Evropské akcie v závěru týdne uzavřely nejednotně, za celý týden nicméně hlavní trhy vzrostly

Britský FTSE 100 posílil o 0,20 % a francouzský CAC 40 přidal 0,34 %. Německý DAX naopak o 0,21 % oslabil. Jednotný evropský index DJ Euro Stoxx 50 uzavřel se ziskem 0,26 % na 3 172,63 bodu. Dařilo se zejména akciím ze sektoru základních materiálů, technologickým titulům a cenným papírům z odvětví zdravotnictví. Klesly naopak mediální sektor, cenné papíry automobilek a maloobchodní odvětví.

O více než šest procent oslabily akcie největší britské maloobchodní společnost Tesco (-6,64 %), která již potřetí za tři roky zhoršila odhad celoročního zisku. Společnost oznámila, že sníží dividendu pro podílníky a omezí kapitálové výdaje.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Meziroční tempo inflace v eurozóně v srpnu podle předběžných údajů v souladu s odhady kleslo na nové pětileté minimum 0,3 %. Oproti předchozímu měsíci se snížilo o desetinu procentního bodu. Vyplývá to z odhadu, který v pátek zveřejnil statistický úřad Eurostat. Inflace v měnové unii se tak opět vzdálila cílové úrovni Evropské centrální banky (ECB). K okamžitému zásahu ale centrální bankéře údaj pravděpodobně nepřiměje, napsala agentura Reuters.
• Situace na trhu práce ve společenství zemí platících eurem se v červenci nezměnila. Celková míra nezaměstnanosti po očištění o sezónní a kalendářní vlivy v souladu s odhady stagnovala na 11,5 %. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. V meziročním srovnání ale došlo k poklesu o 0,4 procentního bodu. Také v celé EU zůstala v červenci míra nezaměstnanosti na červnových 10,2 %.
• Tržby německých maloobchodních prodejců v červenci meziročně vzrostly o 0,7 %. Čekal se silnější růst o 1,5 %. Údaj za červen byl revidován na +0,1 % z +0,4 %. Meziměsíčně tržby o 1,4 % klesly, ačkoli se čekal 0,1% růst. Červnové tempo meziměsíčního růstu bylo revidováno na +1 % z +1,3 %).
• Ceny domů ve Spojeném království se v srpnu znovu výrazně zvýšily. Meziměsíčně vzrostly o při očištění o sezónní vlivy o 0,8 % při očekávání růstu o 0,1 %. Meziročně stouply bez sezónního očištění dokonce o 11 % při očekávání navýšení o 10,1 %. V červnu ceny vzrostly meziměsíčně o 0,2 % (revidováno z +0,1 %) a meziročně o 10,6 %.
• Podle zpřesněného odhadu vzrostl hrubý domácí produkt (HDP) České republiky po očištění o cenové vlivy a sezónnost ve 2. čtvrtletí meziročně o 2,7 %. V mezičtvrtletním srovnání se nezměnil. Informoval o tom v pátek Český statistický úřad (ČSÚ). Beze změny jsou i výdaje na konečnou spotřebu. Rostly výdaje na tvorbu kapitálu o 2,3 % a mezičtvrtletně vzrostl i dovoz o 0,3 %. Mírné zpomalení se projevilo u vývozu, kde došlo k poklesu o 0,4 %.
• Italská ekonomika ve druhém čtvrtletí podle zpřesněných dat klesla v souladu s prvním odhadem mezikvartálně o 0,2 %. Meziroční pokles byl revidován na 0,2 % z původního odhadu 0,3 %. Potvrzuje se tak, že Itálie zaznamenala druhý kvartální propad v řadě po 0,1% poklesu v prvních třech měsících letošního roku. To naznačuje, že je země v recesi.
• Itálie se v srpnu podle předběžných údajů propadla do deflace. Index spotřebitelských cen harmonizovaný s metodikou výpočtů EU meziročně v souladu s odhady klesl o 0,2 %, červenec: 0,0 %). Meziměsíčně se snížil o taktéž o 0,2 % při očekávání poklesu o 0,1 % (červenec: -2,1 %). Údaje neharmonizované s výpočty EU poukazují na meziroční pokles cen o 0,1 % (odhad: -0,2 %, červenec: +0,1 %), avšak meziměsíční růst o 0,2 % (odhad: +0,1 %, červenec: -0,1 %).
• Celková míra nezaměstnanosti se v Itálii v červenci oproti červnu zvýšila o 0,3 procentního bodu a dosáhla 12,6 %. Čekala se přitom stagnace na červnové úrovni 12,3 %.
