Evropské akcie zakončily týden růstem díky zprávám o fúzi i americkým makrodatům

Britský FTSE 100 v pátek připsal 0,70 %, francouzský CAC 40 0,79 % a německý DAX 0,70 %. Nejvíce se v pátek dařilo sektorům stavebnictví, základních materiálů a automobilek, ztrácely naopak technologie, maloobchod a sektor zdravotní péče. Regionální Stoxx Europe 600 připsal 0,5 % na nejvyšší hladinu od ledna 2008. Od 24. března posílil o více než čtyři procenta díky zlepšujícím se makrodatům v Evropě i zámoří.

Za celý týden FTSE 100 zpevnil o 1,21 %, CAC 40 o 1,66 % a DAX o 1,13 %.

Investoři pozitivně přijali páteční zprávu o zaměstnanosti ve Spojených státech. Americká ekonomika vytvořila v březnu 192 tisíc nových pracovních míst, což trh docenil, přestože to bylo trochu méně, než analytici predikovali.

"Ačkoliv hlavní číslo minulo odhady, myslím, že investoři pozitivně přijali především revize minulých měsíců," říká Henrik Drusebjerg z Nordea Bank. "Pokud máme v roce 2014 vidět rostoucí ceny akcií, budou je muset táhnout lepší výsledky firem, a těch dosáhneme pouze za předpokladu, že bude pokračovat ekonomické oživení," dodává.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Francouzský výrobce cementu Lafarge a jeho švýcarský konkurent Holcim jednají o možnosti vzájemné fúze, z níž by vzešla světová jednička na trhu cementu. Plyne to z pátečního sdělení Lafarge. Obě skupiny mají cementárny i v Česku. Akcie Holcim na zprávu reagovaly v pátečním obchodování růstem o téměř 7 %, společnost Lafarge připsala téměř 9 %.
• Společnost Airbus v prvním čtvrtletí letošního roku obdržela méně zakázek než konkurenční Boeing. V březnu firma obdržela 40 nových zakázek, především díky dohodě s Čínou, nicméně zároveň jí dva klienti objednávku stornovali. Za první kvartál tedy Airbus získal 158 objednávek, nebo 103 čistých objednávek po očištění o stornovaná letadla. Naproti tomu americký Boeing zaznamenal v prvním čtvrtletí 275 zakázek, po očištění o stornované objednávky 234, tedy více než dvojnásobek.
• Tabáková společnost Philip Morris International ukončí výrobu cigaret v Nizozemsku, potýká se totiž se slábnoucí poptávkou v Evropě. Už ve středu firma uvedla, že ukončí výrobu i v Austrálii.
• Americký řetězec restaurací s rychlým občerstvením McDonald's přerušil činnost ve svých provozovnách na ukrajinském Krymu anektovaném Ruskem. Společnost své rozhodnutí vysvětluje "provozními důvody" a doufá, že bude moci činnost co nejdříve obnovit, napsala s odvoláním na její páteční sdělení agentura Reuters.
• Výnosy 5letých španělských vládních dluhopisů klesají poprvé od roku 2007 pod výnosy 5letých amerických bondů.
• Řecko: Maloobchodní tržby v lednu meziročně klesly o 1,9 % (prosinec: -6,1 %).
• Ukrajinský hrubý domácí produkt (HDP) by v příštím roce mohl stoupnout o tři procenta, pokud Kyjev provede strukturální reformy potřebné ke stabilizaci ekonomiky. Sdělila to v pátek podle agentury Reuters analytička Světové banky (SB) Anastasia Holovachová. Jakékoli odklady při uskutečňování reforem by podle ní naopak mohly vést k dalšímu ztenčení ukrajinských devizových rezerv.
• Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan v pátek vyzval tureckou centrální banku, aby přistoupila ke snížení základní úrokové sazby. Turecká lira v reakci na Erdoganova slova k americkému dolaru dopoledne oslabovala až o 0,6 % na 2,1462 USD/TRY.
• Irský HDP letos podle tamní centrální banky vzroste o 2 %, v roce 2015 přidá 3,2 %.
• Moody's zvyšuje rating největší francouzské banky BNP Paribas na stupeň A1, výhled stabilní.
