ČEZ zrušil tendr na dostavbu Temelína. Projekt tím neukončuje, bude se však více věnovat JE Dukovany

14.00 Brífink začíná.

Daniel Beneš (generální ředitel): Představenstvo ČEZ rozhodlo o přerušení zadávacího řízení na dostavbu Temelína. Důvodů bylo několik, například pokračující neútěšná situace na energetickém trhu, vedle toho vláda ve středu rozhodla o tom, že neplánuje poskytnout státní záruky ani garance.

Beneš: Neznamená to, že bychom ukončili projekt dostavby třetího a čtvrtého bloku. V projektu budeme pokračovat, chceme rozvíjet jadernou energetiku.

Pavel Cyrani (ředitel divize strategie): Na energetických trzích došlo k zásadním změnám. Cena silové elektřiny klesla o více než polovinu, povolenky jsou v podstatě bezcenné, a co více, strukturální problémy na trhu pokračují. Z toho důvodu projekt, který byl původně plně návratný, návratný není, dostáváme se do situace, že projekty, které nejsou podporované, nejsou návratné. Naději jsme upínali k březnovému summitu Evropské komise, ale zbytečně.

Václav Pačes (místopředseda dozorčí rady): Na zasedáních jsme se dostavbou Temelína vždy zabývali, ale ještě důležitější otázkou je prodloužení životnosti Dukovan. Už před několika měsíci se ukazovalo, že situace kolem Temelína není udržitelná. Pro tuto chvíli tedy tendr rušíme, ale je potřeba dále pracovat na tom, abychom produkovali dostatek dostupné elektrické energie. A bez toho, abychom nahradili výpadek, ke kterému v příštích letech dojde, obzvláště kvůli uhelným elektrárnám, budeme se muset uchýlit k jaderné energii. S jadernou energií budeme určitě počítat.

Beneš: Procedura výběru dodavatele je podmnožina projektu, spadá do něj spousta dalších věcí. Budeme se mu tedy věnovat dále, ne však tak intenzivně, jako se budeme věnovat JE Dukovany.

Beneš: Vláda se zabývala nejen tím, jestli nám poskytne záruky, ale také státní energetickou koncepcí, které se my samozřejmě budeme přizpůsobovat. Jsem přesvědčen, že se všechny bloky, o kterých jsme hovořili, v nějakém čase dostaví.

Beneš: Geopolitické aspekty (krize na Ukrajině) neměly na naše rozhodování vliv.

Beneš: Oznámili jsme to dvěma uchazečům, kteří byli v soutěži. Až tím momentem to bylo zrušeno. Samozřejmě jsme jim i volali, aby to nebylo takové strohé, pouze dopisem. V Americe je jiná situace kvůli posunu času. Máme ale právo tendr zrušit, aniž by po nás mohli uchazeči požadovat náhradu za své náklady.

14.18 Brífink končí.

Energetická společnost ČEZ ve čtvrtek zrušila zadávací řízení na dostavbu dvou bloků Jaderné elektrárny Temelín. Firma to oznámila všem uchazečům. Rozhodnutí ČEZ předcházela i komunikace s vládou premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), dodala firma. Vláda už dříve odmítla dát státní garance na výkupní cenu elektřiny.

Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš uvedl, že od roku 2009, kdy byla veřejná zakázka vyhlášena, do dnešního dne prošel energetický sektor v Evropě turbulentním vývojem. "Zatímco původně byl projekt, vzhledem k tržní ceně elektrické energie a dalším faktorům, plně ekonomicky návratný, nyní jsou ohroženy veškeré investice do zdrojů elektrické energie, jejichž výnosy závisejí na prodeji elektřiny na volném trhu," dodal Beneš.

Podle něj to ale neznamená, že v firma v České republice končí s výstavbou jaderných zdrojů. "Nebezpečí, že do 20 let nebudeme schopni pokrýt spotřebu energie v naší zemi, je stále akutní. Jen své plány budeme muset přizpůsobit změnám, jež se nyní připravují v Bruselu. Je zřejmé, že na zajištění dalšího rozvoje jaderné energetiky bude potřeba v budoucnosti úzce kooperovat se státem," poznamenal šéf ČEZ.

