Evropské akcie v první obchodní seanci nového roku kvůli slabým makrodatům zlevnily. Klesly i za celý týden

Britský FTSE 100 klesl o 0,28 %, německý DAX odepsal 0,42 %, francouzský CAC 40 oslabil o 0,48 % a jednotný evropský index DJ Euro Stoxx 50 uzavřel se ztrátou 0,22 % na 3 139,44 bodu. V červených číslech skončila také většina hlavních sektorů. Nejvíce zlevnily akcie z odvětví zboží osobní spotřeby, cenné papíry ze sektoru základních materiálů a akcie automobilek. Výrazněji nad nulou se udržel pouze bankovní sektor. Akcie ze sektoru ropy a zemního plynu a technologického odvětví oscilovaly kolem nuly.

Páteční obchodování do značné míry určovaly výsledky národních indexů nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru. Souhrnný index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru pro eurozónu v prosinci sice vzrostl na 50,6 bodu, z většiny zemí eurozóny nicméně přišly poměrně slabé údaje. Index vzrostl v Německu a Řecku, klesl ale ve Španělsku, Itálii, Francii či Spojeném království.

Investoři sledovali také americké indexy nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru, které na trh poslaly společnost Markit i institut ISM. Podle údajů Markitu index v prosinci klesl na 53,9 bodu z 54,8 bodu v listopadu a podle dat institutu ISM se snížil na na šestiměsíční minimum 55,5 bodu z 58,7 bodu v listopadu.

Dopoledne investory zaujala i zpráva, že šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi v rozhovoru pro německý finanční list Handelsblatt řekl, že riziko pádu eurozóny do deflace stále nelze vyloučit, a centrální banka proto pracuje na opatřeních, která toto riziko eliminují. Podle analytiků to de facto znamená, že se ECB připravuje na spuštění kvantitativního uvolňování.

Za celý uplynulý týden britský akciový index FTSE 100 klesl o 1,03 % na 6 547,80 bodu, německý DAX odepsal 1,59 % na 9 764,73 bodu, francouzský CAC 40 ztratil 1,01 % na 4 252,29 bodu a jednotný evropský index DJ Euro Stoxx 50 od pondělí do pátku klesl o 1,8 % na 3 139,44 bodu.

