Evropské akcie zakončily týden úspěšně navzdory nejistému průběhu jednání euroskupiny

Britský FTSE 100 připsal 0,24 %, francouzský CAC 40 0,44 % a německý DAX 0,74 %. Regionální Stoxx Europe 600 posílil o 0,3 %, nejvíce se dařilo sektoru základních materiálů, dolů index naopak stahovaly pojišťovny.

Akcie HSBC posilovaly o téměř 3 %, když banka uvedla, že zvažuje přenesení sídla z Londýna jinam kvůli zpřísněné regulaci a zvýšeným daním v EU. Cenné papíry automobilky Renault pozitivně zareagovaly téměř 4% růstem na zveřejnění hospodářských výsledků firmy - Renault v prvním kvartále reportoval 14% růst tržeb, což investory potěšilo.

Akcie BHP Billiton, Glencore a Rio Tinto vedly nahoru celý sektor díky rostoucí ceně železné rudy.

Za celý týden FTSE 100 zpevnil o 1,08 %, CAC 40 o 1,02 % a DAX o 1,05 %. Regionální Stoxx Europe 600 od pondělí připsal přes procento.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Index podnikatelského klimatu v Německu se v dubnu zvýšil šestý měsíc v řadě. Vzrostl na 108,6 bodu z březnových 107,9 bodu, čekal se růst na 108,4 bodu. Hodnocení současné situace vzrostlo na 113,9 bodu ze 112,1 bodu (revidováno z 112 bodů), čekal se růst na 112,4 bodu. Index budoucího očekávání naopak mírně klesl na 103,5 bodu ze 103,9 bodu, konsensus počítal se 104,5 bodu.
• Zadlužené Řecko by mělo výrazně postoupit v jednáních s věřiteli, aby si zajistilo zbývající peníze ze záchranného programu. Řekl to v pátek šéf ministrů financí eurozóny Jeroen Dijsselbloem, tedy jeden z klíčových zástupců mezinárodních věřitelů. Řecký ministr financí Janis Varufakis je přesvědčen, že jednání v posledních týdnech pokročila. Eurozóna a Řecko by podle něj k dohodě dospěly dřív, kdyby věřitelé rozdělili výplatu peněz pro Řecko na více částí. To ale Dijsselbloem odmítl.
• Největší britská i evropská banka HSBC Holdings bude kvůli zpřísněné regulaci a zvýšeným daním v Evropské unii a Británii znovu zvažovat, zda nepřesune své sídlo z Londýna jinam. Banka to uvedla v pátečním sdělení. HSBC podle zdrojů agentury Reuters uvažuje o přesídlení do Asie a zejména o návratu do Hongkongu, kde před 150 lety vznikla.
• Maďarská energetická společnost MOL vstupuje na norský trh s ropou. Firma v pátek oznámila, že se dohodla s ropnou a plynárenskou společností Ithaca Energy na převzetí jejích aktivit v Norsku a že za ně zaplatí celkem 60 milionů dolarů. Součástí je také 14 licencí v norské části Severního moře a závazek, že firma v letech 2015-2016 zahájí tři průzkumné vrty.

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Největší německá bankovní skupina Deutsche Bank zaplatí úřadům ve Spojených státech a Británii rekordních 2,5 miliardy dolarů za urovnání obvinění z manipulace s klíčovými úrokovými sazbami. Oznámilo to ve čtvrtek Oddělení finančních služeb (DFS) státu New York. Banka zároveň uvedla, že v této souvislosti propustí sedm zaměstnanců.
• Míra nezaměstnanosti ve Španělsku se v prvním čtvrtletí mírně zvýšila a dosáhla 23,78 %. V předchozím tříměsíčním období činila 23,70 %, oznámil ve čtvrtek tamní statistický úřad. Nezaměstnanost ve Španělsku tak zůstává druhá nejvyšší v Evropské unii po Řecku a mírně se zvýšila i přesto, že ekonomika se zotavuje a že na začátku letošního roku zaniklo méně pracovních míst než v prvních čtvrtletích posledních několika let.
• Řecku potrvá několik desetiletí, než se dokáže hospodářsky postavit na nohy. Eurozóna nemůže očekávat zásadní změny během několika málo let. V televizi ARD to řekl bývalý německý eurokomisař Günter Verheugen. Problém Řecka podle něj spočívá v tom, že země vůbec není konkurenceschopná.
