Podle výsledků zátěžových testů by 11 českých bank potřebovalo více kapitálu v případě nepříznivého scénáře

I přes vysokou odolnost sektoru jako celku by se v základním scénáři dostaly tři banky (reprezentující zhruba 2 % aktiv sektoru) do situace nedostatečné kapitálové přiměřenosti, což do budoucna znamená úpravu jejich obchodního modelu či potřebu doplnění kapitálu.

V případě nepříznivého scénáře Evropa v deflaci se sektor jako celek dostává do ztráty z hospodaření, která významně snižuje hodnotu jeho regulatorního kapitálu a agregovaná kapitálová přiměřenost klesá pod 14 %. Do situace nedostatečné kapitálové přiměřenosti by se v tomto scénáři dostalo celkem jedenáct bank. Za účelem dorovnání kapitálové přiměřenosti všech bank se sídlem v ČR (bez poboček zahraničních bank) do regulatorního minima 8 % by banky ke konci testovaného období musely navýšit regulatorní kapitál o zhruba 15 miliard korun (asi 0,4 % HDP). Z hlediska velikosti sektoru se stále nejedná o hodnotu, která by mohla výrazně ohrozit jeho stabilitu.

"Listopadové zátěžové testy České národní banky potvrdily, že ani výraznější, téměř 5% meziroční pokles české ekonomiky by neměl na český bankovní sektor významnější negativní dopad. Takto nastavený stresový scénář navíc chápeme jako snahu ČNB nastínit, za jakých podmínek by český bankovní sektor již generoval významnější ztráty, které by si žádaly dodatečné doplnění kapitálu. Pravděpodobnost, že česká ekonomika skutečně upadne během následujících čtvrtletí do takto výrazné recese, je však velmi nízká," okomentoval zprávu Jan Šedina, analytik z České spořitelny.

Základní scénář je založen na oficiální listopadové makroekonomické prognóze ČNB zveřejněné ve Zprávě o inflaci IV/2014 a předpokládá v letošním a příštím roce růst ekonomické aktivity o 2,5 %, který bude podpořený růstem zahraniční i domácí poptávky. Pro rok 2016 se předpokládá zrychlení ekonomického růstu na 2,8 %. Obecná míra nezaměstnanosti dle prognózy dosáhne ke konci roku 2014 úrovně kolem 6,3 % a od následujícího roku bude pozvolna klesat.

Vlivem rostoucí ekonomické aktivity se míra inflace v průběhu letošního roku postupně zvyšuje a v roce 2016 se dostává k 2% inflačnímu cíli ČNB. S prognózou je konzistentní stabilita tržních úrokových sazeb do roku 2016 a jejich následný růst. Prognóza dále předpokládá používání kurzu jako nástroje měnové politiky do prvního čtvrtletí 2016.

Zátěžový scénář Evropa v deflaci předpokládá konec oživení v eurozóně a výrazný pokles ekonomické aktivity v EU. Z důvodu poklesu zahraniční poptávky se česká ekonomika navrací do recese, což způsobí návrat pesimistických očekávání soukromého sektoru ohledně dalšího ekonomického vývoje a obnoví odkládání spotřeby domácností a investic podniků.

Kombinace útlumu zahraniční a posléze i domácí poptávky zapříčiní citelný propad ekonomické aktivity v ČR na celém tříletém horizontu a způsobí recesi ve tvaru "V". Zároveň se naplní scénář dluhové deflace, kdy z důvodu poklesu ekonomické aktivity, nárůstu nezaměstnanosti a poklesu mezd dochází vlivem cenové deflace k reálnému nárůstu dluhu soukromého sektoru. Postupné vyčerpávání finančních zdrojů domácností i nefinančních podniků v kombinaci s růstem reálného zadlužení zapříčiní výrazné zhoršení jejich schopnosti splácet své závazky. Potíže reálného sektoru dopadají posléze i na finanční sektor, který zaznamená značné úvěrové ztráty a zároveň citelný pokles zisků. Měnová politika zůstává uvolněná, když tříměsíční sazba PRIBOR setrvává na velmi nízké úrovni na celém horizontu testů a měnový kurz oslabuje. Dlouhodobé výnosy dluhopisů však skokově vzrostou vlivem nárůstu globální averze k riziku a přehodnocení bezpečnosti některých aktiv. Banky zároveň přehodnotí pohled na úvěrové riziko a zvýší rizikové přirážky k úrokovým sazbám na nové úvěry, které i vlivem nárůstu dlouhodobých sazeb přejdou na výrazně vyšší úroveň.

Zdroj: ČNB