US MARKETOtevírá za: 16 h 33 m
DOW JONES-0,29 %
NASDAQ+0,00 %
S&P 500-0,07 %
META+7,92 %
TSLA+6,75 %
AAPL+6,18 %

SLEDOVALI JSME ŽIVĚ: Evropská centrální banka ponechala na březnovém zasedání měnovou politiku bez změny, kvantitativní uvolňování zahájí 9. března

ECB na březnovém zasedání ponechala základní sazbu na 0,05 %, depozitní sazbu na -0,20 % a zápůjční sazbu na 0,30 %. Kvantitativní uvolňování zahájí banka 9. března. Nevidí důvod, proč by se měl navyšovat jeho objem z 60 miliard měsíčně, trvat by QE mělo do září 2016. Bude-li to potřeba, může trvat i déle. Zároveň ECB bude nakupovat i státní dluhopisy se zápornými výnosy, a to až do výše depozitní sazby ECB. Tiskovou konferenci Maria Draghiho jsme sledovali živě.

Alžběta Lexová
Alžběta Lexová
5. 3. 2015 | 13:45
ECB

Dle očekávání ECB přehodnotila výhled vývoje ekonomické aktivity eurozóny výše. Aktuálně očekává růst HDP v tomto roce o 1,5 % (dříve 1 %), v roce 2016 o 1,9 % (dříve 1,5 %) a v roce 2017 o 2,1 %. Příznivější výhled je dán pozitivním efektem nižších cen ropy, slabším kurzem eura a uvolňováním měnových podmínek ECB. Mario Draghi sice zmínil, že nadále existují rizika ve směru nižšího růstu v eurozóně, obecně však bylo po dlouhé době hodnocení ekonomické aktivity v eurozóně ze strany ECB optimistické.

Naopak očekávaná inflace byla ECB pro rok 2015 přehodnocena níže z 0,7 % na 0 %. V roce 2016 ECB očekává inflaci 1,6 % (dříve 1,3 %) a 1,8 % v roce 2017. Inflace by se měla začít pomalu zvyšovat již v druhé polovině tohoto roku (v únoru dosáhla -0,3 %).

Mario Draghi se neobává, že by se ECB nepodařilo naplnit stanovený objem nákupů. Zpochybnil tyto obavy, které vznikaly i před ohlášením QE v USA nebo Británii.

Tisková konference Maria Draghiho

14.31 Draghi: Dluhopisy začneme nakupovat 9. března. Dále také budeme nakupovat ABS, které jsme kupovali již dříve.

14.33 Draghi: Program nákupu dluhopisů v objemu 60 miliard eur měsíčně bude trvat do září 2016.

14.34 Draghi: Spotřebitelská důvěra a situace domácností se zlepšují.

14.34 Draghi: Kvantitativní uvolňování pomůže ukotvit inflační očekávání.

14.35 Draghi: Podle odhadů Eurostatu vzrostl HDP eurozóny v posledním kvartále loňského roku o 0,3 % mezičtvrtletně, což je lepší, než se původně čekalo.

14.36 Draghi: Nízká cena ropy by nadále měla podporovat solidní reálný příjem domácností a zisky firem.

14.37 Draghi: Export eurozóny by měl těžit ze zlepšující se cenové konkurenceschopnosti regionu a oživení světové ekonomiky.

14.37 Draghi: V roce 2017 by měla být inflace v průměru 1,8 %. V roce 2016 bude 1,5 % a v letošním roce kvůli nízkým cenám ropy 0 % (předchozí predikce +0,7 %). Letošní výhled na inflaci jsme museli kvůli klesající ceně ropy revidovat mírně níže, inflaci pro příští rok jsme naopak revidovali výše, vzali jsme totiž v potaz také novou projekci zahrnující naši novou monetární politiku.

14.40 Draghi: Měnovou bázi M3 podporuje především růst její nejlikvidnější složky M1. Pokles poskytovaných úvěrů nefinančním korporacím se v lednu zpomalil na -0,9 % z -1,1 % v prosinci a dále oživuje po propadu o 3,2 % v únoru 2014.

14.44 Draghi: Vzhledem k vysoké nezaměstnanosti a nízkému růstu je nezbytné, aby pokračovaly strukturální reformy. V roce 2016 by HDP eurozóny měl růst o 1,9 %, což je o 0,4 procentního bodu více, než jsme čekali loni v prosinci. V letošním roce by měla ekonomika expandovat tempem 1,5 % (předchozí predikce: 1 %). V roce 2017 by pak HDP měl růst o 2,1 %.

14.47 Draghi: Kvantitativní uvolňování může pokračovat i po září 2016, bude-li to potřeba. Není důvod do té doby měnit objem plánovaných nákupů na více než 60 miliard měsíčně.

14.49 Draghi: Jsme instituce, která se řídí pravidly. Nejsme politická instituce. A jedním z hlavních pravidel pro ECB uvedeným v Úmluvě je, že nesmí dojít k monetárnímu financování. To máme jasně zakázáno.

14.50 Draghi: Naše monetární rozhodnutí mají účinek. Rozhodně ta, která jsme v minulosti udělali. Ta, která jsme přijali nyní, jsou rovněž efektivní a pozitivní, ať už v očekávání, která vyvolala, nebo v reakci trhu po oznámení.

14.54 Draghi: Budeme nakupovat i dluhopisy s negativním výnosem, a to až do výše depozitní sazby.

14.54 Draghi: Vidíme dopad uvolněné politiky na reálnou ekonomiku, především v podobě nižších nákladů na úvěry pro nefinanční instituce a domácnosti.

