Evropské akcie zahájily druhé pololetí posílením díky optimismu z možné řecké dohody

Britský FTSE 100 připsal 1,34 %, francouzský CAC 40 1,94 % a německý DAX 2,15 %. Regionální Stoxx Europe 600 zpevnil o 1,5 %. Posilovaly všechny jeho sektory v čele s automobilkami, jediný sektor, který skončil lehce pod nulou, byl sektor základních materiálů.

"Zdá se, že Řekové jsou na cestě k jakési dohodě," říká Otto Waser, investiční ředitel R&A Research & Asset Management. "Je to první krok, a pokud se rozhodnou, že existuje prostor pro vyjednávání, trhy zůstanou nahoře. Nakonec podle mě Řecko v eurozóně zůstane," dodává.

Středeční aktuality v řecké otázce

• Podle Petera Spiegela z Financial Times je řecký premiér Alexis Tsipras ochoten přijmout poslední návrh mezinárodních věřitelů, pouze k němu má pár drobných výhrad. Spiegel se odvolává na dopis, který údajně Tsipras odeslal věřitelům pozdě v noci a k jehož obsahu získal list Financial Times přístup.
• Tisíce řeckých důchodců ve středu zaplavily banky, jejichž některé pobočky se otevřely výhradně pro ně. Penzisté si mohou vybrat 120 eur na týden, nejasné instrukce bank ale mezi nimi vyvolaly chaos. Řecké banky jsou jinak od pondělí zavřené z rozhodnutí vlády, která zavedla omezení kapitálových toků, omezila výběry z bankomatů a zakázala převod peněz do zahraničí.
• Reuters: Referendum v Řecku se podle řeckého zastupitele konat bude. Jednání s věřiteli mohou pokračovat potom.
• Referendum o přijetí návrhu věřitelů, který nabízel Řecku finanční podporu výměnou za reformy, nebude odpovídat evropským standardům, pokud se uskuteční v neděli. Podle agentury AP to řekl generální tajemník Rady Evropy (RE) Thorbjørn Jagland.
• Většina Řeků by v plánovaném nedělním referendu o přijetí návrhu věřitelů, který nabízel Řecku finanční podporu výměnou za reformy, hlasovala záporně. Po uzavření řeckých bank na počátku týdne se ale podíl stoupenců konfrontačního postoje výrazně snížil. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který v minulých dnech provedl řecký institut ProRata.
• Řecký premiér Tsipras vyzval Řecko k tomu, aby v referendu odmítlo návrhy věřitelů. "Ne" je podle něj nezbytným krokem k tomu, aby Řecko získalo lepší dohodu s věřiteli a více času na její vyjednání. Zároveň Tsipras zdůraznil, že nedělní referendum nijak nerozhodne o tom, jestli Řecko zůstane v eurozóně, nebo ji opustí. "Nemám v úmyslu vyvést Řecko z eurozóny," tvrdí Tsipras.
• Řecká vládní koalice se ocitla v ohrožení kvůli plánům na hluboké škrty ve výdajích na obranu. S nimi nesouhlasí ministr obrany a šéf menší koaliční strany Nezávislí Řekové Panos Kammenos, informovala ve středu řecká média.

