Evropské akcie se v pátek obchodovaly kolem nuly, za celý týden posílily nejvíce od letošního dubna

Britský FTSE 100 zpevnil o 0,26 %, francouzský CAC 40 mírně spadl pod nulu se ztrátou 0,07 % a německý DAX ztratil 0,42 %. Regionální Stoxx Europe 600 spadl pod nulu, dolů ho stáhly realitní sektor a technologie. Nahoře ho naopak držel sektor zdravotní péče.

Za celý týden FTSE 100 připsal 1,16 %, CAC 40 2,99 % a DAX 3,21 %. Regionální Stoxx Europe 600 za týden zpevnil o 3 % díky slovům člena Výkonné rady ECB Benoîta Cœurého, který prohlásil, že banka nejspíš navýší před prázdninami program kvantitativního uvolňování.

"Na trhu zatím nevidíme spouštěče, které by měly sílu ho hnát dál nahoru," říká Otto Waser, investiční ředitel R&A Research & Asset Management. "Trh přijal pozitivně zprávu o tom, že ECB navýší objem nakupovaných dluhopisů. Fakt, že to vůbec oznámili takhle dopředu, byl navíc interpretován jako známka toho, že QE se vede dobře," dodává.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Německá ekonomika v prvním čtvrtletí zpomalila růst proti předchozím třem měsícům na 0,3 % z 0,7 % v závěru loňského roku. Hlavním motorem růstu přitom byla domácí poptávka. Vývoz, který bývá tradičně hlavním tahounem růstu, naopak ekonomiku brzdil. Uvedl to spolkový statistický úřad, který tak potvrdil předchozí předběžné údaje z poloviny tohoto měsíce.
• Index podnikatelského klimatu v Německu se v květnu mírně snížil po šesti měsících růstu. Klesl na 108,5 bodu z dubnových 108,6 bodu, čekal se pokles na 108,3 bodu. Hodnocení současné situace vzrostlo na 114,3 bodu ze 114 bodů (revidováno z 113,9 bodu), čekal se pokles na 113,5 bodu. Index budoucího očekávání naopak mírně klesl na 103 bodů v souladu s očekáváním ze 103,4 bodu (revidováno z 103,5 bodu).
• Hospodářské vyhlídky eurozóny jsou s pomocí uvolněné měnové politiky nejlepší za posledních sedm let, tempo růstu ale zůstane dál pod úrovní před krizí na konci minulého desetiletí. Na pátečním fóru o centrálním bankovnictví v Portugalsku to řekl prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi. Země eura vyzval, aby pokračovaly v reformách, protože bez nich se přetrvávající problémy měnové unie nevyřeší.
• Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko a Slovensko se dohodly, že propojí své plynové potrubní sítě a umožní mezi nimi zpětný tok plynu. Uvedl to v maďarské veřejnoprávní televizi M1 ministr zahraničí a obchodu Péter Szijjártó. Dohoda má zvýšit bezpečnost dodávek plynu pro všechny čtyři země. Podpis memoranda uvítal slovenský přepravce plynu Eustream, který také prosazuje výstavbu nového plynovodu Eastring k zajištění dodávek suroviny ze západní Evropy přes Slovensko na Balkán.
• Energetická skupina ČEZ nevyužije první z opcí na prodej uhelné elektrárny v Počeradech těžební skupině Czech Coal finančníka Pavla Tykače. Elektrárna tak zůstává členem skupiny ČEZ.
• Místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis a ukrajinská ministryně financí Natalija Jarešková v pátek v lotyšské Rize podepsali memorandum určující podmínky půjček v rámci třetího programu evropské makrofinanční pomoci Kyjevu. Ukrajina může v jeho rámci získat 1,8 miliardy eur.
• Maloobchodní tržby v Rusku v dubnu klesly meziročně o 9,8 %, očekával se 8,1% pokles.