• Schůzky finančních činitelů a šéfů vlád zemí skupiny světových ekonomických mocností G20 měly na finanční trhy během finanční a dluhové krize jen krátký a slabý účinek a nezaslouží si takovou pozornost médií, jakou většinou mají. Plyne to z páteční studie Evropské centrální banky (ECB). Vliv schůzek G20 je zřetelně nižší, než byly dopady setkání její předchůdkyně G7, zasedání měnového orgánu americké centrální banky (Fed) i summitů Evropské unie.
• Ruské banky by ustály případné uzavření přístupu na mezinárodní trhy v důsledku protiruských sankcí. Ukázaly to zátěžové testy ruské centrální banky, o kterých v pátek informoval první náměstek guvernérky centrální banky Alexej Simanovskij.
• Ruský monopolní vývozce plynu Gazprom zvýšil v prvním čtvrtletí vývoz suroviny do Evropy meziročně o 2,4 % na 43 miliard krychlových metrů. Firma podle agentury Reuters uvedla, že vývoz do Velké Británie se zvýšil o více než 30 %, zatímco Německo, které je největším spotřebitelem ruského plynu, zvýšilo odběr plynu o 15 %.
• Výnos italských desetiletých dluhopisů klesl na rekordní minimum 3,194 %.
• Evropská centrální banka (ECB) je nízkou inflací skutečně znepokojená, ačkoliv se ve čtvrtek k žádnému opatření neodhodlala. V rozhovoru pro televizní stanici CNBC to řekl viceprezident ECB Vitor Constancio.
• Britská banka Royal Bank of Scotland (RBS) do své struktury v pátek jmenovala nového finančního ředitele. Stal se jím Ewen Stevenson, který dříve působil ve vedení divize investičního bankovnictví pro regiony Evropy, Středního východu a Afriky švýcarské banky Credit Suisse.
• Halifax: Ceny domů ve Spojeném království v březnu meziměsíčně klesly o 1,1 % (odhad: +0,6 %, únor: +2,5 %).

Hlavní události minulého týdne na evropských trzích

• Evropská centrální banka tváří v tvář nízké inflaci zůstává nečinná, je však ochotná použít i nekonvenční nástroje. ECB v souladu s odhady ponechala na dubnovém zasedání všechny sazby beze změny. Hlavní úroková sazba zůstává na 0,25 %, depozitní na 0 % a mezní zápůjční na 0,75 %. Tiskovou konferenci Maria Draghiho jsme sledovali živě.
• Podle předběžných dat tempo inflace v eurozóně v březnu kleslo na 0,5 % meziročně z 0,7 % v únoru. Očekával se mírnější pokles na 0,6 %. Jádrová inflace zpomalila na 0,8 % meziročně v souladu s odhady z únorových 1,0 %. Vyplývá to z rychlého odhadu, který v pondělí zveřejnil statistický úřad Eurostat.
• Index nákupních manažerů ve službách v eurozóně v březnu klesl na 52,2 bodu z únorových 52,6 bodu (flash: 52,4 bodu). Kompozitní index klesl na 53,1 bodu, předběžné odhady počítaly s poklesem na 53,2 bodu z únorových 53,3 bodu.
• Index nákupních manažerů ve službách v EU v březnu klesá na 53,9 bodu z únorových 53,9 bodu. Kompozitní padá na 54,1 bodu z 54,5 bodu v únoru.
• Maloobchodní tržby v eurozóně v únoru předčily odhady. Meziměsíčně nečekaně vzrostly o 0,4 %, očekával se pokles o 0,6 % po lednovém růstu o procento (revidováno z +1,6 %), meziročně naopak vzrostly o 0,8 % v souladu s odhady.
• Index nákupních manažerů ve službách v Německu v březnu klesl na 53 bodů, čekal se pokles na 54 bodů z únorových 55,9 bodu. Kompozitní index klesl na 54,3 bodu, čekalo se 55 bodů po únorovém 33měsíčním maximu 56,4 bodu.
• Index nákupních manažerů ve službách ve Francii v březnu vzrostl na 51,5 bodu, předběžný odhad počítal s růstem na 51,4 bodu z únorových 47,2 bodu. Kompozitní index vzrostl na 51,8 bodu (flash 51,6 bodu), čekal se růst na 51,4 bodu z únorových 47,9 bodu.
