Evropské akcie posílily pátý den v řadě díky výsledkové sezóně

Britský FTSE 100 odepsal 0,11 %, francouzský CAC 40 naopak připsal 0,75 % a německý DAX 1,19 %. Regionální STOXX Europe 600 zpevnil o 0,77 %, a posílil tak již pátý obchodní den v řadě.

Po pěti týdnech bylo obnoveno obchodování na aténské burze, index ASE během dne ztrácel až 23 %, nakonec část ztrát umazal, přesto ale zakončil den hluboko v červených číslech. National Bank of Greece a Piraeus Bank se propadly o povolený denní limit 30 %.

Propad řecké burzy však vyvážily solidní kvartální výsledky evropských firem. Akcie Heinekenu a Commerzbank posílily v reakci na slušná kvartální čísla o více než 2 %. Akcie TomTom připsaly 2 %, když zdroj obeznámený se situací uvedl, že firma zvažuje možnost svého prodeje.

Hlavní pondělní události na evropských trzích

• Řecko nebude muset několik týdnů žádat Evropskou centrální banku (ECB) o zvýšení nouzového financování svých bank. Řecké banky mají nyní díky obnovenému přílivu peněz dostatek rezervní hotovosti. Agentuře Reuters to v pondělí řekly dva informované zdroje.
• Růst aktivity ve zpracovatelském sektoru i sektoru služeb ve společenství zemí platících eurem v červenci zpomalil. Index nákupních manažerů klesl na 52,4 bodu z 52,5 bodu v červnu, předběžný index však počítal s poklesem na 52,2 bodu. Slabé euro tlačilo nahoru ceny vstupů a ukazatel se držel poblíž 14měsíčního maxima dosaženého v červnu, přestože Řecko padlo na rekordní dno.
• Skupina německých automobilek Daimler, Audi a BMW se dohodla se společností Nokia, že od ní za 2,5 miliardy eur koupí mapovou službu HERE. Uvedlo to v pondělí konsorcium automobilek, které tak potvrdilo dřívější zprávy v médiích. Výrobci aut uvedli, že budou mít v mapové službě každý stejný podíl, žádná z firem prý nebude usilovat o získání většiny.
• Tempo expanze španělského zpracovatelského sektoru v červenci mírně kleslo. Index nákupních manažerů se snížil na 53,6 bodu z 54,5 bodu v červnu, očekával se jen mírný pokles na 54,3 bodu. Tempo růstu nových zakázek spadlo na 17měsíční minimum, avšak zaměstnanost naopak vzrostla nejprudším tempem od ledna 2007 a celkově se index stále nachází bezpečně nad padesátibodovou hranicí, která dělí kontrakci od expanze.
• Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru Itálie v červenci vyskočil na 55,3 bodu z 54,1 bodu v červnu. Čekal se přitom mírnější pokles na 53,9 bodu. Index se tak i nadále nachází vysoko nad klíčovou padesátibodovou hranicí dělící kontrakci od expanze. Produkce zboží byla v červenci nejvyšší od dubna 2011. Růst výroby podporoval přísun nové pracovní síly a navíc solidním tempem rostou i ceny.
• Aktivita ve francouzském zpracovatelském sektoru v červenci podle finálních dat agentury Markit klesla pod klíčovou padesátibodovou hranici a ukazatel se tak ocitl v pásmu kontrakce. Index nákupních manažerů se snížil na 49,6 bodu z 50,7 bodu v červnu, jak předvídala předběžná data. Mírně se snížila produkce i nové zakázky, a tudíž i zaměstnanost v sektoru. Naopak ceny vstupů pokračují v růstu. Výrobci ve Francii se navíc stále potýkají s prodlužujícími se dobami dodávek, byť se tempo růstu tohoto prodlužování v červenci oproti červnu zpomalilo.
• Tempo růstu aktivity v německém zpracovatelském sektoru v červenci podle finálních dat agentury Markit kleslo méně, než předvídala předběžná data. Předběžný index nákupních manažerů počítal s poklesem na 51,5 bodu z 51,9 bodu v červnu, ukazatel se snížil jen na 51,8 bodu.
• Index nákupních manažerů v Řecku se v červenci propadl na rekordní dno 30,2 bodu po červnových 46,9 bodu, je tedy nejníže za 16 let, kdy agentura Markit záznamy vytváří. Propad na rekordně nízké hodnoty by zaznamenán téměř u všech subukazatelů průzkumu. Produkce zboží prudce klesla, stejně jako nové zakázky, a s tím je spojené i propuštění a ztráta pracovních míst v továrnách.
• Podmínky ve zpracovatelském sektoru Spojeného království se sice v červenci oproti červnovému 26měsíčnímu minimu zlepšily, když index nákupních manažerů vzrostl na 51,9 bodu z červnových 51,4 bodu, avšak stále zůstávají pod průměrem současné růstové sekvence, která započala v dubnu (54,3 bodu). Růst produkce do velké míry závisel na výrobě spotřebního zboží, která vyvažovala slabý nárůst výroby polotovarů a kapitálového zboží.
• Aktivita v českém zpracovatelském sektoru byla v červenci nejvyšší za posledních 51 měsíců. Index nákupních manažerů vyskočil na 57,5 bodu z červnových 56,9 bodu, očekával se přitom pokles na 56,2 bodu.
• V pondělí v 9.35 se po pěti týdnech začalo opět obchodovat s akciemi na Aténské burze. Hlavní akciový index ASE se hned v úvodu propadl o 11 %. Hlavní index řeckých akcií ATHEX Composite v úvodu obchodování vykazoval propad až o 22,8 %, akcie největší řecké komerční banky National Bank of Greece ztrácely dokonce 30 %, což je jejich denní limit.
• Rusko bude pátrat po potravinách, jejichž dovoz z Evropy byl loni zakázán, nejen v celním prostoru hraničních přechodů, ale i přímo v obchodech a skladech maloobchodní sítě. Napsal to v pondělí ruský list Kommersant s odvoláním na zdroje z ruského ministerstva zemědělství. Embargo na evropské potraviny zavedla Moskva odvetou za protiruské sankce Evropské unie vyhlášené po anexi ukrajinského Krymu.
• Italská holdingová společnost Exor kupuje zajišťovnu PartnerRe za 6,9 miliardy dolarů.
• Hrubý domácí produkt Irska v letošním prvním čtvrtletí stoupl proti posledním třem měsícům loňského roku o 1,4 %. Meziročně HDP vyskočil o 6,5 %.
• Sankce související s ukrajinskou krizí by mohly Rusko celkově připravit o devět procent hrubého domácího produktu. Uvedl to v pondělí Mezinárodní měnový fond (MMF). Dodal nicméně, že ruská ekonomika nyní vykazuje známky stabilizace po propadu, za kterým stály kromě sankcí rovněž nízké ceny ropy.

