Čína opět snížila rezervní poměr pro komerční banky

Rozsah nejnovějšího opatření je pro centrální banku neobvyklý. Ke snížení o jeden procentní bod v jediném kroku se dosud odhodlala jenom jednou, uprostřed světové finanční krize v listopadu 2008, napsal finanční list Financial Times. Čínská státní média uvedla, že nejnovější snížení požadavku na povinné rezervy bank vpustí do druhé největší světové ekonomiky asi 1,2 bilionu jüanů.

Na začátku února centrální banka snížila poměr povinných rezerv pro velké komerční banky o 50 bazických bodů na 19,5 %. Učinila tak poprvé od května 2012. Malým a středně velkým bankám v únoru požadavek na minimální rezervy snížila na 16 %.

Čínská ekonomika loni rostla nejpomalejším tempem za posledních 24 let a poprvé od roku 1998 tak nenaplnila vládní cíl. Hrubý domácí produkt Číny vzrostl o 7,4 % po 7,7% růstu v roce 2013, vláda očekávala 7,5% růst.

V letošním prvním čtvrtletí čínská ekonomika rostla nejpomaleji za posledních šest let. Hrubý domácí produkt se meziročně zvýšil o 7 % po růstu o 7,3 % v posledních třech měsících loňského roku, oznámili tento týden čínští statistici.

Ke zpomalování růstu přispívá rozhodnutí čínské vlády zreformovat domácí hospodářství. Peking se snaží omezit závislost ekonomiky na investicích a zahraničním obchodu a podporovat hospodářský růst založený na domácí spotřebě.

Čínský prezident Si Ťin-pching již loni prohlásil, že si Čína musí zvyknout na pomalejší tempo růstu domácí ekonomiky. Peking nicméně během loňského roku představil řadu stimulačních opatření zahrnujících investice do infrastruktury či snížení úrokových sazeb. Signalizoval tak obavy z politicky nebezpečného úbytku pracovních míst.

Čína je v posledních letech hlavním motorem růstu světového hospodářství a stala se významným dovozcem komodit i spotřebního zboží. Slabší růst v Číně by tak mohl mít negativní dopady na další ekonomiky, a to jak v Asii, tak ve zbytku světa.

Zdroj: ČTK, CNBC