"Zrušení tendru je podle našeho názoru pro firmu pozitivní, protože celý projekt dostavby by při současných cenách elektřiny a neochotě vlády ji dotovat byl pro ČEZ mimořádně nevýhodný. Firma podle nás nyní má prostor na změnu dividendové politiky ze současného výplatního poměru 50 až 60 % čistého zisku na zhruba 75 %. To by při loňském zisku znamenalo dividendový výnos okolo 9 %," komentoval rozhodnutí ČEZ analytik Petr Bártek z České spořitelny. "Dosud jsme v modelu ocenění ČEZ (cílová cena 549 Kč) měli započítán rizikový diskont 30 korun na akcii v souvislosti s dostavbou Temelína. Ten nyní můžeme zrušit. Akcie proto mají mírný růstový potenciál, především před rozhodným dnem pro výplatu dividendy, který bude pravděpodobně někdy v polovině června."

Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka má ČEZ na takové rozhodnutí právo. "Je to velká škoda pro české firmy. Zakázka století je dokázala spojit. Vznikly klastry, k jejichž vzniku jsme vyzývali a podporovali je. Řada firem také investovala značné prostředky a energii do přípravy," dodal.

Energetický expert konzultační firmy ENA Jiří Gavor považuje krok ČEZ za správné rozhodnutí. "Bez státních garancí se investor do této investice pustit nemůže, protože by to přinášelo nepřiměřené finanční riziko pro firmu," uvedl. ČEZ se podle něj může k dostavbě v budoucnu vrátit za změněných podmínek na trhu se silovou elektřinou, kdy to bude mít ekonomický smysl.

"Kurz akcií ČEZ již nyní reaguje růstem, a pokud nebude čtvrteční růst příliš velký, mohl by se na vyšších hladinách i udržet a později dále růst," řekl ČTK analytik BH Securities Petr Hlinomaz. Pravděpodobnost zrušení tendru v posledních měsících narůstala, a s tím i trh postupně do ceny akcií ČEZ tuto variantu započítával, doplnil analytik ze společnosti CYRRUS Marek Hatlapatka. Riziko toho, že by ČEZ chtěl v tendru pokračovat, i kdyby neměl státní záruku, bylo nízké, ale stále ne nulové.

"Zrušení tendru odstraňuje několik významných rizik, které investoři citlivě vnímají. V případě dostavby by rostla zadluženost a pravděpodobně by se snižovaly dividendy v následujících letech," uvedl makléř z Fio banky David Brzek. S absencí nebo podstatným odložením výstavby tyto rizikové faktory podle něj padají, nižší investiční náklady budou vylepšovat cash flow a otevře se prostor pro možný nárůst dividendového výplatního poměru. "Na druhou stranu ČEZ nyní musí pracovat na nových náhradních variantách toho, jak by mohla vypadat výrobní flotila firmy v budoucnosti," dodal Hatlapatka.

"Akcie ČEZ by měly profitovat z toho, že firma nebude nucena investovat do jaderné energie v situaci, kdy vláda nenabízí cenové garance. Takové rozhodnutí by také bylo podporou vyššího výplatního poměru (dividendy) požadovaného ministrem financí Babišem," uvedl počátkem týdne analytik z Patrie Finance Tomáš Sýkora v reakci na slova generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše, že neposkytne-li vláda do června garance pro ceny elektřiny, ČEZ tendr zastaví.

Ministr Babiš v březnu přišel s návrhem dramatické změny dividendové politiky, a to výplaty 100 % loňského zisku do rukou akcionářů. V předchozích pěti letech společnost vyplácela mezi 53 a 59 % zisku. Dividenda na akcii by podle Babišova požadavku vzrostla z loňských 40 Kč na rekordních 65 Kč, dividendový výnos by se zvýšil na 12 %.