Výsledková sezóna

• Globální bankovní skupina HSBC Holdings v prvním pololetí zvýšila zisk o deset procent na 13,6 miliardy dolarů. K nečekaně lepšímu výsledku jí pomohl solidní výkon v Asii. Skupina, která se snaží prodat méně výkonné aktivity, v pondělí zároveň oznámila prodej své brazilské divize. Za 17,6 miliardy realů ji kupuje brazilský ústav Banco Bradesco.
• Nizozemská pivovarnická skupina Heineken v prvním pololetí zvýšila provozní zisk o 3,4 procenta na 1,55 miliardy eur. Společnosti, která je třetí největší pivovarnickou skupinou na světě, se podařilo zvýšit zisk ve všech regionech s výjimkou Afriky.
• Finanční ústav Commerzbank, který je druhou největší bankou v Německu, ve druhém čtvrtletí vytvořil čistý zisk 280 milionů eur. To je více než dvojnásobek ve srovnání se stejným obdobím loni. Bance se dařilo zejména v oblasti drobného bankovnictví a v pondělí také uvedla, že poprvé od roku 2007 vyplatí akcionářům dividendu.
• Francouzská vodárenská společnost Veolia zvýšila v prvním pololetí čistý zisk o 178 % na 353 milionů eur. Veolia vykazuje růst zisku již šest čtvrtletí za sebou, hodnota jejích akcií za posledních 12 měsíců stoupla o více než polovinu. Firma působí i v České republice.
• Rakouská realitní skupina Immofinanz Group se v uplynulém finančním roce propadla do čisté ztráty 361,4 milionu eur. Vyplývá to z předběžných výsledků hospodaření skupiny. Firma, která působí i v České republice, ztrátu vysvětluje především hospodářskou situací v Rusku a konkurenčním bojem na trhu kancelářských prostor ve východní Evropě. Firma také uvedla, že za uplynulý finanční rok nevyplatí dividendu.

Zdroj: Bloomberg