V uplynulém roce evropské akciové trhy převážně posilovaly. Panevropský index FTSEurofirst 300 se zvýšil o zhruba čtyři procenta na 1 368,52 bodu. Výrazný propad však kvůli politické nejistotě zaznamenaly akcie v Řecku.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Riziko deflace v eurozóně stále nelze vyloučit, takže pravděpodobnost spuštění programu kvantitativního uvolňování narůstá. V rozhovoru pro německý list Handelsblatt to řekl guvernér Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi.
• Turecký index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v prosinci klesl na 51,4 bodu z 52,2 bodu v listopadu.
• Španělský index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v prosinci klesl na 53,8 bodu z 54,7 bodu v listopadu. Čekal se naopak mírný růst indexu na 54,9 bodu.
• Tempo růstu aktivity v českém zpracovatelském sektoru na konci loňského roku mírně kleslo. Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v prosinci klesl na 53,3 bodu z 55,6 bodu v listopadu. Index však nadále setrvává nad 50bodovou hranicí, která odděluje růst aktivity od poklesu.
• Italský index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v prosinci klesl na 48,4 bodu z 49 bodů v listopadu. Čekal se naopak růst na 49,6 bodu.
• Francouzský index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v prosinci klesl na 47,5 bodu z 48,4 bodu v listopadu.
• Německý index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v prosinci vzrostl na 51,2 bodu z 49,5 bodu v listopadu. Výsledek je v souladu s odhady.
• Situace ve zpracovatelském sektoru společenství zemí platících eurem se na konci minulého roku mírně zlepšila. Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v prosinci v eurozóně vzrostl na 50,6 bodu z 50,1 bodu v listopadu. Čekal se růst indexu na 50,8 bodu.
• Řecký index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v prosinci vzrostl na 49,4 bodu z 49,1 bodu v listopadu.
• Britský index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v prosinci klesl na 52,5 bodu z 53,5 bodu v listopadu. Čekal se naopak mírný nárůst indexu na 53,7 bodu.
• Počet schválených žádostí o hypotéku ve Spojeném království v listopadu vzrostl na 59,029 milionu anualizovaně z 59,511 milionu anualizovaně v říjnu (revidováno z 59,426 milionu). Čekal se pokles na 58,5 milionu žádostí anualizovaně.
• Ruská produkce ropy loni dosáhla v průměru 10,58 milionu barelů denně, což je nejvíce od rozpadu Sovětského svazu a vzniku samostatného Ruska. Meziročně se průměrná denní produkce suroviny zvýšila o 0,7 %. Z dat ruského ministerstva energetiky vyplývá, že k růstu produkce přispěli zejména menší těžaři. Těžba zemního plynu se naopak snížila.
• Výnosy 10letých portugalských vládních dluhopisů v pátek poprvé v historii klesly pod 2,5 %.
• Chorvatská vláda udělila deset licencí na průzkum těžby ropy a plynu v Jaderském moři. Sedm licencí získalo konsorcium složené z rakouské společnosti OMV a z americké firmy Marathon Oil, dvě získala domácí společnosti INA, kterou vlastní chorvatská vláda a maďarská ropná a plynárenská skupina MOL. Jednu licenci pak má konsorcium tvořené italskou firmou Eni a britskou Medoilgas, uvedla agentura Reuters. Vláda doufá, že těžba podpoří ekonomický růst země.
• Slovenská vláda v loňském roce hospodařila lépe, než plánovala. Ministr financí Peter Kažimír v pátek uvedl, že rozpočtový schodek centrální vlády pouze mírně překročil 2,9 miliardy eur, zatímco plán činil 3,28 miliardy eur. Podle slovenské tiskové agentury TASR ministr také upozornil, že by se letos na Slovensku mohly snižovat daně.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Řečtí zákonodárci ani ve třetím kole prezidenta nezvolili. Kandidát premiéra Samarase Stavros Dimas získal pouze 168 hlasů, stejně jako ve druhém kole, Samarasovi se tedy za posledních šest dní nepodařilo na svou stranu získat žádného dalšího poslance. Zapotřebí bylo 180 hlasů z 300. Země nyní bude muset uspořádat předčasné parlamentní volby.
• Běloruská centrální banka v pondělí s okamžitou platností snížila poplatek na nákupy zahraničních měn ze 30 na 20 %. Oznámilo to podle agentury Reuters běloruské ministerstvo financí. Banka zavedla před deseti dny poplatek na veškeré nákupy zahraničních měn pod tlakem měnové krize v Rusku, které je hlavním obchodním partnerem Běloruska.
• Ruská ekonomika v listopadu klesla o 0,5 %, což je první pokles od října 2009. Podepisují se na ní klesající ceny ropy a západní sankce. Vzhledem k tomu, že vývoz ropy představuje podstatnou část HDP, analytici odhadují, že se propad ekonomiky v následujících měsících ještě zhorší.
• Společnost Roche v pondělí oznámila, že získala povolení od amerických regulačních úřadů na testování léků proti ebole. Léky LightMix a Ebola Zaire rRT-PCR se nyní mohou podle zprávy podávat pacientům se symptomy virového onemocnění, kteří zároveň splňují další rizikové faktory, například že cestovali do západní Afriky.
• Ukrajinský parlament v pondělí schválil rozpočet pro příští rok. Zákonodárci potřebovali rozpočet odsouhlasit co nejdříve, aby země mohla dostat další část finanční pomoci od Mezinárodního měnového fondu (MMF), napsala agentura Reuters.
• V Polsku mělo v letošním třetím čtvrtletí práci 16,06 milionu lidí, nejvíce za posledních 25 let. Oznámil to podle agentury PAP místní statistický úřad. Nejnižší počet zaměstnaných za posledních 25 let zaznamenalo Polsko v prvním čtvrtletí 2003, kdy mělo práci pouze 13,35 milionu lidí.
• Index cen domů ve Spojeném království v prosinci vzrostl o 7,2 % meziročně (odhad: +7,5 %) a o 0,2 % meziměsíčně (v souladu s odhady). V listopadu index meziročně stoupl o 8,5 % a meziměsíčně se zvýšil o 0,3 %.
• Index spotřebitelských cen ve Španělsku v prosinci meziročně klesl o 1,1 %, tedy nejvýraznějším tempem od července 2009, po poklesu o 0,5 % v listopadu. Země se tak ponořila hlouběji do deflace. Čekal se pokles cen o 0,7 %. Pokles cen, vyvolaný hlavně zlevňováním pohonných hmot, Španěly přitahuje do obchodů a zvyšuje maloobchodní tržby. Ty ve Španělsku v listopadu v meziročním srovnání vzrostly o 0,5 % po nárůstu o procento v říjnu.
• Ukrajina očekává, že ihned po lednové návštěvě mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) dostane najednou tři splátky z dohodnutého úvěrového programu. Řekla to v úterý guvernérka ukrajinské centrální banky Valerija Gontarevová. MMF tento týden oznámil, že jeho delegace se vrátí do Kyjeva k jednání o uvolnění úvěrových splátek 8. ledna.
• Ruský premiér Dmitrij Medveděv podepsal nařízení o navýšení kapitálu druhé největší banky v zemi VTB o 100 miliard rublů. Oznámila to v úterý ruská vláda. Pomoc pro VTB je součástí širšího plánu podpory ruského bankovního sektoru, který se potýká s problémy kvůli sankcím západních zemí uvalených na Rusko v souvislosti s jeho rolí v ukrajinské krizi.
• Španělsko: Běžný účet v říjnu skončil s přebytkem 311 milionů eur (září: +290 milionů eur).
• Index výrobních cen v Itálii v listopadu meziročně klesl o 1,2 %. V říjnu index meziročně klesl o 1,1 % (revidováno z -1,2 %). Meziměsíčně se v listopadu ukazatel snížil o 0,2 % po poklesu o 0,3 % v říjnu (revidováno z -0,4 %).
• Itálie: Index podnikatelské důvěry v prosinci vzrostl na 97,5 bodu (odhad: 96,7 bodu, listopad: 96,5 bodu).
• Itálie vydala 10leté vládní dluhopisy s výnosem 1,89 %, v předchozí aukci úrok dosáhl 2,08 %.
• Řecko: Index výrobních cen v listopadu meziročně klesl o 2,3 % (říjen: -0,9 %).
• Uvolněná měnová politika bude nutná tak dlouho, dokud globální růst zůstane slabý. Uvedla to v článku v italském listu Il Sole 24 Ore šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová.
• Hlavní ekonom Evropské centrální banky Peter Praet prohlásil, že při nízkých cenách ropy bude inflace v eurozóně významně nižší, než jsou současné odhady ECB.

Zdroj: CNBC

Aktualita pro rok 2026