Hlavní středeční události na evropských trzích

• Místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis se ve středu postavil proti možnosti využít neuhrazenou řeckou splátku Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) k požadavkům na okamžité splacení řeckých dluhů.
• Pokud na pozadí řecké dluhové krize někdo dokázal, že je mužem na svém místě, pak je to šéf ECB Mario Draghi. Prohlásil to bývalý šéf ekonomických poradců Bílého domu Lawrence Summers. Zdůraznil přitom Draghiho snahy udržet eurozónu jednotnou.
• Ruský plynárenský obr Gazprom oficiálně oznámil, že ve středu dopoledne přestal dodávat Ukrajině plyn, protože Kyjev si nepředplatil dodávky. "Ukrajina nezaplatila za dodávky plynu za červenec. Gazprom proto od 10.00 (9.00 SELČ - pozn. red.) přerušil dodávky plynu na Ukrajinu," řekl šéf společnosti Alexej Miller a zdůraznil, že Gazprom nedodá Ukrajině žádný plyn bez zaplacení předem.
• Ruské nejvyšší státní zastupitelství se bude v nejbližší době zabývat tím, zda vedení někdejšího Sovětského svazu v roce 1991 nejednalo nezákonně, když uznalo nezávislost tří pobaltských republik, Litvy, Lotyšska a Estonska. Píše to zpravodajská agentura Interfax s odkazem na zdroj obeznámený se situací.
• Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v eurozóně v červnu podle finálních dat agentury Markit vzrostl na 52,5 bodu z květnových 52,2 bodu, v souladu s předběžnými daty. Tempo růstu zaměstnanosti v sektoru se drží poblíž dubnového 3,5letého maxima a růst produkce zaznamenaly všechny sledované státy s výjimkou Řecka.
• Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v Německu v červnu podle finálních dat vyskočil na 51,9 bodu z tříměsíčního minima 51,2 bodu v květnu, jak předvídala předběžná data. Zaměstnanost v sektoru roste už devátý měsíc v řadě, v červnu naopak zpomalil růst cen vstupů.
• Finální data agentury Markit o francouzském zpracovatelském sektoru potvrdila a předčila předběžná data. Index nákupních manažerů v červnu přeskočil klíčovou padesátibodovou hranici dělící kontrakci od expanze a vyšplhal se na 50,7 bodu, což ukazuje na mírný růst aktivity v odvětví po květnových 49,4 bodu. Předběžná data počítala s růstem na 50,5 bodu. Podmínky ve zpracovatelském sektoru se tak zlepšily poprvé za posledních 14 měsíců.
• Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v Řecku v červnu klesl na 46,9 bodu z 48 bodů v květnu. Produkce zaznamenala nejprudší propad za poslední dva roky a ke kontrakci sektoru přispěl také pokles zakázek ze zahraničí. Snižovala se i zaměstnanost, avšak mnohem pomalejším tempem než celková produkce a nové zakázky v sektoru. Index se nyní pod klíčovou padesátibodovou hranicí dělící kontrakci od expanze nachází už desátý měsíc v řadě.
• Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru ve Spojeném království v červnu klesl na 26měsíční minimum 51,4 bodu z květnových 51,9 bodu (revidováno z 52 bodů). Očekával se přitom růst na 52,5 bodu. Produkce zpracovatelského sektoru v červnu rostla nejpomaleji od dubna 2013. Průměrný růst produkce a nových zakázek v odvětví za druhé čtvrtletí byl tak nejpomalejší od začátku roku 2013.
• Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru Itálie v červnu klesl na 54,1 bodu z 54,8 bodu v květnu. Čekal se mírnější pokles na 54,3 bodu. Přesto se index stále nachází vysoko nad klíčovou padesátibodovou hranicí dělící kontrakci od expanze. Zaměstnanost rostla stejným tempem jako v květnu, je tedy stále na 51měsíčním maximu, produkce mírně zpomalila, stále však expanduje solidním tempem a růst cen vstupů byl nejrychlejší od února 2012.
• Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru ve Španělsku v červnu klesl na 54,5 bodu, což značí mírné zpomalení expanze sektoru. Růst zaměstnanosti již druhý měsíc v řadě zrychlil, pomaleji naopak rostla produkce a nové zakázky.
• Růst podnikatelské aktivity v Česku v červnu zrychlil více, než se čekalo. Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru vyskočil na 56,9 bodu z květnových 55,5 bodu, očekával se přitom mírnější pokles na 55,4 bodu.
• Německo bude v příštím roce hospodařit s vyrovnaným rozpočtem, příjmy a výdaje budou 312 miliard eur. Ve středu to na tiskové konferenci oznámil ministr financí Wolfgang Schäuble. Meziročně se objem rozpočtu zvýší o 3,4 %, podle Schäubleho to odpovídá očekávanému růstu nominálního HDP.

Zdroj: Bloomberg

Aktualita pro rok 2026