• Míra nezaměstnanosti v Rusku v dubnu mírně klesla na 5,8 % z březnových 5,9 %. Vyplývá to z pátečních údajů tamního statistického úřadu. Analytici přitom podle průzkumu agentury Reuters počítali s nárůstem nezaměstnanosti na rovných šest procent. Průměrná mzda se však v meziročním srovnání reálně propadla o více než 13 %.
• Světová banka poskytne Albánii půjčku ve výši 1,2 miliardy dolarů. Peníze mají stabilizovat veřejné finance země, posílit její infrastrukturu a podpořit soukromý sektor, sdělila v pátek banka podle agentury AP.

Hlavní události minulého týdne na evropských trzích

• Dohoda mezi Evropskou unií a Řeckem o poskytnutí další finanční pomoci silně zadlužené zemi je možná a mohlo by k ní teoreticky dojít v několika příštích týdnech. Řekl to komisař EU pro hospodářství Pierre Moscovici. Německá kancléřka Merklová zase řekla, že Řecko musí dosáhnout dohody do konce měsíce. Plán na restrukturalizaci řeckého dluhu by měl tento týden v Rize přednést řecký premiér Alexis Tsipras.
• Mezinárodní věřitelé nejednají s Řeckem o prodloužení záchranného programu do podzimu. Rozhovory se soustředí na splnění podmínek programu do jeho vypršení na konci června. Agentuře Reuters to ve čtvrtek řekl místopředseda Evropské komise a komisař pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis.
• Zapomeňte na Řecko. To, zda v eurozóně Atény zůstanou, nebo ne, není pro dění na finančních trzích rozhodující. Největším rizikem současnosti je likvidita. Tvrdí to alespoň známý dluhopisový expert a hlavní ekonomický poradce Allianz Mohamed El-Erian. A není zdaleka jediný, kdo má už ze samotného slova likvidita husí kůži.
• Ruská ekonomika v letošním roce klesne o 3,4 %, příští rok se ale vrátí k mírnému růstu. Vyplývá to z prognózy, kterou ve čtvrtek zveřejnil Mezinárodní měnový fond (MMF). Ruský ministr financí Anton Siluanov ve čtvrtek ale sdělil, že jeho úřad předpovídá ekonomice na letošní rok pokles o 2,5 %.
• Program nákupu státních dluhopisů a dalších cenných papírů, kterým se Evropská centrální banka (ECB) snaží podpořit hospodářský růst v eurozóně, funguje. Jeho příznivé dopady se však projeví v plné míře pouze v případě, že vlády zavedou potřebné reformy. Shodli se na tom podle zápisu z dubnového zasedání vedoucí představitelé ECB.
• Běžný účet v březnu skončil po sezónním očištění s přebytkem 18,6 miliardy eur (odhad: +26 miliard eur, únor: +27,3 miliardy eur, revidováno z +26,4 miliardy eur).
• Podle předběžných dat agentury Markit v eurozóně růst aktivity ve zpracovatelském sektoru v květnu zrychlil. Index nákupních manažerů vzrostl na třináctiměsíční maximum 52,3 bodu z 52 bodů v dubnu, očekával se přitom pokles na 51,8 bodu. Sektor služeb expandoval naproti tomu mírnějším tempem, index spadl na čtyřměsíční minimum 53,3 bodu z 54,1 bodu v dubnu. Trh predikoval mírnější pokles na 53,9 bodu. Kompozitní index se kvůli tomu rovněž snížil, a to na tříměsíční dno 53,4 bodu oproti 53,9 bodu v dubnu, očekávala se stagnace na 53,9 bodu.
• Zpracovatelský sektor v Německu v květnu podle předběžných dat agentury Markit expandoval pomaleji, než se čekalo. Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru klesl na 51,4 bodu z 52,1 bodu v dubnu, očekával se přitom mírnější pokles na 52 bodů. V sektoru služeb index spadl na 52,9 bodu z 54 bodů při očekávání poklesu na 53,9 bodu. Kompozitní index se tak snížil na 52,8 bodu z 54,1 bodu, analytici počítali s mírnějším poklesem na 53,8 bodu.
