Letiště bez letadel, města bez lidí. I to je Čína
Když úřady v roce 2008 po rekonstrukci za šest milionů dolarů znovu otevřely letiště ve městě Čchan-chaj na jednom z málo obydlených ostrovů nedaleko severovýchodního pobřeží Číny v provincii Liao-ning, měly velké plány. Do roku 2010 mělo totiž letištěm projít na 42 000 cestujících ročně a do roku 2015 se jejich počet měl zvýšit na 78 000. Údaje čínského úřadu pro civilní letectví ale ukazují, že v roce 2013 prošly branami letiště necelé čtyři tisíce pasažérů, tedy zhruba deset denně.
Od loňského února schválila Čína nové investiční projekty za 1,8 bilionu jüanů (7,3 bilionu Kč). Cílem nových projektů je zastavit zpomalování ekonomického růstu. Ve stejnou dobu se ale také začaly objevovat informace o tom, jaké jsou celkové náklady na nevyužitá letiště, dálnice a stadiony postavené během posledních let bezuzdného utrácení.
Ze stavebního boomu samozřejmě těžily stavební firmy. Provinčním vládám však po něm zůstaly dluhy v přepočtu za tři biliony dolarů (75,8 bilionu Kč). A ty vlády, které utrácely nejvíce, již vidí, že jejich ekonomiky slábnou.
Hospodářský růst provincie Liao-ning, jejíž součástí jsou i zmíněné ostrovy, byl loni jedním z nejpomalejších v Číně. Hrubý domácí produkt se tam zvýšil o 5,8 %, a byl tedy hluboko pod stanoveným cílem devíti procent.
"Je potřeba začít vážně debatovat o ekonomické racionalitě inženýrských projektů. Opravdu potřebujeme tolik vysokorychlostních tratí a letišť?" ptá se Lu Ta-tao z Čínské akademie věd. Tento vládní úředník a ekonom loni v listopadu odhadl, že Čína za pět let do roku 2009 vyplýtvala na neefektivní investice až 42 bilionů jüanů (171 bilionů Kč). A v posledních dvou letech se ten problém ještě zhoršil.
Navzdory modernímu letišti není zrovna jednoduché najít na ostrovní letiště Čchang-chaj nějakou leteckou linku. Zaměstnanec mezinárodního letiště v blízkém přístavním městě Ta-lien uvedl, že na letiště Čchang-chaj od nich už půl roku nic nelétá.
Samotné ostrovní letiště sice září čistotou, přepážky jsou ale opuštěné. Až na jednu výjimku. "Zavolejte za dva, tři dny, jestli něco poletí," odpovídá zaměstnankyně redaktorovi agentury Reuters na otázku na nejbližší let. "Letadlo je nyní na údržbě," dodává. Její kolega sedí vedle třídičky zavazadel, hlavu skloněnou ke kolenům, a zdá se, že usíná.
Ani venku to nevypadá, že by mělo letiště pro ostrov se zhruba 30 000 obyvateli nějaký význam. Místo obchodů a restaurací obklopují letiště rybářské domky. Podle místních je preferovaným způsobem dopravy do nedalekého Ta-lienu stále trajekt.
Mnoho místních samospráv v Číně zřídilo firmy, aby tak získaly půjčky na masivní infrastrukturní a realitní projekty. Regionální vlády tak obešly pravidla, která jím brání brát si půjčky přímo, avšak zároveň nahromadily obrovské dluhy, které jsou nyní považovány za hlavní riziko dalšího vývoje čínské ekonomiky.
Výsledkem těchto obrovských investic je například nejdelší most přes oceán na světě, ležící blízko města Čching-tao, anebo nejvýše položená železniční trať, která spojuje Čching-tao s Tibetem. Postavilo se i mnoho domů v nových distriktech, některé ale kvůli poklesu zájmu o nové bydlení zůstaly neobydlené a stala se z nich města duchů.
Nepříznivé zprávy se přitom hromadí a někteří analytici se začínají obávat, že bude těžké dostat úřady ze závislosti na nadměrné výstavbě. Nově se objevují známky vysokého růstu stavební aktivity ve vnitrozemí, v západních regionech, kde má být umístěno až 40 % schválených projektů nových letišť, železnic a silnic.
Zdroj: ČTK