• Index nákupních manažerů ve službách v Itálii v březnu klesl na 49,5 bodu, čekal se pokles na 52,3 bodu z únorových 52,9 bodu. Kompozitní index klesl na 51,1 bodu, čekala se stagnace na únorových 53,4 bodu.
• Expanze španělského sektoru služeb v březnu nečekaně zrychlila. Index nákupních manažerů vyskočil na 54 bodů z únorových 53,7 bodu, přestože se čekalo mírné oslabení na 53,3 bodu. Kompozitní index vzrostl na 54,2 bodu z únorových 53,8 bodu, trh očekával pokles na 53,7 bodu.
• Index nákupních manažerů ve službách ve Spojeném království v březnu klesl na 57,6 bodu, čekal se pokles na 58,1 bodu z únorových 58,2 bodu. Kompozitní index spadl na 57,6 bodu z 58,2 bodu v únoru.
• Francie chce s Evropskou unií projednat rychlost snižování svých rozpočtových schodků. Den po svém jmenování do funkce to prohlásil francouzský ministr financí Michel Sapin. Najít odpovídající tempo snižování těchto schodků, "tempo přizpůsobené situaci", jak říká ministr, je podle něj ve společném zájmu Evropy. Ujistil ale, že obměněná francouzská vláda chce pokračovat v úsilí snížit schodek veřejných financí na požadovanou úroveň.
• CETV zahajuje distribuci práv v rámci dříve realizovaného úpisu v celkovém rozsahu 341,8 milionu USD. Distribuce poběží do 25. dubna 2014 do 17.00 newyorského času. Akcie se již obchodují bez nároku na účastnění se úpisu práv, rozhodný den byl 21. března. Poměr byl stanoven na jedno nepřenosné "právo" za 62,0102 akcie typu A. Každé toto právo umožňuje držiteli koupit podíl na novém dluhu splatném v roce 2017 nesoucím 15% kupon v upisovací ceně 100 dolarů a také 21 warrantů, přičemž 1 warrant opravňuje ke koupi jedné akcie typu A na ceně dolar za akcii.
• Řecká vláda s blížícím se koncem druhého záchranného programu plánuje otestovat dluhopisový trh menší aukcí, která by měla vynést 2 miliardy eur. Přesné datum aukce ještě nebylo stanoveno, zprávu přinesl zdroj, který si nepřál být jmenován, protože jednání mají být neveřejná. Podle dalšího zdroje malá aukce nevylučuje možnost konání další aukce později v letošním roce, což by mohlo odpovídat zprávám Wall Street Journal, který informoval, že Řecko chce letos na dluhopisech vydělat pět miliard eur. Výnos řeckých desetiletých dluhopisů ve středu klesl až na 6,316 %.
• Více než 90 % podniků působících v britském automobilovém sektoru si přeje setrvání Británie v Evropské unii. Vyplývá to podle agentury Reuters z průzkumu britského svazu výrobců a prodejců automobilů SMMT. Přístup na jednotný evropský trh je podle firem klíčový pro úspěch tohoto odvětví.
• Eurozóna: Index cen výrobců v únoru meziměsíčně klesá o 0,2 % (odhad: -0,1 %), meziročně o 1,7 % (odhad: -1,6 %).
• Spojené království: Index nákupních manažerů ve stavebnictví v březnu klesá na 62,5 bodu z únorových 62,6 bodu (odhad: 63 bodů).
• Tempo růstu ruské ekonomiky v letošním roce s největší pravděpodobností klesne pod jedno procento. Předpověděla to ve středu guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová. Dodala, že odliv kapitálu ze země bude výrazně vyšší, než se předpokládalo.
• Společnost Orco Germany na svých stránkách oznámila, že na sebe převzala nároky dvou bankovních věřitelů vůči chorvatskému projektu Sunčani Hvar. Dokončení toho převzetí se očekává v řádu dní. Celková výše investice bude 24 milionů eur.
• Počet nezaměstnaných ve Španělsku v březnu podruhé za sebou klesl. Oznámilo to ve středu tamní ministerstvo práce. Údaje signalizují, že mírné oživení španělské ekonomiky je doprovázeno zlepšující se situací na trhu práce.