• Podmínky ve zpracovatelském sektoru se ve Francii v květnu zlepšily, očekávání předčily a dosáhly nejlepšího výsledku za poslední rok, přestože se index nákupních manažerů stále nachází pod padesátibodovou hranicí dělící expanzi od kontrakce. Index nákupních manažerů podle předběžných dat vzrostl na dvanáctiměsíční maximum 49,3 bodu z 48 bodů, očekával se růst na 48,5 bodu. Ve službách index vzrostl na dvouměsíční maximum 51,6 bodu z 51,4 bodu v dubnu, očekával se růst na 51,9 bodu. Kompozitní index se proto rovněž zvýšil, a to na dvouměsíční maximum 51 bodů v souladu s odhady z dubnových 50,6 bodu.
• Maloobchodní tržby v Británii v dubnu vzrostly meziměsíčně o 1,2 %, očekával se 0,4% růst po březnovém poklesu o 0,5 %. Tržby z prodeje potravin se zvýšily o 0,1 %, naproti tomu tržby prodejců oblečení se zvýšily o 5,2 %, nejvíce za poslední čtyři roky. Meziročně se tržby prodejců zvýšily o 4,7 %, trh predikoval 3,7% růst.
• Propast mezi bohatými a chudými v rozvinutých zemích se zvyšuje a mnohde je nerovnost v příjmech dokonce na rekordní výši. Ve své zprávě to ve čtvrtek uvedla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která zároveň upozornila, že prohlubování této propasti by mohlo výrazně zbrzdit ekonomický růst. Zpráva zahrnuje 34 rozvinutých zemí, které jsou členy OECD, včetně České republiky.
• Index spotřebitelské důvěry v eurozóně se v květnu podle předběžných dat propadl na -5,5 bodu z dubnových -4,6 bodu. Očekával se přitom mírnější pokles na -4,8 bodu.
• Evropský výrobce letecké techniky Airbus by znovu zvážil své budoucí investice v Británii, pokud by se země rozhodla opustit Evropskou unii. Ve čtvrtek to řekl šéf britské divize Airbusu Paul Kahn. Obavy ze slíbeného referenda o setrvání Británie v EU již vyjádřilo několik dalších čelných představitelů byznysu.
• Míra nezaměstnanosti v Irsku na konci března činila 9,9 %, a poprvé od roku 2009 se dostala pod hranici deseti procent. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil irský statistický úřad. Před rokem analytici očekávali, že pod deset procent klesne nezaměstnanost až v roce 2016.
• Řecké banky se budou v příštích 12 až 18 měsících dál potýkat s finančními problémy, což by si mohlo vynutit zmrazení vkladů a zavedení opatření k omezení pohybu kapitálu. Uvedla to ve středu ratingová agentura Moody's Investors Service.
• Česká ekonomika letos podle odhadu Mezinárodního měnového fondu zrychlí růst na tři procenta. Střednědobě by se měl růst stabilizovat okolo 2,25 %. Na tiskové konferenci to ve středu uvedli zástupci MMF. Podle původního odhadu MMF měl letos český hrubý domácí produkt vzrůst o 2,5 %.
• Meziroční pokles průmyslové výroby v Rusku v dubnu prudce zrychlil na 4,5 % z březnových 0,6 %. Oznámil to ve středu tamní statistický úřad. Údaje podle agentury Reuters naznačují, že hospodářská krize v Rusku navzdory některým pozitivním signálům ještě zdaleka neskončila.
• Řecko bez dosažení dohody s mezinárodními věřiteli nedokáže uhradit splátku půjčky od Mezinárodního měnového fondu (MMF), která připadá na 5. června. Uvedl to ve středu parlamentní mluvčí vládní strany SYRIZA Nikos Filis. Řecko musí fondu během června v několika splátkách uhradit celkem 1,5 miliardy eur. Na 5. června připadá splátka 305 milionů eur.