14.57 Draghi: ECB dodnes půjčila Řecku 100 miliard eur. Navíc v posledních dvou měsících tuto částku zdvojnásobila z 50 miliard na 100 miliard. Tento úvěr představuje 68 % HDP Řecka, což je nejvíce v celé eurozóně. Jeden by mohl říct, že ECB je centrální bankou Řecka. Ale zároveň je centrální bankou všech ostatních zemí v eurozóně. ECB je první, která si přeje, aby se řecká ekonomika opět financovala sama. Ale jak jsem řekl, jsme instituce řízená pravidly. Nemůžeme nakupovat dluhopisy zemí, které procházejí hodnocením od věřitelů. Zároveň můžeme nakupovat pouze dluhopisy nad spekulativním pásmem, a to ty řecké nejsou. Zatřetí, máme 33% limit na vydané dluhopisy, nemůžeme tedy nakoupit více než 33 % celkového objemu dluhopisů, které daný stát vydal. A v případě Řecka jsme této procentuální kvóty dosáhli. Nemůžeme tedy nakupovat řecké dluhopisy. Stejně tak nemůžeme nakupovat dluhopisy Kypru.

15.03 Draghi: Pokud bude Řecko plnit dohodnuté závazky a dojde k revizi investiční známky jeho dluhopisů, nebráníme se tomu, že budeme odkupovat jeho dluhopisy. Dnes jsme navýšili ELA (emergency liquidity assistance) pro Řecko o 500 milionů eur. ELA je rozhodnutím řecké centrální banky. ECB proti němu může vznést námitku, pokud nejsou splněny určité podmínky, například pokud banky nejsou solventní. Řecké banky jsou nyní solventní, došlo v tomto ohledu k nesmírnému pokroku. Řecký bankovní systém je dnes solventní a je klíčový pro poskytování úvěrů řecké ekonomice. Je nezbytné, aby si banky tuto solventnost zachovaly.

15.08 Chrystalla Giorkatziová (šéfka centrální banky Kypru): Kypr se chce co nejdříve zapojit do QE. Je proto zapotřebí, aby prošel hodnocením s pozitivní známkou. Pak bychom mohli z QE získat až 500 milionů eur. Zároveň to stlačí úrokové sazby níže a kyperská vláda si bude moci půjčovat za nižší úroky, což je velmi významné pozitivum, které bychom si z tohoto programu mohli vzít.

15.12 Draghi: Pokud nebudou zároveň probíhat strukturální reformy, bude efekt naší uvolněné politiky menší.

15.16 Draghi: ECB už půjčila - zdůrazňuji "půjčila" -, ne poskytla likviditu Řecku v objemu 100 miliard eur a posledních dvou měsících tuto půjčku zdvojnásobila. Je to 68 % řeckého HDP. Řekl bych, že poslední, co lze říct, je to, že Řecko nepodporujeme.

15.18 Draghi: Jakmile je stát schopný se sám financovat na trhu, zcela odpadají obavy z toho, že by byl financovaný ECB nebo bankami obecně.

15.19 Draghi: Jádrová inflace je stále nízká. Jeden z indikátorů inflačních očekávání, který sledujeme, se však dnes dostal opět na dobrou hladinu. To je dobré znamení. Kromě cen ropy také v očekávané jádrové inflaci hrají roli monetární politika a měnový kurz, nutnost uzavřít produkční mezeru, což by se mohlo stát do roku 2017, a také příjmy a očekávání domácností. Klesající cena ropy může sekundárně vyvolat deflační tlaky a způsobit, že domácnosti budou více šetřit a méně utrácet, ale věříme, že naše monetární kroky tomuto předešly a míra úspor se nijak výrazně zvyšovat nebude.

15.24 Giorkatziová: Rozhodnutí, která Kypr přijal v březnu 2013, byla bolestivá pro zemi i občany. Měli jsme jednat dříve. Kapitálové kontroly byly nevyhnutelné, aby se mohl ozdravit a stabilizovat bankovní sektor. Rozhodl o tom ministr financí po konzultaci s centrální bankou. V tuto chvíli už platí jen několik opatření kapitálových kontrol a měla by být odstraněna do konce prvního kvartálu letošního roku.

Tisková konference končí.

Členové Výkonné rady Evropské centrální banky se na lednovém zasedání víceméně shodli na tom, že kvantitativní uvolňování je jedinou zbývající možností na podporu ekonomiky. Vyplynulo to ze zápisu z lednového zasedání, který ECB zveřejnila 19. února. Podle zápisu došli členové rady k obecnému souhlasu ohledně kvantitativního uvolňování, byť jeho odpůrci tvrdili, že není nutné jednat akutně a že nakupování státních dluhopisů by mělo být až úplně poslední možností. K obecné shodě došlo v otázce klesající inflace, která podle rady v nejbližší době ještě klesne, i v tom, že kvantitativní uvolňování bude ukončeno, jakmile se inflace přiblíží 2% cíli banky.

"Očekáváme, že ECB tento týden oznámí další technické detaily ohledně QE. Stále je například nejasné, kdy přesně ECB zahájí nákupy dluhopisů, zda skutečně bude nakupovat dluhopisy, které již nyní mají záporný výnos, a co se může stát, pokud ECB nebude schopna splnit svůj cíl nákupů v rozsahu 60 miliard EUR za měsíc," řekl před čtvrtečním zasedáním hlavní ekonom ING pro ČR Jakub Seidler.

Zdroj: Bloomberg, CNBC, ČTK, MarketWatch, Twitter

Centrální bankyECBKvantitativní uvolňování
Sdílejte:

Doporučujeme

Nenechte si ujít

Nahoru, nebo dolů #11: Koňský povoz a příliš ropy

Nahoru, nebo dolů #11: Koňský povoz a příliš ropy

6. 5.-Vendula Pokorná
Evropa