• Eurozóna: Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v březnu klesá na 53 bodů z únorových 53,2 bodu v souladu s odhady. Oživení zpracovatelského sektoru v eurozóně se v březnu protáhlo do devátého měsíce v řadě, přestože index v souladu s předběžnými daty mírně klesl na 53 bodů z únorových 53,2 bodu. Průměrný výsledek za celé čtvrtletí však byl 53,4 bodu, což představuje nejlepší výkon od druhého kvartálu roku 2011.
• Německo: Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v březnu klesá na 53,7 bodu z únorových 54,8 bodu (flash: 53,8 bodu). Předběžná data počítala s poklesem na 53,8 bodu.
• Itálie: Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v březnu vzrostl na 52,4 bodu z únorových 52,3 bodu (odhad: 52 bodů).
• Francie: Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v březnu roste na 52,1 bodu z únorových 49,7 bodu. Předběžná data počítala s růstem na 51,9 bodu.
• Španělsko: Index nákupních manažerů ve zpracovatelském průmyslu v březnu roste na 52,8 bodu z 52,5 bodu v únoru (odhad: 52,4 bodu).
• Spojené království: Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v březnu klesl na 55,3 bodu, čekal se pokles na 56,7 bodu (únor: 56,9 bodu)
• Řecko: Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v březnu klesá na 49,7 bodu z únorových 51,3 bodu.
• Stav ruského zpracovatelského sektoru se v březnu dále zhoršil. Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru klesl na 48,3 bodu, čímž se ocitl hlouběji pod padesátibodovou hranicí dělící expanzi od kontrakce. Průměrný index nákupních manažerů za první kvartál (48,3 bodu) je zároveň nejnižší ze všech čtvrtletních průměrů od druhého kvartálu roku 2009.
• Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v České republice v březnu klesl na 55,5 bodu z únorových 56,5 bodu, očekával se pokles na 55,9 bodu. Index se nad hladinou 50 bodů nachází už jedenáctý měsíc v řadě a je téměř 10 bodů nad minimem 46 bodů zaznamenaným v prosinci 2012.
• Míra nezaměstnanosti v eurozóně je už od loňského října stabilní na 11,9 %. V celé evropské osmadvacítce dosáhla míra nezaměstnanosti v únoru 10,6 %, tedy o 0,1 procentního bodu méně než v lednu a 0,3 procentního bodu méně než ve stejném měsíci před rokem. Údaje přinesl evropský statistický úřad Eurostat.
• Nezaměstnanost v Německu minulý měsíc opět klesla, a snížila se tak čtvrtý měsíc za sebou. Sezonně očištěný počet uchazečů o práci proti únoru klesl o 12 tisíc na 2,901 milionu, sdělil v úterý spolkový úřad práce. Očištěná míra nezaměstnanosti zůstala na úrovni 6,7 %. Data podle agentury Reuters poukazují na odolnost německého pracovního trhu.
• Itálie: Míra nezaměstnanosti v únoru podle předběžných dat roste na 13 % z předchozích 12,9 %, čekala se stagnace.
• Dluh Německa v loňském roce poprvé od roku 1991 klesl a zadlužení se poprvé od roku 2009 snížilo pod 80 % hrubého domácího produktu (HDP). Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnila německá centrální banka. K poklesu dluhu přispěl prodej takzvaných toxických cenným papírů ve špatných bankách.
• HDP České republiky ve čtvrtém kvartálu loňského roku vzrostl jen o 1,8 % mezikvartálně, byl tedy revidován o 0,1 procentního bodu níže oproti předchozímu odhadu. Stejně tak byl revidován meziroční růst, který se snížil na 1,2 % z 1,3 %. V celém roce 2013 HDP klesl o 0,9 %. Data v úterý zveřejnil český statistický úřad.
• Ministři financí eurozóny v úterý schválili vyplacení další části dohodnuté úvěrové pomoci pro Řecko. Země tak získá 8,3 miliardy eur. Oznámil to v úterý šéf ministrů financí eurozóny Jeroen Dijsselbloem.
• Slovinsko plánuje, že do svého rozpočtu získá až dvě miliardy eur. Země chce peníze získat vydáním dluhopisů v tomto objemu. Agentuře Bloomberg to v úterý řekl nejmenovaný zdroj obeznámený se situací. Minulý měsíc Slovinsko v aukci desetiletých vládních dluhopisů získalo 3,5 miliardy dolarů.
