení. To znamená, že půjčovat si další peníze už nebude možné. Do státní pokladny budou sice přicházet nové daňové příjmy, ale pokud si vláda nebude schopna půjčovat, nebude ani schopna uhradit všechny závazky, které budou ten den splatné. Ministr zaslal předsedovi Sněmovny reprezentantů Johnu Boehnerovi dopis a v něm odhadl, že 17. října bude mít vláda k dispozici asi 30 miliard dolarů. Na úhradu splatných závazků ale denně potřebuje zhruba 60 miliard dolarů.

Má americké ministerstvo financí v takové situaci možnost dále hradit splatné závazky, nebo alespoň jejich část?

Hlavní inspektor ministerstva financí ve zprávě za loňský rok uvedl, že když se úřad v minulosti blížil k limitu zadlužení, zvažoval několik alternativních postupů. Například prodej zlata z vládních rezerv nebo portfolia studentských půjček spolu s proporcionálním snížením objemu veškerých plateb. Obě tyto alternativy ale byly nakonec vyhodnoceny jako nemožné.

Zpráva také uvádí, že podle názoru činitelů ministerstva není možné některé závazky hradit a jiné ignorovat. Jedinou průchodnou variantou by byl odklad plateb do té doby, než bude k dispozici dostatek peněz na úhradu kompletně všech splatných závazků za daný den.

Jak rychle přijde splatnost největších vládních účtů?

Už 23. října je potřeba zaplatit 12 miliard dolarů na sociální zabezpečení. Dalších 6 miliard dolarů má vláda zaplatit 31. října, na kdy připadá splatnost úroků z již emitovaných státních dluhopisů. Pokud by některou z těchto plateb neuhradila, ocitla by se v platební neschopnosti pro neplnění svých závazků. Pokud by neuhradila platbu úroků, byla by v platební neschopnosti vůči svým věřitelům, což se považuje za obzvlášť závažné.

Proč panují takové obavy ohledně plateb úroků ze státních dluhopisů?

V zásadě platí, že když vláda byť jen naznačí neochotu provést plánovanou platbu úroků ze státních dluhopisů, investoři budou příště požadovat vyšší úrok, až si od nich vláda opět bude chtít půjčit peníze. To by významně zvýšilo výdaje státního rozpočtu.

Americké státní dluhopisy navíc fungují jako referenční nástroj, podle něhož se utvářejí ceny dalších finančních aktiv. Pokud by tedy vláda byla nucena platit z půjček vyšší úroky, zvýší se náklady na úvěry i podnikům a domácnostem. To by vedlo k poklesu úvěrové aktivity, což by zbrzdilo hospodářský růst.

Vysoké objemy amerických státních dluhopisů navíc drží banky, takže pokud by hodnota těchto dluhopisů náhle klesla, banky by měly k dispozici méně peněz a pravděpodobně by méně půjčovaly i jedna druhé. To by potenciálně mohlo vést k takzvanému zamrznutí úvěrových trhů, jako se to stalo v roce 2008.

Dopady by ale byly mnohem širší. Investoři už léta věří, že Spojené státy budou schopny své závazky vždy plnit. Americké státní dluhopisy se proto staly základním stavebním kamenem globálního finančního systému, zatímco dolar se stal ve světě nejpoužívanější měnou. Pokud by investoři začali mít pochybnosti, zda jsou Spojené státy schopny splácet své závazky, mohl by dolar ztratil svůj zvláštní status a způsobit, že se ve finančním systému naruší tok peněz.

Je možné, že by se Spojené státy opravdu dostaly do platební neschopnosti?

Někteří investoři a právní experti tvrdí, že americký prezident má povinnost nařídit platbu úroků ze státních dluhopisů, i kdyby Kongres dluhový strop nezvýšil. Podle těchto názorů by se využilo čtrnáctého dodatku americké ústavy, který říká, že právní platnost veřejného dluhu Spojených států, včetně dluhů plynoucích z plateb penzí a odměn za služby při potlačování vzpoury či rebelie, je nezpochybnitelná.

Prezident Barack Obama ale řekl, že si nemyslí, že by mu ústava takovou pravomoc dávala. Mnoho investorů si ovšem myslí, že ministerstvo financí by platbu dluhů označilo za svou prioritu, čímž by si potenciálně koupilo čas. Ovšem jen do té doby, než by se vláda v platební neschopnosti skutečně ocitla.

Už v takové situaci Spojené státy někdy byly?

V létě 2011 nechtěli republikánští poslanci na zvýšení dluhového stropu až do poslední chvíle přistoupit, nakonec ale ustoupili. V roce 1979 nastala podobná patová situace a vývoj zašel tak daleko, že ministerstvo financí omylem jednu splátku úroků skutečně včas neprovedlo. Vědomě však americká vláda své finanční závazky nikdy v historii neporušila.

Sází Wall Street na to, že Spojené státy se nakonec ocitnou v platební neschopnosti?

Když si budou investoři myslet, že platební neschopnost je pravděpodobným vyústěním nynějších rozporů, akciový trh téměř stoprocentně prudce klesne. Dosavadní vývoj na akciových trzích ale naznačuje, že se Kongres nakonec dohodne. Nicméně v posledních dnech se optimismus vytrácí. Ve čtvrtek hlavní akciový index S&P 500 zaznamenal nejvýraznější propad za poslední více než měsíc, pondělní vývoj na evropských trzích je opět "temně rudý".

Dalším důležitým ukazatelem je cena pojištění, které si investoři mohou koupit, aby se kryli proti ztrátám v důsledku nesplacení dluhopisů a poklesu jejich hodnoty. Tyto nástroje se nazývají úvěrové swapy a jejich cena se zvyšuje s tím, jak narůstá riziko platební neschopnosti. Cena tohoto pojištění se zvyšuje už asi tři týdny, ve čtvrtek se ale zvýšila velice výrazně. Stále však zůstává hluboko pod úrovní, kde byla v létě 2011.

Nastanou nějaké škody, pokud se Kongres rozhodne s řešením čekat až na poslední chvíli, jak to udělal v roce 2011?

Většina největších škod na finančních trzích v roce 2011 přišla až poté, co Kongres dospěl k dohodě. V následujících dnech ratingová agentura Standard & Poor's snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Spojených států na stupeň AA plus, a poprvé tak zemi odebrala nejvyšší možný rating na stupni AAA. Tehdy na to akciový trh zareagoval propadem o více než 10 %.

Zdroj: ČTK