Jak se může dále vyvíjet cena akcií ČEZ?

Akcie ČEZ mezi mlýnskými kameny: Převáží cena elektřiny, nebo vyšší dividenda?

Beneš už dříve řekl, že si nedovede představit, že ČEZ v současné situaci postaví dva bloky Jaderné elektrárny Temelín bez státní podpory. Jedním z řešení byla státem garantovaná výkupní cena elektřiny. Ve čtvrtek ale kabinet uvedl, že má zájem pokračovat v rozvoji jaderné energetiky v ČR, ovšem bez jakéhokoli typu státních záruk. "Jasně jsme řekli, že v současné době odmítáme jakýkoli typ státní záruky. Vládě se nemůže nikdo divit po zkušenosti s podporou obnovitelných zdrojů, především solárních. To byla problematická zkušenost. Navíc vývoj na energetických trzích je maximálně nepředvídatelný, a vláda se tak těžko může zavázat na garantování cen elektřiny," uvedl premiér Sobotka.

Akcie ČEZ na burze po zveřejnění informace začaly růst, za čtvrt hodiny si připsaly dvě procenta.

Beneš již dříve řekl, že tržní riziko investice do výstavby dvou bloků elektrárny Temelín by bez jakékoli podpory nebo garance bylo příliš velké. "Před investory je to prostě neobhajitelné, to není možné," dodal. Nikdo v představenstvu ČEZ by podle něj k takovému záměru nyní neměl odvahu. ČEZ upozornil na to, že česká vláda s ohledem na aktuální diskuzi o budoucnosti energetiky v rámci EU v tuto chvíli neplánuje poskytnutí garancí či stabilizačního mechanismu pro výstavbu nízkouhlíkových zdrojů.

Soutěže o dostavbu dvou bloků Temelína se účastnila americko-japonská společnost Westinghouse a česko-ruské konsorcium MIR.1200. Dalšího uchazeče, francouzskou Arevu, ČEZ z tendru vyřadil s poukazem na závažná pochybení v předložené nabídce. Dva nové bloky temelínské elektrárny měly více než zdvojnásobit její výkon, který je 2 000 megawattů. Stavba měla být podle plánu dokončena v roce 2025 a nové bloky měly být v provozu 60 let. Šlo o zakázku za několik set miliard korun.

Jak šel čas s tendrem na dostavbu JE Temelín

3. srpna 2009 ČEZ zahájil výběrové řízení na výstavbu dvou jaderných bloků v JETE. Pro nové bloky počítal ČEZ s lehkovodními tlakovodními reaktory označovanými jako třetí, případně třetí plus generace. Typ bloků a jejich výkon měly být výsledkem veřejné zakázky. Elektrárna by měla více než zdvojnásobit svůj výkon (stávající dva bloky mají celkový výkon 2 000 megawattů). Podle odhadů měly náklady na dostavbu dosáhnout 200 až 300 miliard korun.

30. října 2009 ČEZ ukončil příjem žádostí na účast v tendru; později vyšlo najevo, že se přihlásili tři zájemci - americký Westinghouse, ruský Atomstrojexport a francouzská Areva.

9. února 2011 Vláda schválila kroky nutné k dostavbě Temelína. Patřila mezi ně investice do přenosové soustavy nebo posílení činnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

18. února 2011 ČEZ posunul termín dokončení dostavby o pět let na rok 2025. Mezi důvody uvedl snížení poptávky po elektřině.

27. října 2011 Premiér Petr Nečas (ODS) jednal v USA s americkým prezidentem Barackem Obamou o dostavbě Temelína, již dříve jednal s představiteli francouzské vlády. V listopadu 2010 mluvil od dostavbě Temelína i prezident Václav Klaus během setkání s tehdejším ruským premiérem Vladimirem Putinem, tématu se věnoval i prezident Dmitrij Medveděv během návštěvy Prahy v prosinci 2011. Jednání českých politiků s představiteli USA a Ruska o Temelínu se konala i v dalších letech.