• Španělsko: Maloobchodní tržby v červenci klesly o 0,5 % (odhad: +0,1 %, červen: +0,2 %).
• Řecko: Maloobchodní tržby v červenci meziročně vzrostly o 3,8 % (červen revidován na -3,6 % z -3,8 %).
• Řecko: Index výrobních cen v červenci meziročně klesl o 0,3 % (červen: +1,1 %).
• Rakouská centrální banka snížila odhad letošního růstu domácí ekonomiky o 0,7 procentního bodu na 0,9 %. Ke zhoršení prognózy přispěly nevýrazné znaky oživení domácí poptávky, nízká dynamika vývozu do sousedního Německa a nulový růst investic. Prohlásil to podle agentury APA guvernér banky Ewald Nowotny. Znepokojení vyjádřil i nad ekonomikou eurozóny.
• Největší britská maloobchodní společnost Tesco potřetí za tři roky zhoršila odhad celoročního zisku. Dividendu pro podílníky firma prozatím sníží o tři čtvrtiny a omezí kapitálové výdaje. Vyplývá to podle agentury Reuters z pátečního sdělení firmy, která bojuje s tvrdou konkurencí.
• Uhelná společnost NWR dosáhla v pátek v otázce plánované restrukturalizace shody také se svými věřiteli. Uvedla, že souhlasně se k plánu restrukturalizace na dvou oddělených pátečních hlasováních v Londýně vyjádřili přítomní držitelé 99,4 % hodnoty všech zajištěných dluhopisů a 95,3 % nezajištěných bondů. Celkem se hlasování zúčastnilo 90,7 % oprávněných držitelů zajištěných dluhopisů a 84,5 % oprávněných držitelů nezajištěných dluhopisů.
• Vláda ukrajinského premiéra Arsenije Jaceňuka chce, aby její její země vstoupila do Severoatlantické aliance (NATO). Parlamentu v pátek předložila návrh zákona, který má zrušit dosavadní ustanovení, že Ukrajina nevstoupí do žádného vojenského společenství. Jaceňuk uvedl, že země v návaznosti na schválení zákona plánuje zahájit směřování Ukrajiny do NATO.
• Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk v pátek apeloval na Mezinárodní měnový fond (MMF), aby zemi uvolnil další část peněz z dohodnuté úvěrové pomoci. Postěžoval si přitom podle agentury Reuters na vysoké náklady, které s sebou nesou boje proti proruským separatistům na východě země.
• Ruský ministr energetiky Alexander Novak v pátek prohlásil, že je Moskva stále připravená zasednout s Kyjevem k jednacímu stolu a znovu hovořit o obnovení dodávkách zemního plynu na Ukrajinu. Novak po svém moskevském setkání s evropským komisařem pro energetiku Güntherem Oettingerem také řekl, že je Rusko připravené Ukrajině nabídnout dodávky se slevou 100 dolarů na každých tisíc kubických metrů odebraného plynu. Ukrajina však podle agentury Reuters požaduje ještě výraznější snížení ceny plynu.
• Čistý zisk ruské ropné společnosti Lukoil ve druhém čtvrtletí stoupl o 14 % na 2,39 miliardy dolarů. K nárůstu přispěly vyšší ceny ropy. Výsledek ale zaostal za očekáváním analytiků. Vyplývá to z pátečního sdělení firmy, která je druhým největším těžařem ropy v Rusku a působí i v České republice. Tuzemskou síť jejích čerpacích stanic ale převezme maďarská skupina MOL.
• Rusko je země, kterou jen tak něco nevyděsí. Asi tak by se dala interpretovat páteční slova nynějšího vládce Kremlu Vladimira Putina. Ruský prezident podle agentury Bloomberg prohlásil, že aktuálně neexistuje nic, co by jeho zemi nahánělo strach. Neopomněl se přitom obout také do západních politiků. Na adresu USA prohlásil, že nezáleží na tom, jak moc se snaží, protože cokoli, co Amerika udělá, se nakonec stane jen dalším Irákem či novou Libyí.
• Spojené království v pátek zvýšilo varování před hrozbou teroristických útoků v zemi ze značného na vážné. David Cameron během své odpolední tiskové konference uvedl, že se tak stalo poprvé po třech letech. Britský premiér dále řekl, že je jeho povinností, aby se ujistil, že jsou činěna všechna možná opatření, která hrozbu útoků eliminují.

