Marc Faber: Jediným řešením evropské krize jsou bankroty zadlužených zemí!

Rodák z Curychu je dlouhá léta známý tím, že se jako investor nebojí jít proti proudu. Přezdívku Dr. Doom si vysloužil svými chmurnými výhledy a (často pravdivými) kritickými poznámkami na adresu investičního a ekonomického mainstreamu. V exkluzivním interview pro Investiční web především silně pochybuje o záchranných opatřeních ve Spojených státech a eurozóně.
Ve Spojených státech probíhá druhá vlna kvantitativního uvolňování. Jak jej vnímáte? Ceny aktiv rostou…
Marc Faber (MF): Věřím, že nenajdete mnoho větších kritiků tohoto procesu. Stejný názor mám již 15 let. Americká expanzivní politika vedla nejprve k velké technologické bublině na Nasdaqu, pak následovala kreditní krize, po níž přišla bublina na celém nemovitostním trhu. V roce 2008, kdy se úrokové sazby propadly na nulu, výrazně zvolnil i celosvětový hospodářský růst. Tato politika zasáhla samozřejmě i komodity.
V současnosti povede kvantitativní uvolňování ke dvěma věcem: Zaprvé vznikne nová bublina na komoditním trhu, a zadruhé stejně nebezpečná bublina vesele poroste i na rozvíjejících se trzích. Každá z těchto bublin dříve nebo později vybouchne a způsobí obrovské ekonomické problémy po celém světě. Proto jsem razantně proti kvantitativnímu uvolňování, které namísto toho, aby upevnilo celosvětovou ekonomiku, ji ještě více rozhodí. A nestabilita se samozřejmě nakonec projeví i na akciích.
Odborníci v posledních měsících často skloňovali další bublinu, a sice dluhopisovou.
QE2 povede k bublině na mladých trzích a na komoditách. A až prasknou, zasáhne to celý svět
MF: Podle mě byla největší bublina na státních dluhopisech již v roce 2008. Nikdo tehdy nekupoval skoro nic jiného. Výnos 30letého amerického dluhopisu tehdy klesl na 2,53 procenta. No to mi řekněte, kdo by za takový úrok komukoli půjčil na 30 let?! Myslím si, že tato bublina už v podstatě trochu splaskla, ale i tak jsem ohledně amerických státních dluhopisů stále velice skeptický, nejsou z dlouhodobého hlediska zajímavou investicí.
A kterým aktivům tedy pro rok 2011 věříte?
Rok 2011 podle Fabera
dařit by se mohlo vzácným kovům, zemědělským komoditám a rozvíjejícím se trhům, pozor však na Čínu a její riziko úvěrového kolapsu
MF: Bude pokračovat významná volatilita, ale největší růsty mají trhy za poslední dva roky za sebou. Akcie nevidím jako zajímavou příležitost, naopak by se mohlo stále dařit některým komoditám, jak zemědělským, tak třeba stříbru, které se stalo zajímavou alternativou zlata a růstově jej letos bezpečně překonalo.
Pozitivní výhled mám na rozvíjející se trhy. Ovšem pouze do doby, než se stane něco v Číně. Mám na mysli především rychlost růstu čínské ekonomiky, který zpomalí, což ovlivní poptávku po komoditách a uškodí to i některým měnám, například australskému dolaru, protože australská ekonomika je silně navázána právě na Čínu. A nezapomeňme také na růst objemu úvěrů v Číně. Ve Spojených státech vedl podobný růst mezi lety 2000 a 2007 k úvěrové krizi. Něco podobného se může klidně stát i v Číně. Pojďme na starý kontinent. Souhlasíte s pomocí EU, ECB a MMF dluhově postiženým zemím v Evropě, v posledním případě Irsku?
místo bank a vlád budou v Evropě trpět běžní občané, přitom by bylo "výchovnější" i ekonomicky výhodnější nechat zadlužené státy v čele s jejich bankami zbankrotovat
MF: Problém je podle mě ten, že tato pomoc ve výsledku žádnou pomocí není. Tyto země totiž mohou čerpat ze záchranného fondu za velice nevýhodných podmínek, tedy za velice vysoký úrok. Jejich schopnost splácet dluh tak nebude nijak převratná. Proto bych v případě takto zasažených zemí doporučoval raději bankrot. Banky v těchto státech by měly být ponechány svému neodvratnému osudu, měli by být potrestáni akcionáři těchto bank i držitelé dluhopisů.
Namísto nich zažijí krušné časy obyčejní občané Irska, Řecka nebo kterékoli další takto "zachráněné" země. A přes veškerou možnou kritiku, například na adresu řeckého sociálního systému, je jisté, že běžní občané těchto zemí nespáchali hlavní díl "hospodářského zločinu"; ten mají na svědomí vlády, parlamenty a další instituce.
Co si myslíte o krátkodobých investicích, které se stávají stále populárnějšími? Investiční horizont se v dobách nejistoty znatelně zkrátil.
drobní investoři by měli diverzifikovat investice mezi hotovost, firemní dluhopisy, drahé kovy, nemovitosti a minimum akcií, ty budou totiž velice volatilní
MF: V posledních 100 letech bylo zvykem držet akcie déle, často i 10 nebo více let. Ale pokud se podíváme na současnou situaci, na volatilitu trhů, nízké objemy obchodů a podobně, je jasné, že se investoři snaží vybírat krátkodobé zisky i několikrát do roka. Lepší vrabec v hrsti, jak se říká. A proto tak roste podíl krátkodobých investorů na trhu.
A jak by se podle vás měli nyní zachovat drobní investoři? Na co by se měli zaměřit ve svých portfoliích?
MF: Záleží samozřejmě na věku investora, na jeho cashflow, na jeho míře odolnosti proti stresu a podobně. Pokud se někdo nedokáže jednoho rána probudit se ztrátou třeba i 10 procent na celém portfoliu, měl by se obloukem vyhnout akciím. Obecně bych radil diverzifikovat, i když řada aktiv silně koreluje. Kdo se bojí akcií, měl vsadit na mix hotovosti, firemních dluhopisů, drahých kovů, stále velice levných nemovitostí... no a pár akcií tam zkrátka také patří.
Aktuality