• Nálada německých spotřebitelů se dále zlepšuje a je nejvyšší od října 2001. Přispívá k tomu mimo jiné očekávání dalšího zvýšení mezd. Pokračující nejistota kolem budoucnosti Řecka však mírně brzdí chuť spotřebitelů utrácet. Ukázal to čtvrteční index důvěry, který sestavuje výzkumná společnost GfK.
• Maloobchodní tržby ve Spojeném království v březnu nečekaně klesly meziměsíčně o 0,5 %, očekával se 0,4% růst po 0,7% v únoru. Po očištění o pohonné hmoty tržby meziměsíčně vzrostly o 0,2 %, čekal se 0,5% růst po březnových +0,7 %.
• Podle předběžných dat agentury Markit v eurozóně růst aktivity ve zpracovatelském sektoru v dubnu zpomalil. Index nákupních manažerů klesl na 51,9 bodu z 52,2 bodu v březnu, očekával se přitom růst na 52,6 bodu. Sektor služeb expandoval rovněž mírnějším tempem, index spadl na 53,7 bodu, z 54,2 v březnu. Trh predikoval růst na 54,5 bodu. Kompozitní index se díky tomu rovněž snížil, a to na 53,5 bodu oproti 54 bodům v březnu, očekával se růst na 54,4 bodu.
• Zpracovatelský sektor v Německu v dubnu podle předběžných dat agentury Markit expandoval pomaleji, než se čekalo. Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru klesl na 51,9 bodu z 52,8 bodu v březnu, očekával se přitom mírnější růst na 53 bodů. V sektoru služeb index spadl na 54,4 bodu z 55,4 bodu při očekávání růstu na 55,5 bodu. Kompozitní index se tak snížil na 54,2 bodu z 55,4 bodu, analytici počítali s mírnějším růstem na 55,6 bodu.
• Podmínky ve zpracovatelském sektoru se ve Francii v dubnu zhoršily, očekávání zdaleka nenaplnily a index nákupních manažerů se stále nachází výrazně pod padesátibodovou hranicí dělící expanzi od kontrakce. Index nákupních manažerů podle předběžných dat klesl na dvouměsíční dno 48,4 bodu z 48,8 bodu, očekával se růst na 49,2 bodu. Ve službách index klesl na tříměsíční minimum 50,8 bodu z 52,4 bodu v březnu, očekávala se stagnace. Kompozitní index proto klesl rovněž na tříměsíční dno 50,2 bodu z 51,5 bodu v březnu, čekal se růst na 51,8 bodu.
• Ruská ekonomika v prvním čtvrtletí vykázala pokles o 2,2 %. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek řekl ruský ministr hospodářského rozvoje Alexej Uljukajev. Za celý letošní rok podle něj hrubý domácí produkt Ruské federace s největší pravděpodobností klesne o 2,8 %. Dosavadní prognóza jeho ministerstva přitom počítala s tříprocentním poklesem.
• Index spotřebitelské důvěry v eurozóně se v dubnu podle předběžných dat propadl na -4,6 bodu z březnových -3,7 bodu. Očekával se přitom mírnější růst na -2,5 bodu.
• Společnost Gazprom zneužívá své dominantní postavení ve střední a východní Evropě a porušuje evropská pravidla hospodářské soutěže, míní Evropská komise. V osmi zemích regionu, včetně České republiky, ruská firma podle komise brání tržní konkurenci. Gazpromu ve středu evropská exekutiva poslala seznam svých námitek vůči jeho postupům, společnost má na odpověď 12 týdnů.
• Nejmenovaný evropský představitel v úterý sdělil agentuře Reuters, že ministři financí eurozóny již nebudou dávat Řecku žádné hraniční termíny, protože to zbytečně vzbuzuje přehnané vzrušení. Podle Thomase Wiesera, který předsedá pracovní euroskupině, však Řecko do pátku (který byl stanoven jako hraniční termín) nový seznam reforem ministrům financí nepředloží. Řekl to ve středu v rozhovoru pro rakouskou rozhlasovou stanici ORF. Dodal, že Řecko by mělo být schopné zůstat solventní až do června.
• Evropská centrální banka bude financovat řecké banky dokud zůstanou solventní a budou mít dostatek záruk. Uvedl to ve středu v rozhovoru pro řecký list Kathimerini člen výkonné rady ECB Benoît Cœuré. Popřel rovněž spekulace, že by Atény mohly přestat používat euro.
