Danově výhody příjmu z pronájmu

Investice do druhé nemovitosti za účelem jejího pronájmu je pro řadu lidí atraktivní. O úspěchu takové investice rozhoduje více aspektů, především lokalita, dále pořizovací cena či velikost nemovitosti. Příjem z pronájmu je přitom daňově výhodný. Proč?
Pořízení nemovitosti za účelem jejího pronájmu je pro většinu lidí srozumitelná transakce. Pravidelný příjem z pronájmu patří mezi oblíbené pasívní příjmy. Vlastněná nemovitost se dá navíc v případě finanční nouze vždy prodat. Pořizovaná nemovitost by vždy měla odpovídat rodinné finanční situaci, i po měsíční splátce hypotéky by měl rodině zůstat dostatek financí na běžný provoz. Vždy je nutné počítat s tím, že se třeba nepodaří nemovitost ihned pronajmout, ale přitom bude nutné splácet hypotéční úvěr. Správným výběrem nemovitosti a hypotéčního úvěru je možné si dlouhodobě zajistit zajímavý měsíční příjem formou nájmu. Proč je z daňového hlediska příjem z pronájmu výhodný?
1. Z pronájmu se neplatí zdravotní pojištění
Na rozdíl od příjmů ze zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti se z pronájmu zdravotní pojištění neplatí. Zaměstnanci přitom jinak odvádějí na zdravotním pojištění 4,5 % z hrubé mzdy a dalších 9 % na zdravotním pojištění za ně odvádí zaměstnavatel. OSVČ odvádějí na zdravotním pojištění 13,5 % z vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu. Pro účely placení zdravotního pojištění je však potřeba při příjmu z pronájmu mít vyřešen svůj pojistný vztah vůči zdravotní pojišťovně. Být tedy současně zaměstnancem, OSVČ nebo například penzistou (za důchodce platí zdravotní pojištění stát).
2. Sociální pojištění se z pronájmu rovněž neplatí
Efektivní čistý příjem je díky tomu vyšší než z příjmu ze zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti. Neplacení sociálního pojištění znamená, že příjem z pronájmu nemá vliv na výši důchodu. Protože je však výpočet důchodu v Česku poměrně rovnostářský, tak pro občany mající souběžně příjem ze zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti, se jedná o výhodu. Zaměstnanci jinak odvádějí na sociálním pojištění 6,5 % z hrubé mzdy a dalších 25 % za zaměstnance na sociálním pojištění platí jejich zaměstnavatel. OSVČ odvádí na sociálním pojištění 29,2 % z vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu.
3. Výdaje se uplatní paušálem a daňové slevy zůstanou zachovány
Kdo stanovuje výdaje paušálem, nemůže uplatnit daňové zvýhodnění na děti a daňovou slevu na manžela/manželku s vlastními příjmy za rok do 68 tisíc Kč. Zaměstnanci, kteří mají daňový základ ze závislé činnosti (ze zaměstnání) vyšší než polovinu celkového daňového základu, mají nárok na všechny daňové slevy a případné stanovení výdajů paušálem pro přivýdělek z pronájmu nemá na daňové slevy vliv.
4. Penzisté z pronájmu daně (do limitu) neplatí
Za rok 2014 mají všichni důchodci nárok na základní daňovou slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč. Do hrubého ročního zisku 165 600 Kč tak neplatí výdělečně činní důchodci na dani z příjmu fyzických osob nic. Při uplatnění výdajů 30% paušálem je tak možné mít roční příjem z pronájmu ve výši 236 700 Kč a nevznikne daňová povinnost.
5. Jednoduchá administrativa
Všichni občané podávající daňové přiznání musejí prokázat uváděné příjmy a výdaje v daňovém přiznání. Možností je buď vedení účetnictví, daňové evidence nebo stanovení výdajů paušálem. Při stanovení výdajů paušálem stačí sečíst a doložit všechny příjmy v hotovosti nebo na účet. Výdaje se následně uplatní 30% výdajovým paušálem - sečtou se příjmy a výdaje činí 30 % ze všech příjmů. Náklady spojené s povinnou daňovou evidencí jsou u pronájmu minimální. U samostatné výdělečné činnosti jsou výdaje spojené s daňovou evidencí zpravidla nesrovnatelně vyšší.
Kompletní článek najdete na serveru Penízenavíc.cz.
Zdroj: Penízenavíc.cz
Aktuality