• Rusko ve středu důrazně kritizovalo úterní krok ukrajinského parlamentu, který vládě v Kyjevu umožňuje zastavit splátky dluhů zahraničním věřitelům. Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že nový ukrajinský zákon je v podstatě přípravou na vyhlášení ukrajinské platební neschopnosti. Ministr financí Anton Siluanov podle agentury Reuters pohrozil, že pokud Kyjev nedodrží podmínky splácení svého dluhu, požene jej Rusko před mezinárodní soudy.
• Portugalská vláda ve středu poprvé prodala státní cenné papíry s negativním výnosem, což znamená, že za vypůjčené peníze nemusí investorům nic platit. Portugalská agentura pro správu dluhu IGCP oznámila, že při aukci státních pokladničních poukázek s šestiměsíční splatností bylo dosaženo úroku minus 0,002 %.
• Míra nezaměstnanosti na Slovensku v dubnu klesla na 11,68 %. Oznámil to ve středu slovenský premiér Robert Fico. Nezaměstnanost v zemi tak dosáhla nejnižší úrovně od května roku 2009, dlouhodobě se ale drží nad průměrem EU. V březnu nezaměstnanost na Slovensku dosáhla 12,06 %.
• Stavební výroba v eurozóně v březnu vzrostla meziměsíčně o 0,8 % po únorovém poklesu o 1,8 %. Meziročně se stavební produkce snížila o 2,7 % po únorovém propadu o 3,7 %.
• Řecko se dále snaží odvrátit platební neschopnost, ale dohody se zahraničními věřiteli stále nedosáhlo. Podle řeckých zástupců je dohoda "blízko", německý ministr Schäuble naopak tvrdí, že jednání postupují pomalu a šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem dokonce uvedl, že tento týden je dosažení dohody nepravděpodobné.
• UBS oznámila, že uzná vinu za podvody v USA, které spočívaly v manipulaci s referenčními úrokovými sazbami a zaplatí 203 milionů USD sankcí poté, co porušila podmínky dohody, která jí umožňovala vyhnout se trestu. Největší švýcarská bankovní skupina je jednou z pěti velkých bank, které úřady v Británii a Spojených státech potrestaly za manipulace na devizovém trhu. Očekává se, že dohody s vyšetřovateli oznámí i další čtyři konkurenti.
• Švédská centrální banka uvedla, že k dalšímu snížení sazeb může přistoupit kdykoli, nejen na plánovaných měnově-politických zasedáních. Prohlášení představuje poněkud překvapivý odklon od transparence a předvídatelnosti, na kterých si banka zakládá.
• Evropská centrální banka (ECB) v květnu a červnu dočasně posílí nákupy dluhopisů, kterými podporuje hospodářský růst v eurozóně. To ji umožní snížit nákupy v červenci a srpnu, kdy je aktivita na dluhopisových trzích slabší, a udržet přitom jejich průměrný měsíční objem na plánované úrovni. Řekl to člen Výkonné rady ECB Benoît Cœuré.
• Podle průzkumu institutu ZEW se důvěra analytiků a investorů v německou ekonomiku v květnu opět zhoršila. Index očekávání se propadl na 41,9 bodu z dubnových 53,3 bodu. Očekával se přitom pokles na 49 bodů. Hodnocení současné situace se zhoršilo na 65,7 bodu z dubnových 70,2 bodu, čekal se pokles na 68 bodů. Očekávání investorů pro celou eurozónu se rovněž zhoršilo, když index spadl na 61,2 bodu z 64,8 bodu v dubnu.