Shrnutí evropského obchodování v uplynulém týdnu

Uplynulý týden zahájily evropské akcie díky projevu guvernéra Evropské centrální banky (ECB) Maria Draghiho z konce předchozího týdne růstem. Šéf ECB na konferenci v americkém Jackson Hole naznačil, že by banka mohla ještě více uvolnit svou měnovou politiku. Londýnská burza zůstala v pondělí zavřená, francouzský CAC 40 však zpevnil o 2,10 % a německý DAX navzdory nepříznivé zprávě od institutu Ifo posílil o 1,83 %.

V úterý evropské akcie zpevňovaly druhým dnem v řadě, nejvíce se dařilo bankám. Mezi investory byl stále patrný optimismus z možného rozšíření podpůrné politiky Evropské centrální banky. Britský FTSE 100 připsal 0,70 %, francouzský CAC 40 posílil o 1,18 % a německý DAX o 0,82 %.

V polovině týdne se růst evropských trhů zastavil a akcie se po největším dvoudenním zisku od dubna letošního roku pohybovaly kolem nuly. Investory uklidnil pokrok v dialogu mezi Ruskem a Ukrajinou, který převážil i slabá data o německé spotřebitelské důvěře. Britský FTSE 100 připsal 0,12 %, francouzský CAC 40 0,04 % a německý DAX naopak 0,19 % ztratil.

Ve čtvrtek se hlavní evropské trhy sjednotily a zamířily do červených čísel. Investory zneklidnila zejména obnovená eskalace napětí mezi Ukrajinou a Ruskem, k čemuž přispěla slova ukrajinského Petra Porošenka, že země čelí ruské invazi. Vyšším poklesům trhů však bránily sílící spekulace, že by Evropská centrální banka příští týden mohla představit konkrétní opatření na podporu evropského hospodářství. Britský FTSE 100 klesl o 0,36 %, německý DAX o 1,12 % a francouzský CAC 40 o 0,66 %.

Závěr týdne se na evropských trzích nesl v duchu série makrodat. Mezi nejsledovanější statistiky patřila zpráva o vývoji cen v eurozóně. Evropský statistický úřad Eurostat oznámil, že inflace ve společenství zemí platících eurem klesla na nové pětileté minimum 0,3 %. Investoři nadále sledovali také vývoj situace na východní Ukrajině, kde přešly jednotky separatistů do protiútoku a donutily ukrajinskou armádu k opevnění Mauripolu, který leží na cestě na Ruskem anektovaný Krym. Britský FTSE 100 posílil o 0,20 % a francouzský CAC 40 přidal 0,34 %. Německý DAX naopak o 0,21 % oslabil.