• Deutsche Bank očekává, že Bank of England začne úrokové sazby zvyšovat v květnu 2015.
• Britská vláda prodala většinový podíl v poštovní společnosti Royal Mail za příliš nízkou cenu. Uvedl to v úterý Národní kontrolní úřad (NAO). Opozice po zveřejnění zprávy obvinila vládu, že se nedokáže postarat o zájmy daňových poplatníků.
• Maloobchodní tržby v Německu se v únoru překvapivě zvýšily o 1,3 procenta. Oznámil to v pondělí spolkový statistický úřad. Údaje posilují očekávání, že výdaje spotřebitelů výrazně podpoří letošní růst největší evropské ekonomiky. Meziměsíčně se výsledek maloobchodu zlepšil o 1,3 %, čekal se naopak pokles o 0,5 % po lednových +1,7 % (revize z +2,5 %). Meziročně maloobchodní tržby vtrostly o 2 % po lednových +0,9 %, čekal se pomalejší růst o 0,8 %.
• Francouzský HDP na konci loňského roku podle očekávání rostl o 0,8 % meziročně a 0,3 % mezičtvrtletně.
• Schodek francouzských veřejných financí loni klesl na 4,3 % hrubého domácího produktu ze 4,9 % v předchozím roce. Vláda však nedosáhla plánovaného snížení deficitu na 4,1 % HDP, které slíbila svým partnerům v Evropské unii. Vyplývá to z pondělních údajů francouzského statistického úřadu.
• Rozpočtový deficit Portugalska loni klesl na 4,9 % hrubého domácího produktu z 6,4 % v roce 2012. Deficit byl nižší, než cíl stanovený zahraniční věřiteli v rámci záchranného programu, podle kterého se měl snížit na 5,5 % HDP. Uvedl to v pondělí portugalský statistický úřad (INE).
• Slovinský rozpočtový schodek stoupl loni více než trojnásobně na 14,7 % hrubého domácího produktu. Pondělní data slovinského statistického úřadu podle agentury Reuters ukazují, jak těžce na veřejné finance doléhá ozdravování slovinských finančních ústavů, které trápí velké množství špatných úvěrů. Vláda loni do bankovního sektoru napumpovala 3,6 miliardy eur, aby se vyhnula mezinárodní finanční pomoci.
• Ukrajinská centrální banka zmírnila svá omezení na měnovém trhu, která zavedla minulý měsíc ve snaze zabránit znehodnocování ukrajinské hřivny a odlivu kapitálu ze země. Banka, která v dubnu očekává první peníze z dojednaného mezinárodního úvěru pro Ukrajinu, to podle agentury Reuters uvedla v pondělním sdělení.
• Rusko by mohlo spustit vlastní platební systém za dva měsíce až půl roku, až přizpůsobí svou legislativu. Řekl to v pondělí podle agentury Reuters šéf ruské banky Sberbank.
• Italská automobilka Fiat a její americký partner Chrysler chtějí v letošním roce zvýšit prodej na 4,5 až 4,6 milionu vozů z loňských 4,4 milionu. Uvedl to v pondělí na valné hromadě akcionářů Fiatu generální ředitel obou podniků Sergio Marchionne. Dodal, že automobilky navzdory ukrajinské krizi pokračují v jednání o spolupráci s Ruskem.
• Polský plynárenský gigant PGNiG podepsal s americkou firmou Chevron dohodu o spolupráci při těžbě plynu z břidlic v jihozápadním Polsku. Spolupráce by měla urychlit těžbu břidlicového plynu v Polsku, což je důležitý krok pro omezení závislosti Polska na ruském plynu.
• Nizozemská banka ING začne v příštím roce znovu vyplácet dividendu akcionářům. Oznámila to v pondělí podle webu Wall Street Journal finanční skupina, kterou v době krize zachraňoval stát a která pak musela přistoupit k úsporným opatřením.
• Švýcarský antimonopolní úřad WEKO zahájil vyšetřování několika švýcarských, britských a amerických bank kvůli údajným manipulacím na devizovém trhu. Úřad v pondělí uvedl, že vyšetřuje banky UBS, Credit Suisse, Zürcher Kantonal Bank, Julius Bär, JPMorgan, Citigroup, Barclays a Royal Bank of Scotland.

Zdroj: Bloomberg