• Spotřebitelské ceny ve Spojeném království v dubnu nečekaně meziročně klesly o 0,1 %, očekávala se přitom stagnace, stejně jako v březnu. Země se tak poprvé od roku 1996, kdy se záznamy začaly sledovat, ocitla v deflaci. Podle dřívějších historických dat klesla inflace ve Spojeném království meziročně do záporného pásma dokonce poprvé od roku 1960, a to především kvůli poklesu cen potravin a energií. Jádrová inflace zpomalila na 0,8 %, tedy nejnižší hodnotu od roku 2001. Meziměsíčně se jádrové ceny zvýšily o 0,3 %.
• Podle finálních dat Eurostatu spotřebitelské ceny v dubnu v eurozóně meziročně stagnovaly, jak očekávala předběžná data po 0,1% poklesu v březnu. V dubnu 2014 byla inflace na 0,7 %. V celé Evropské unii ceny rovněž stagnovaly po 0,1% poklesu v březnu. V březnu 2014 byla inflace v EU na 0,8 %.
• Řecký ministr financí Janis Varufakis očekává uzavření dohody s věřiteli o uvolnění zbytku dohodnutého úvěru výměnou za reformy během týdne. Atény v ní ale nepřistoupí na věci, které jsou pro levicovou vládu nepřijatelné. Varufakis to řekl v pondělním večerním rozhovoru v soukromé řecké televizi Star TV.
• Německá společnost Deutsche Telekom koupí od slovenské vlády za 900 milionů eur zbylých 49 % akcií telekomunikačního operátora Slovak Telekom. Deutsche Telekom tak operátora zcela ovládne. Po podpisu příslušných smluv mezi zástupci vlády a Deutsche Telekomu to v úterý novinářům řekl slovenský ministr financí Peter Kažimír.
• Ukrajina má zájem o dovoz zemního plynu z Rumunska, aby tak získávala plyn z více různých oblastí. Novinářům to v úterý podle agentury Reuters řekl šéf ukrajinského přepravce plynu Ukrtransgaz Ihor Prokopiv.
• Německý dopravce Deutsche Bahn (DB) nedokázal na poslední chvíli odvrátit stávku strojvůdců. Ta začne podle plánu v nákladní dopravě v úterý v 15.00 SELČ, v osobní dopravě ve středu v 02.00 SELČ. Odborový svaz strojvůdců (GDL) neoznámil, do kdy protestní akce potrvá. V době stávky pojede v Německu jen třetina dálkových vlaků. Dopravu na území Česka stávka neovlivní, vlaky z Prahy do Berlína však budou končit v Drážďanech.
• Německá banka Deutsche Bank se začala připravovat na možný odchod Británie z Evropské unie. Mluvčí peněžního ústavu podle agentury Reuters oznámila, že společnost ustavila pracovní skupinu, která bude uvažovat o přesunu některých operací do Německa nebo do jiných zemí eurozóny v případě, že Británie opustí osmadvacítku. Referendum o setrvání země v unii slíbil konzervativní premiér David Cameron v kampani před květnovými volbami, které jeho straně přinesly vítězství.
• Řecká vláda bude schopna vyplatit v květnu důchody a mzdy státním zaměstnancům. Dohody s mezinárodními věřiteli však kvůli problémům s hotovostí potřebuje dosáhnout do konce tohoto měsíce, uvedl v pondělí podle agentury Reuters vládní mluvčí Gavriil Sakellaridis. Řecko se snaží dohodnout s Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) na uvolnění poslední části z končícího mezinárodního záchranného programu. Země je bez přístupu na dluhopisové trhy a hrozí, že jí dojdou peníze.
• Mezinárodní měnový fond (MMF) v pondělí zvýšil odhad hospodářského růstu Itálie na letošní i příští rok. Současně vyzval tamní vládu, aby využila příznivých vnějších podmínek k zavedení nutných reforem a znovu zaměřila pozornost na privatizaci státního majetku. Třetí největší ekonomika eurozóny by letos měla zaznamenat první růst po třech letech poklesu.