• Německá vláda zvýšila odhad letošního růstu domácí ekonomiky na 1,8 %, se stejným tempem růstu nyní počítá také v příštím roce. Oznámilo to ve středu ministerstvo hospodářství. Předchozí prognózy předpokládaly, že hrubý domácí produkt Německa stoupne letos o 1,5 % a napřesrok o 1,6 %.
• Česko se bude soudit o naftu, která je v německém skladu firmy Viktoriagruppe. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nyní připraví příslušné žaloby, řekl ve středu na tiskové konferenci premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Věří, že český stát svůj zájem obhájí. České pohledávky dosahují až 1,8 miliardy korun.
• Švédský výrobce nákladních automobilů Volvo jmenoval svým novým generálním ředitelem sedmačtyřicetiletého Martina Lundstedta, který je nyní šéfem domácího konkurenta Scania. Oznámila to ve středu firma. Lundstedt v čele Volva v říjnu nahradí padesátiletého Olofa Perssona. Ten čelil rostoucímu tlaku ze strany předních akcionářů požadujících rychlejší restrukturalizaci podniku. Akcie Volva po zprávě o změně ve vedení podniku posílily o více než 15 %.
• Všech devět členů Měnového výboru britské centrální banky na posledním zasedání banky hlasovalo pro zachování úrokové sazby na 0,5 % a programu nákupu aktiv na 375 miliardách liber. Ze zápisu z jednání vyplývá, že se guvernéři banky obávají silné libry, která podle nich zpomaluje jádrovou inflaci.
• Irská farmaceutická společnost Perrigo odmítla nabídku na převzetí za 205 USD za akcii, kterou jí předložil americký výrobce generických léčiv Mylan. Do hry se tak vrací možnost, že Mylan kývne na nabídku na převzetí ze strany izraelské společnosti Teva Pharmaceutical Industries. Teva Mylanu nabízí převzetí za 82 dolarů za akcii v hotovosti a cenných papírech.
• Ve Velké Británii zadrželi obchodníka s cennými papíry, který se údajně podílel na bleskovém propadu amerických akciových burz v květnu 2010. Navinder Singh Sarao z londýnské čtvrti Hounslow byl obviněn z manipulace na trhu. Sdělilo to v úterý americké ministerstvo spravedlnosti. USA budou usilovat o jeho vydání.
• Maďarská centrální banka v úterý snížila základní úrokovou sazbu o 0,15 procentního bodu na nové minimum 1,8 %. Banka v březnu v rámci boje proti cenové deflaci obnovila uvolňování měnové politiky a dala najevo, že snižování sazeb bude pokračovat.
• Evropská centrální banka (ECB) zkoumá možnost omezit řeckým bankám přístup k programu nouzového financování (ELA), na němž jsou nyní bankovní instituce v těžce zadlužené zemi zcela závislé. Agentuře Bloomberg to v úterý sdělili lidé informovaní o těchto diskusích. Podle nich to souvisí s tím, že v bankovní radě ECB roste odpor proti další pomoci řeckým bankám.
• V roce 2014 klesl oproti roku 2013 deficit rozpočtu eurozóny i celé Evropské unie, zatímco zadlužení vzrostlo. Deficit v eurozóně se snížil na 2,4 % HDP z 2,9 % HDP v roce 2013 a v celé Evropské unii klesl na 2,9 % HDP z 3,2 % HDP. Naopak vládní dluh se v eurozóně zvýšil na 91,9 % HDP z 90,9 % HDP v roce 2013 a v celé EU na 86,8 % HDP z 85,5 % HDP.
• Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku se v dubnu poprvé od loňského října nečekaně zhoršila. Náladu oslabily obavy o světovou ekonomiku, které snížily vyhlídky německého vývozu, sdělil v úterý institut ZEW. Index důvěry v německé hospodářství klesl na 53,3 bodu z březnové úrovně 54,8 bodu, která byla maximem za více než rok. Analytici v průzkumu agentury Reuters předpokládali naopak další zlepšení na 55,3 bodu.
• Člen Výkonné rady Evropské centrální banky (ECB) Ewald Nowotny v rozhovoru pro CNBC prohlásil, že rizika případného odchodu Řecka z eurozóny, tzv. Grexitu, by byla udržitelná a nepřelila by se do dalších zemí. Podle Nowotného by tak Grexit v současnosti neměl tak tragický dopad, jaký by býval měl před dvěma lety.
• Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker "na sto procent" vylučuje řecký odchod z eurozóny. Šéf evropské exekutivy to řekl v rozhovoru, kterým v úterý svou existenci zahájila evropská verze amerického zpravodajského serveru Politico. Juncker ale nebyl ohledně rozuzlení nynější řecké krize příliš optimistický, postěžoval si například na jen malou spolupráci Atén.
• Cenové rozpětí pro uvedení akcií slovenské telekomunikační společnosti Slovak Telekom na trh bylo stanoveno na 17,7 až 23,6 EUR. Akcie Slovak Telekom budou retailovým klientům nabízeny od 22. dubna do 5. května 2015. Na trh bude uvedeno 49 % akcií firmy, tedy celý podíl, který dosud držel slovenský stát. Celou firmu by to mělo ocenit na 1,53 až 2,04 miliardy eur. Titul se bude obchodovat i na burzách v Praze a Londýně.
• Tříměsíční sazba EURIBOR spadla na -0,001 %, poprvé v historii je v záporu.
• Podle průzkumu veřejného mínění provedeného řeckou Skai TV a University of Macedonia od začátku února prudce klesla podpora nové řecké vlády mezi voliči. Zatímco na začátku února vládu podporovalo 72 % účastníků průzkumu, nyní s koky vlády během jednání v mezinárodními věřiteli schvaluje už jen 45,5 % a 39,5 % se domnívá, že vláda jedná špatně.
• Ruská ekonomika v prvním čtvrtletí klesla meziročně o zhruba dvě procenta. Řekl to v úterý premiér Dmitrij Medveděv. Země kvůli mezinárodním sankcím a propadu cen ropy trpí vážnými ekonomické problémy, situace ale mohla být podle Medveděva mnohem horší. Rusko si prý zvyká.
• Stavební produkce v eurozóně v únoru nečekaně meziměsíčně klesla o 1,8 % po 1,6% růstu v lednu. V celé Evropské unii spadla o 1,2 % po 0,6% růstu v lednu. Meziročně se stavební výroba v eurozóně snížila o 3,7 %, v celé EU o 2,4 %.
• Silná soukromá spotřeba podporovaná vzestupem mezd udrží zvýšené tempo růstu německé ekonomiky i přes slabší výkon průmyslového sektoru. Uvedla to v pondělní měsíční zprávě o vývoji největší evropské ekonomiky německá centrální banka Deutsche Bundesbank.
• Německý výrobce sportovního oblečení a obuvi Adidas chce od příštího roku prodávat oblečení z plastového odpadu v moři. Firma se spojila se skupinou, která se snaží vyčistit světové oceány, a bude s ní spolupracovat na vývoji materiálů vyrobených z plastového odpadu nalezeného v moři, který by mohla využít ve svých produktech. Adidas to uvedl ve své pravidelné zprávě o udržitelném rozvoji.
• Ruské banky musí nově hlásit Federální službě pro finanční dohled (Rosfinmonitoring) finanční transakce občanů 41 zemí, mimo jiné z Evropské unie či Spojených států. Informoval o tom v pondělí list Izvestija. Rosfinmonitoring podle agentury TASS zprávu deníku popřel.
• Pokud by Řecko muselo opustit eurozónu, odstartoval by tento krok lavinu v celé Evropě a nákaza nedůvěrou ve společnou měnu by se nevyhnutelně začala šířit dál. S tímto varováním přišel řecký ministr financí Janis Varufakis v rozhovoru pro španělskou televizní stanici La Sexta.
• Deficit státního rozpočtu Irska klesl loni na 4,1 % hrubého domácího produktu z 5,8 % v roce 2013. Schodek byl mnohem nižší než plánovaných 5,1 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil irský statistický úřad. Do konce letošního roku by se měl deficit snížit pod tříprocentní limit požadovaný Evropskou unií.
• Polsko letos sníží svůj deficit veřejných financí pod hranici tří procent hrubého domácího produktu (HDP) a do roku 2017 jej chce srazit pod dvě procenta. Vyplývá to z dokumentu polského ministerstva financí, o němž v pondělí informovala agentura Reuters. Polský ministr financí Mateusz Szczurek minulý týden sdělil, že Polsko požádá Evropskou komisi, aby jej letos vyřadila z řízení proti nadměrným deficitům, uplatňovaného proti zemím, jejichž schodky se dostaly nad tříprocentní hranici.
