Pokles spotřebitelských cen v eurozóně v lednu zrychlil, jak se očekávalo. Deflace je nejhlubší od července 2009
Pokles spotřebitelských cen v eurozóně podle finálních dat Eurostatu v lednu zrychlil. Meziročně se ceny snížily o 0,6 % po prosincovém poklesu o 0,2 %, jak předvídala předběžná data. Deflace je tak nyní nejhlubší od července 2009. Meziměsíčně se ceny v souladu s odhady snížily o 1,6 % po prosincovém 0,1% poklesu. Jádrová inflace očištěná o ceny potravin, energií a tabáku zpomalila na +0,6 % meziročně (podle předběžných dat +0,7 % meziročně).
V lednu loňského roku byla inflace v eurozóně 0,8 %. V celé Evropské unii se ceny meziročně snížily o 0,5 % oproti 0,1% poklesu v prosinci. V lednu 2014 byla inflace +0,9 %.
Negativní míru inflace v lednu zaznamenalo 23 států EU. Největší pokles spotřebitelských cen vykázaly Řecko (-2,8 %) a Bulharsko (-2,3 %), pozitivní míru inflace naopak zaznamenaly Malta (+0,8 %), Rakousko a Rumunsko (obě země +0,5 %), Švédsko (+0,4 %) a Spojené království (+0,3 %).
Oproti prosinci 2014 se meziroční inflace snížila téměř ve všech členských státech, kromě Kypru, Malty a Švédska. Největší pozitivní vliv měly na vývoj inflace ceny restauračních služeb, nájemného (+0,14 procentního bodu obojí) a tabákových výrobků (+0,07 procentního bodu). Naopak pohonné hmoty (-0,77 procentního bodu), topné oleje (-0,24 procentního bodu) a telekomunikace (-0,05 procentního bodu) měly na inflaci největší negativní vliv.
Ceny ropy se od června snížily o více než polovinu. To má dopad hlavně na ceny energií, které v eurozóně v lednu klesly o 9,3 %, nejvíce od září 2009. Z toho ceny topného oleje se propadly o 26,8 % a pohonné hmoty zlevnily o 15,8 %.
Eurozóna nyní zažívá teprve druhé období deflace ve své historii. V minulosti se ceny snižovaly pouze v období od června do října 2009.
ECB se minulý měsíc v rámci snahy o podporu hospodářského růstu a odvrácení deflace rozhodla, že zahájí takzvané kvantitativní uvolňování měnové politiky, které zahrnuje tisknutí nových peněz a nákupy vládních dluhopisů. Do ekonomiky eurozóny tak bude od března měsíčně pumpovat 60 miliard eur, aby podpořila její oživení.
Zdroj: ČTK, Bloomberg
