US MARKETOtevírá za: 16 h 1 m
DOW JONES-0,21 %
NASDAQ+0,72 %
S&P 500+0,10 %
META+0,51 %
TSLA+4,07 %
AAPL-0,28 %

Po čem před Vánocemi doopravdy touží čeští ekonomové: Méně geopolitických problémů a manipulací trhu, lepší vzdělávací systém i nějaký ten barel ropy

Otřepaná fráze mluví o zdraví, štěstí a spokojenosti. I když ty asi nikoho – na rozdíl od obligátních ponožek – neurazí, fantazie většiny z nás jde daleko za tento tradiční rámec. Co se skrývá v představách předních českých tržních hráčů, makroekonomů, akademiků a ekonomických novinářů? Na to jsme se zaměřili ve vážně nevážné předvánoční anketě. Její výsledky zřejmě Ježíška (či Santu?!) nepřekvapí.

Roman Chlupatý
Roman Chlupatý
22. 12. 2014 | 8:00
Anketa

Petr Zajíc (senior portfoliomanažer, Pioneer Investments Austria): Já už jsem trochu "starej, unavenej, skromnej chlápek", takže mi stačí "jen" zdraví mých blízkých, více času s dětmi a trhy tak o 25 % výše:-)

Tomáš Menčík (analytik, CYRRUS): Potěšilo by mě, kdyby ubylo geopolitického napětí. To totiž způsobuje naprosto nepredikovatelné pohyby na akciových trzích, které se mi velice obtížně vysvětlují dovnitř do firmy i klientům. Během eskalujícího geopolitického napětí se také obtížně nastavují investiční strategie.

Luděk Kouba (Ústav ekonomie, Mendelova univerzita): Přál bych si, aby Ježíšek nadělil Česku Pasiho Sahlberga, případně rovnou finský vzdělávací systém, jehož je Sahlberg významným popularizátorem i autoritou. Nebo alespoň ten polský. Podceňovaní Poláci, jejichž školství často vnímáme jako bigotní katolické retro z doby Kazimíra Velikého, zmodernizovali vzdělávací systém do takové podoby, že ho organizace typu OECD řadí do nejlepší světové desítky. V Česku naopak veřejná debata na téma školství zůstává popelkou. I čeští ekonomové obsáhle diskutují změny DPH, oslabení koruny, dnes už i transparentnost veřejných zakázek, o ekonomickém významu vzdělání ale mlčí. Přitom právě to, zda generace nynějších dětí a teenagerů vyroste v sebevědomé občany disponující kritickým myšlením a schopností řešit nové výzvy, rozhodne o prosperitě Česka v globalizovaném 21. století více než cokoli jiného.

Milan Tomášek (analytik, GE Money Bank): Každý z nás má spoustu přání – některá splnitelná, jiná z říše snů. Já si přeji, aby Ježíšek projevil lásku a přátelství všem, kteří tuto tradici budou oslavovat. Vše ostatní si budeme muset vybojovat sami. U investování to platí dvojnásob.

František Bostl (makroekonom, Colosseum): Abych se přiznal, pro mě jsou Vánoce kulturním přežitkem, kdy se těším tak maximálně na pohádky a chvilku volna, kterého přes rok moc není. Dárky proto spíše neřeším, ale lehce začínám pokukovat po ropě, tak uvidíme. Třeba si ke konci roku přece jen nějaký ten barel koupím.

Lubor Lacina (vedoucí think tanku Mendelovo evropské centrum): S prodlužujícím se obdobím ekonomické nejistoty a stagnace přibývá lidí, kteří si zahrávají s myšlenkou nové etapy ekonomických dějin založené na "nerůstu". Tato myšlenka, na první pohled lákavá, je velmi nebezpečná. Akceptování myšlenky "nerůstu" znamená "zafixování" rozdělení bohatství ve společnosti. Ti, co už nahromadili dostatečné bohatství a dosáhli žádané životní úrovně, zůstanou bohatí, ostatním tuto možnost již nedáme. "Nerůst" znamená potlačení přirozené motivace jednotlivců zlepšovat životní úroveň a zprostředkovaně i rozvoje celé společnosti. Pod stromeček bych si tedy přál, aby myšlenka "nerůstu" zůstala zapomenuta v roce 2014 a myšlení se vrátilo k dlouhodobému trendu, který posunul společnost z doby kamenné do dnešní podoby moderní společnosti s rostoucí životní úrovní velké části světové populace.

Petr Žabža (výkonný ředitel, Patria Online): Každý rok si přeji, aby ten následující byl o něco klidnější než rok právě končící. Ale nikdy se to nesplní. Takže i letos zůstanu u starého vojenského rčení, že "všechny plány jsou platné do prvního výstřelu".

Jiří Tyleček (analytik, X-Trade Brokers): Přál bych si, aby trhy spíše oceňovaly akcie firem na základě dobrých výsledků, než aby žily různými manipulacemi centrálních bank a státních regulací. Úspěšným společnostem se daří nejlépe plnit přání svých zákazníků, pokud ale kapitál plyne také k méně úspěšným, vývoj se zpomaluje a demotivuje ty, kteří vytvářejí reálnou hodnotu. Těm, co se snaží, by se neměly házet klacky pod nohy.

Pavel Hnát (proděkan Fakulty mezinárodních vztahů VŠE): Přál bych si, abychom se my, obyvatelé České republiky, dokázali na svět dívat s větší dávkou nadhledu a optimismu. Abychom dokázali ocenit vše dobré, co se kolem nás děje. Abychom si dokázali vážit všeho, čeho jsme poctivou prací dosáhli. A v neposlední řadě abychom si byli vědomi toho, že máme světu co nabídnout. Jedině tak můžeme obstát v turbulencích, které budoucnost jistě přinese.

Redakce Investičního webu: Půl milionu čtenářů měsíčně, sloupek Jima Rogerse psaný exkluzivně pro nás a Investiční fórum, na které přijede jedna z investičních legend. (Na jedno z výše uvedeného už je zaděláno, těšte se!)

Dalibor Chvátal (šéfredaktor, Měšec.cz): Máme to ŠTĚSTÍ. Žijeme ve státě, kde je relativně bezpečno, nemusíme spát bez střechy nad hlavou a přemýšlet, co zítra budeme jíst. ZDRAVÍ vždy neslouží, ale zdravotní péči nám závidějí i "zápaďáci". Koupit si můžeme takřka cokoli, jsme svobodní a můžeme být SPOKOJENÍ. Co si tedy přát? Aby každý dokázal v sobě najít dostatek důstojnosti a slušnosti ke druhému člověku, i když ho nezná – ve smluvních vztazích, v politice, v rodině, na pracovišti, na ulici a třeba i na silnici. Nejen o Vánocích.

AnketaVýhled na rok 2015
Sdílejte:

Doporučujeme

Nenechte si ujít

Nahoru, nebo dolů #12: Jádro a emise jako never ending story

Nahoru, nebo dolů #12: Jádro a emise jako never ending story

13. 5.-Michaela Nováková, Vendula Pokorná
Česká republika