• Průmyslová výroba v Polsku se v březnu meziročně zvýšila o 8,8 %, což je nejvýraznější nárůst za poslední čtyři roky. Oznámil to v pondělí tamní statistický úřad. Polský zlotý po zveřejnění údajů vystoupil k euru na nejvyšší hodnotu za tři a půl roku. Další pondělní data naznačila, že nedávné zhodnocení polské měny přidělalo polským firmám starosti.
• Rozsáhlý výprodej krátkodobých dluhopisů řecké vlády pokračuje i v pondělí, a to již sedmou seanci v řadě. Například výnos obligací splatných v roce 2017 vystoupil na nový rekord. Trh reaguje na pokračující obavy z možného státního bankrotu Řecka. Nejistota kolem dalšího osudu této země naopak zvyšuje zájem o nejkvalitnější aktiva na dluhopisových trzích, což společně s programem Evropské centrální banky (ECB) nakupovat i státní dluhopisy tlačí výnosy dolů.
• Řecká vláda v pondělí vydala výnos, na jehož základě musejí lokální úřady státní správy bezodkladně převést rezervní hotovost do centrální banky.
• Rusko by již brzy mohlo začít dodávat zemní plyn ze Sachalinu do Severní Koreje. Dohoda by mohla být dokončena při květnové návštěvě severokorejského lídra Kim Čong-una v Moskvě na oslavách konce druhé světové války. Uvedla to ruská agentura TASS s odvoláním na článek v jihokorejském listu Čungang ilbo.
• Ceny domů ve Spojeném království dosáhly historického maxima. Podle údajů Rightmove, největšího obchodníka s nemovitostmi v zemi, dosáhla průměrná cena domu 286 tisíc liber, což je nejvyšší hladina od roku 2000, kdy realitní skupina začala údaje sledovat. Průměrná cena domu v Londýně se navíc vyšplhala na 594 585 liber, což představuje 50% nárůst od posledních parlamentních voleb v roce 2010. Naproti tomu ceny nemovitostí na severu země ve stejném období vzrostly jen o 3,7 %.
• Míra nezaměstnanosti na Slovensku v březnu klesla na téměř šestileté minimum. Bez práce bylo v zemi 12,06 % obyvatel, v únoru nezaměstnanost dosáhla 12,32 %, řekl v pondělí novinářům Marián Valentovič, šéf slovenského ústředí práce, které zastřešuje slovenské úřady práce.

Výsledková sezóna

• Provozní zisk švédského výrobce domácích spotřebičů Electrolux se v prvním čtvrtletí snížil o zhruba 30 % na 516 milionů švédských korun. Oznámila to v pátek firma. Hospodářské výsledky podniku podle agentury DPA negativně ovlivnil prudký propad prodeje na ruském trhu.
• Nizozemská pivovarnická skupina Heineken v prvním čtvrtletí zečtyřnásobila čistý zisk na 579 milionů eur ze 143 milionů eur před rokem. Za růstem zisku stál mimořádný příjem 375 milionů eur z prodeje mexického výrobce plechovek a lahví Empaque.
• Britská maloobchodní společnost Tesco vykázala v loňském fiskálním roce ztrátu před zdaněním 6,4 miliardy liber, což je nejhorší výsledek v 96leté historii firmy. Důvodem byly odpisy hodnoty realit, oznámila ve středu společnost, která podniká i v České republice. V předchozím fiskálním roce firma hospodařila se ziskem před zdaněním 2,26 miliardy GBP.
• Německému výrobci podnikového softwaru SAP vzrostl v prvním čtvrtletí provozní zisk bez mimořádných položek o 15 % na 1,06 miliardy eur. Hospodaření firmy podpořilo slabší euro, informovala společnost v úterním prohlášení.
• Čistý zisk švýcarské banky Credit Suisse v prvním čtvrtletí vzrostl v meziročním srovnání o 23 % na 1,05 miliardy švýcarských franků a mírně překonal odhady analytiků. Banka v úterním sdělení uvedla, že těžila z obchodování s cennými papíry a z přílivu peněz do divize správy majetku bohatých klientů.

Zdroj: Bloomberg