Britský FTSE za celý obchodní týden vzrostl o 1,74 % na 6 819,75 bodu, německý DAX posílil o 1,4 % na 9 470,17 bodu a francouzský CAC 40 za pět obchodních dní přidal 2,77 % na 4 381,04 bodu. Jednotný evropský index DJ Euro Stoxx 50 zpevnil o 2,39 %.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Index podnikatelského klimatu v Německu se v srpnu opět snížil. Klesl na 106,3 bodu z červencových 108 bodů, očekával se mírnější pokles na 107 bodů. Hodnocení současné situace se zhoršilo na 111,1 bodu ze 112,9 bodu, čekalo se 112 bodů a budoucí očekávání spadlo na 101,7 ze 103,4 bodu, konsensus počítal se 102,1 bodu.
• Francouzská vláda v pondělí podala demisi a premiér Manuel Valls byl pověřen sestavením nového kabinetu. Jeho složení má staronový premiér podle prezidentského úřadu oznámit v úterý. Demise následovala po kritice ekonomické politiky vlády, kterou o víkendu vznesli ministři Arnaud Montebourg a Benoît Hamon.
• Německo podpoří kandidaturu španělského ministra hospodářství Luise de Guindose na příštího šéfa takzvané Euroskupiny, kterou tvoří ministři financí zemí platících eurem. Během návštěvy Španělska to v pondělí řekla německá kancléřka Angela Merkelová.
• Energetická společnost ČEZ se zajímá o převzetí dvoutřetinového podílu v největším slovenském výrobci elektřiny Slovenské elektrárne (SE), který prodává italská energetická skupina Enel. Informoval o tom italský finanční list Il Sole 24 Ore. Oficiální nabídku chce prý ČEZ předložit v následujících dnech.
• Maďarská centrální banka ponechala hlavní úrokovou sazbu na 2,10 %.
• Německý automobilový koncern Volkswagen zvýšil v červenci dodávky zákazníkům o téměř sedm procent na 808 500 vozů. Firma uvedla, že růst poptávky v Evropě a Číně převážil nad poklesem prodeje na americkém kontinentě. V období od ledna do července dosáhly dodávky 5,78 milionu vozů. To představuje šestiprocentní nárůst ve srovnání se stejnými loňským obdobím, uvedla agentura Reuters.
• Ruské ministerstvo hospodářství v úterý výrazně zvýšilo odhad inflace na letošní rok, zatímco výhled ekonomického růstu země pro příští rok snížilo na polovinu. Nové odhady podle agentury Reuters naznačují, že vzájemné obchodní sankce mezi Ruskem a Západem kvůli Ukrajině poškozují ruskou ekonomiku.
• Ruský úřad na ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor nařídil dočasně uzavřít další z restaurací amerického řetězce s rychlým občerstvením McDonald's, tentokrát v Jekatěrinburgu. Oznámila to v úterý agentura Reuters. Jde již o pátou pobočku McDonald's, v níž úřad zastavil provoz. Rospotrebnadzor tvrdí, že v provozovnách zjistil porušování hygienických předpisů, odmítá však, že by šlo o odvetu za západní sankce.
• VIG ve druhém kvartálu zvýšila zisk, zaostala však za odhady. V druhém kvartálu firmě vzrostl čistý zisk po minoritách na 95 milionů EUR, ale zaostal za odhady. Čistý zisk před minoritami byl 101,7 milionu EUR. Hrubé předepsané pojistné kleslo o 3,1 % na 2,25 miliardy EUR.
• Finská ekonomika letos neporoste. V novém odhadu vývoje ekonomiky to uvedla finská vláda, která tak zhoršila svou dosavadní prognózu. Ještě v červnu Helsinky počítaly s růstem hrubého domácího produktu o 0,2 %. Ke snížení na nulu dochází na pozadí ukrajinské krize a slabšího růstu v ostatních zemích.
• Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk ve středu prohlásil, že Rusko plánuje přerušit dodávky plynu pro Evropu letos v zimě. Dodávky pro Ukrajinu Rusko zastavilo už v červnu kvůli sporům o cenu plynu, do Evropy však doposud proudil dál. Moskva toto tvrzení důrazně popřela.
• Irský nízkonákladový přepravce Ryanair předloží nabídku na koupi kyperského vlajkového přepravce Cyprus Airways, jehož vláda v Nikósii nabízí k prodeji. Stanici BBC to ve středu řekl marketingový ředitel Ryanairu Kenny Jacobs. Uzávěrka nabídek je v pátek a Nikósie čeká, že se do soutěže přihlásí asi 15 uchazečů.
• Podle francouzského premiéra Vallse musí ECB použít všechny možné nástroje, aby zvedla inflaci.
• Turecká centrální banka ponechala hlavní úrokovou sazbu na 8,25 %, overnight zápůjční sazbu snížila na 11,25 %.