• Němečtí strojvůdci připravují novou stávku kvůli dlouhodobému sporu s vedením dopravce Deutsche Bahn o pracovní podmínky. Její termín zveřejní Odborový svaz strojvůdců (GDL) v pondělí odpoledne, uvedla televize n-tv. Svaz GDL od loňského podzimu uspořádal už osm protestních akcí, stávky postihly i spojení Berlína s Prahou.
• AstraZeneca hodlá investovat 285 milionů dolarů do expanze továrny na výrobu léčiv ve Švédsku. Nové zařízení ve švédském Sodertalje bude zásobovat léky programy klinického testování od konce roku 2018 a léčiva pro komerční využití bude dodávat, jakmile bude plné v provozu, a to od roku 2019.
• Polská společnost Jastrzebska Spólka Weglowa (JSW), která je největším producentem koksovatelného uhlí v Evropské unii, zastaví investice do jednoho ze svých pěti uhelných dolů - dolu Krupiński. Rozhodnutí je součástí plánu na snížení nákladů a posílení těžby koksovatelného uhlí na úkor termálního uhlí. Zatím je však předčasné mluvit o uzavření dolu, uvedla v pondělí mluvčí JSW Katarzyna Jablońská-Bajerová.
• Irsko-americká farmaceutická společnosti Endo International koupí za více než osm miliard dolarů od soukromého investičního fondu TPG Capital výrobce léků Par Pharmaceutical Holdings. Sloučená firma bude patřit mezi pět největších prodejců generických léků, což jsou kopie léků, kterým vypršela patentová ochrana, v USA.

Výsledková sezóna

• Rakouské pojišťovně UNIQA vzrostl v prvním čtvrtletí letošního roku zisk před zdaněním o 15,5 % na 94 milionů eur. Hospodaření společnosti, která působí i v České republice, podpořily vyšší příjmy z pojistného.
• Rakouské finanční skupině Raiffeisen Bank International (RBI) klesl v prvním čtvrtletí čistý zisk o téměř polovinu na 83 milionů eur. Banka uvedla, že její hospodaření ovlivnil vývoj směnných kurzů a také pokles čistých úrokových příjmů, který byl výraznější než pokles rezerv na ztrátové úvěry. Banka působí i v České republice a je druhým největším finančním ústavem v rozvíjejících se evropských zemích.
• Britské maloobchodní skupině Marks & Spencer v posledním finančním roce stoupl zisk o více než šest procent. Zaznamenala tak první zvýšení ročního zisku po čtyřech letech. Největší britský prodejce oděvů podle agentury Reuters ve středu kromě toho oznámil, že v tomto finančním roce odkoupí vlastní akcie za 150 milionů liber.
• Rakouská pojišťovnická skupina Vienna Insurance Group v letošním prvním čtvrtletí hospodařila se ziskem před zdaněním 131 milionů eur. Hrubé upsané pojistné se zvýšilo o 0,9 % na 2,76 miliardy eur. Zisk před zdaněním pojišťovně v meziročním srovnání klesl o 15,2 %, a čistý zisk se meziročně propadl o 18,1 % na 98,8 milionu eur.
• Zisk britské telekomunikační skupiny Vodafone Group v posledním finančním roce dál klesl. Celoroční tržby společnosti se ale zvýšily o deset procent a v posledním čtvrtletí poprvé za téměř tři roky stoupl klíčový ukazatel základních výnosů. Druhý největší mobilní operátor na světě podle počtu zákazníků i tržeb v úterý také uvedl, že v tomto roce očekává po sedmi letech poklesu stabilizaci ziskovosti.
• Rakouské ropné a plynárenské skupině OMV klesl v prvním čtvrtletí očištěný provozní zisk o polovinu na 333 milionů eur. Důvodem byl propad cen ropy a zastavení těžby v Jemenu a Libyi. Oznámila to v pondělí společnost.

Zdroj: Bloomberg