31. října 2011 Zájemci o dostavbu převzali zadávací dokumentaci.

2. července 2012 Nabídky na dostavbu Temelína podaly Westinghouse, Areva a rusko-české Konsorcium MIR.1200, skládající se z firem Škoda JS, Atomstrojexport a Gidropress.

5. října 2012 ČEZ oznámil, že Areva nesplnila požadavky tendru a byla vyřazena. V tisku se objevila informace, že nabídka negarantovala fixní cenu, Areva to odmítla.

19. října 2012 Areva předala společnosti ČEZ podrobné námitky proti rozhodnutí o vyřazení ze soutěže. ČEZ je 29. října zamítl, načež Areva vyzvala ČEZ k pozastavení tendru.

20. listopadu 2012 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) vydal na základě žádosti Arevy předběžné opatření, podle něhož ČEZ nesmí podepsat smlouvu s případným vítězem tendru.

30. listopadu 2012 ČEZ požádal Státní úřad pro jadernou bezpečnost o povolení pro stavbu dvou nových bloků.

18. ledna 2013 Ministerstvo životního prostředí vydalo souhlasné stanovisko ke stavbě dvou nových bloků JETE.

24. ledna 2013 Areva znovu požádala antimonopolní úřad o pozastavení tendru, úřad této druhé žádosti nevyhověl.

25. února 2013 ÚOHS rozhodl, že ČEZ vyřazením Arevy z tendru neporušil zákon o veřejných zakázkách. Areva podala rozklad.

25. března 2013 ČEZ odeslal uchazečům o dostavbu Temelína předběžné hodnocení jejich nabídek. Američané vedli v jedné ze čtyř kategorií, která má při výběru dodavatele hlavní váhu.

26. července 2013 Předseda ÚOHS zamítl odvolání Arevy.

13. srpna 2013 Šéf společnosti ČEZ Daniel Beneš řekl, že firma rozhodne o dostavbě Temelína koncem roku 2014 nebo až v roce 2015. Původně se tak mělo stát na podzim 2013.

21. října 2013 Soud v Brně vydal na návrh Arevy předběžné opatření, podle něhož ČEZ nemůže uzavřít smlouvu s případným vítězem tendru.

Listopad 2013 Evropská komise požádala ČR o dodatečné informace týkající se tendru a vyřazení Arevy.

Prosinec 2013 Konsorcium MIR.1200 i společnost Westinghouse předaly firmě ČEZ konečné nabídky na dostavbu JETE.

6. února 2014 Premiér Bohuslav Sobotka řekl, že vláda nebude chtít poskytovat záruky za výkupní ceny elektřiny v souvislosti s dostavbou JETE. Šéf ČEZ Beneš dříve podle Hospodářských novin uvedl, že společnost nepodepíše plně účinnou smlouvu o dostavbě dříve, než bude mít dohodnuté zaručené výkupní ceny elektřiny nebo jiné obchodní schéma. V Lidových novinách 6. února Beneš popřel, že by garance ceny byla podmínkou dostavby Temelína.

17. února 2014 Prezident Miloš Zeman řekl, že by byl pro vypsání nového výběrového řízení na dostavbu Temelína. V dubnu zopakoval, že je pro vyhlášení nového tendru, kterého by se mohli zúčastnit čtyři zájemci - Westinghouse, MIR.1200, Areva a nejmenovaný jihokorejský investor. Současný tendr by nechal doběhnout bez vyhlášení vítěze.

7. dubna 2014 Šéf ČEZ Beneš řekl, že si nedovede představit, že firma postaví dva bloky JETE bez státní podpory. České televizi řekl, že ČEZ zastaví tendr na dostavbu Temelína, pokud nedostane od státu garance návratnosti investice do června.

9. dubna 2014 Vláda vyjádřila zájem pokračovat v rozvoji jaderné energetiky, ovšem bez jakéhokoli typu státních záruk.

10. dubna 2014 Tendr na dostavbu JETE byl zrušen.

Zdroj: ČTK, Bloomberg