• Ruský soud ve středu rozhodl, že jedna z restaurací amerického řetězce s rychlým občerstvením McDonald's v Moskvě porušila hygienické předpisy, nařídil ji proto na 90 dní uzavřít. Uvedla to tisková agentura RIA. Jde o restauraci, která se nachází blízko Kremlu.
• Francouzské úřady zahájily oficiální vyšetřování Christine Lagardeové, šéfky Mezinárodního měnového fondu, pro podezření z účasti na podvodu. Oznámil to zdroj blízký bývalému ministrovi financí.
• Index spotřebitelské důvěry v Itálii v srpnu klesá na 101,9 bodu ze 104,4 bodu.
• Největší ruská ocelářská skupina Evraz se v prvním pololetí přehoupla ze ztráty do mírného zisku, její výnosy ale dál klesly. K návratu do kladných čísel přispěla "optimalizace" majetku, jejíž součástí byl i prodej ztrátové ostravské společnosti Vítkovice Steel. Plyne to ze středečního sdělení podniku, který zčásti ovládá ruský miliardář a vlastník londýnského fotbalového klubu Chelsea Roman Abramovič.
• Nálada mezi spotřebiteli v Německu poprvé za více než rok a půl klesla. Ukázal to index důvěry, který sestavuje výzkumná společnost GfK. Spotřebitelé se stále více obávají ruských sankcí a dalších mezinárodních konfliktů.
• Ruský výrobce hliníku Rusal se po roce ztrát vrátil ve druhém čtvrtletí díky snížení nákladů a oživeni cen kovu k zisku a předpověděl, že světové ceny hliníku budou dál růst. Díky rostoucí poptávce automobilek a výrazném omezení výrobních kapacit ve světě se dá na světovém trhu tohoto kovu čekat zesílení převisu poptávky nad nabídkou, sdělila ve středu společnost. Rusal je největší hliníkárenskou společností světa a vlastní a řídí ji ruský miliardář Oleg Děripaska.
• Španělsko: HDP ve druhém čtvrtletí vzrostl mezikvartálně v souladu s odhady o 0,6 %, meziročně přidal 1,2 %.
• Počet nezaměstnaných v Německu v srpnu vzrostl o jeden tisíc, očekával se pokles o 5 tisíc. Míra nezaměstnanosti zůstala na 6,7 % v souladu s odhady.
• Ekonomická nálada v eurozóně se v srpnu mírně zhoršila. Index spotřebitelské důvěry klesl v souladu s odhady na -10 bodů (červenec: -8,4 bodu). Index sentimentu ve službách klesl na 3,1 bodu z 3,6 bodu v červenci (odhad: 3,5 bodu), index sentimentu v průmyslu se propadl více na -5,3 bodu z -3,8 bodu v červenci (odhad: -4,5 bodu) a index sentimentu v ekonomice klesl na 100,6 bodu ze 102,1 bodu v červenci (odhad: 101,5 bodu).
• Rusko a Ukrajina se ve čtvrtek opět přiblížily k přímému vyhlášení války. Poté, co proruští separatisté oznámili, že po jejich boku bojují Rusové, události nabraly rychlý spád. Separatisté se probojovávají jihovýchodní částí země a zabírají znovu místa, která předtím dobyla ukrajinská armáda. O tom, že se jim dostává pomoci, není pochyb. Kyjev potvrdil, že město Novoazovsk padlo do rukou rebelů a že se na dobytí pravděpodobně podíleli i ruští vojáci. Prezident Porošenko následně oficiálně oznámil, že Rusko provedlo invazi na Ukrajinu. Podle OSN kvůli konfliktu od dubna přišlo o život 2 220 lidí včetně 23 dětí.
• Spotřebitelské ceny v Německu se podle předběžných dat v srpnu zvýšily 0,8 % meziročně v souladu s odhady a stejně jako v červenci. Meziměsíčně se podle předběžných údajů nezměnily, jak se očekávalo po 0,3% růstu v červenci.
• Nový francouzský ministr hospodářství Emmanuel Macron ve čtvrtek narazil u odborových organizací, když v zemi s pětatřicetihodinovým pracovním týdnem podpořil větší flexibilitu pracovní doby. Bývalý bankéř to prohlásil v rozhovoru s týdeníkem Le Point krátce před úterním jmenováním na ministerský post. Rozhovor byl zveřejněn ve čtvrtek. Vláda jakékoli plány v tomto smyslu okamžitě popřela, napsala agentura AFP.
• Ruská letecká společnost Aeroflot se v letošním prvním pololetí propadla do ztráty. Oznámil to ve čtvrtek státem ovládaný podnik. Výsledky ovlivnily mimořádné náklady a zpomalení ekonomiky Ruska, které se kvůli ukrajinské krizi stalo terčem západních sankcí.
• Společnosti Sberbank, která je podle výše aktiv největší ruskou bankou, klesl v letošním prvním pololetí čistý zisk o více než dvě procenta na 170,4 miliardy rublů. Oznámila to ve čtvrtek firma. Sberbank je jednou z pěti ruských bank, které se staly terčem západních protiruských sankcí v souvislosti s ukrajinskou krizí. Sberbank působí mimo jiné i na českém trhu.

Zdroj: CNBC