NWR ve třetím čtvrtletí hospodařila se ztrátou 29 milionů eur při tržbách 159 milionů eur

Již v polovině října NWR oznámila, že ve třetím čtvrtletí letos vytěžila 2,1 milionu tun uhlí, meziročně o 14,7 % více. Prodala pak 2,03 milionu tun uhlí. Prodejní objem koksovatelného uhlí dosáhl 1,075 milionu tun při průměrné ceně 90 eur za tunu a prodejní objem energetického uhlí činil 0,955 milionu tun při průměrné ceně 49 eur za tunu.

Za prvních devět měsíců letošního roku firma vykázala meziroční pokles tržeb o 12 % na 445 milionů eur. Průměrná prodejní cena koksovatelného uhlí dosáhla za tři čtvrtletí 92 eur za tunu (meziročně +7 %) a cena energetického uhlí dosáhla 51 eur za tunu (meziročně +9 %). Náklady na těžbu pak v období od ledna do konce září činily 69 eur na tunu, meziročně o 2 % více. Produkce uhlí meziročně klesla za tři čtvrtletí o desetinu na 5,716 milionu tun z 6,332 milionu tun.

Prodejní a administrativní náklady dosáhly za první tři kvartály letošního roku 86 milionů eur, meziročně se tak snížily o 14 %. Na úrovni EBITDA firma vykázala za prvních devět měsíců roku záporný výsledek 4 miliony eur po zisku 4 miliony eur ve stejném období v loňském roce. Společnost dále zaúčtovala nepeněžní příjem ve výši 47 milionů eur v podobě přecenění povinně konvertibilních bondů.

Ztráta na akcii dosáhla za prvních devět měsíců roku 0,28 centu, loni to bylo ve stejném období 0,1596 eura.

"NWR vykázala za třetí čtvrtletí ztrátu 29 milionů eur, která byla vyšší než očekávání trhu (ztráta 7 milionů eur). Tržby byly v souladu s odhady, protože NWR již dříve zveřejnila objemy těžby a ceny prodeje. Výsledek EBITDA byl -6,3 milionu eur, a zaostal tak za konsenzem trhu 10,4 milionu eur. Těžba uhlí se ve třetím čtvrtletí meziročně i mezikvartálně zvýšila o 15 %. Průměrné ceny byly mezikvartálně o 9 % nižší kvůli vyššímu podílu energetického uhlí v mixu a mírně nižším cenám koksovatelného uhlí. Jednotkové těžební náklady dosáhly 66 eur na tunu, a byly tak o něco vyšší než náš odhad," shrnuli výsledky analytici z České spořitelny.

Čistý dluh firmy dosahoval k letošnímu 30. září 321 milionů eur a hotovostní pozice činila ke stejnému datu 57 milionů eur, i když v říjnu se podle finančního ředitele NWR Boudewijna Wentinka hotovostní pozice zvýšila na 77 milionů eur. Analytici ovšem varují, že v příštím roce se NWR může potýkat s nedostatkem peněz.

"Pro udržení těžby na očekávaných úrovních bude zřejmě potřeba v příštím roce investovat více než 30 až 40 milionů eur," uvedl Marek Hatlapatka, analytik ze společnosti Cyrrus.

S tím souhlasí i analytik z J&T Banky Bohumil Trampota. "Současné tržní prostředí je pro NWR velmi nejisté," řekl. Výzvou pro společnost podle něj bude i splnění letošního celoročního cíle prodeje uhlí, který si NWR stanovila na osm milionů tun a zatím ho splnila ze 67 %," dodal.

Za celý letošní rok firma čeká dosažení průměrné prodejní ceny koksovatelného uhlí 93 eur za tunu a energetického uhlí 52 eur za tunu. Podíl koksovatelného uhlí na celkovém mixu bude podle firmy pod cílem 60 %, a to kvůli výprodejům skladových zásob uhlí pro energetické účely. NWR potvrdila celoroční cíl těžby 7,5 až 8 milionů tun uhlí.

"Nadále pociťujeme tlak pramenící ze slabšího ožívání průmyslu ve světě. Ceny uhlí se od začátku roku snížily o dalších 33 %," napsal ve výsledkové zprávě Wentink. Firmy v regionu se podle Wentinka nadále potýkají s nedostatkem koksovatelného uhlí, energetického uhlí je podle něj naopak na trhu nadbytek, a konkurenti NWR navíc uplatňují agresivní cenovou politiku. Nepříznivé prostředí tak podle něj podkopává pokračující snahy NWR o optimalizaci a zlepšování provozní a finanční výkonnosti.

Mírný růst průměrných nákladů na vytěžení jedné tuny uhlí Wentink vysvětlil desetinovým poklesem produkce uhlí. "Realizované ceny uhlí NWR jsou od začátku roku stabilní a produkce se vyvíjí v souladu s našimi celoročními odhady.

Ztrátám kvůli poklesu cen uhlí čelí NWR dlouhodobě. Situací v dceřiné společnosti OKD se proto zabývá i česká vláda. Ta na začátku října pověřila ministra průmyslu Jana Mládka, ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou (oba ČSSD) a ministra financí Andreje Babiše (ANO), aby s OKD vyjednali novou dohodu o budoucnosti Dolu Paskov. Wentink probíhající jednání potvrdil.

V roce 2013 OKD oznámila, že zavře prodělečný Důl Paskov. Vláda se loni v červnu s majitelem dohodla, že těžba ve ztrátovém dole poběží do konce roku 2017 a kabinet zaplatí 600 milionů korun na sociální programy horníků. Dohoda ale byla podmíněna tím, že ceny uhlí podle mezinárodních srovnávacích standardů nesmí od 1. července 2014 do 31. prosince 2017 po tři po sobě následující čtvrtletí klesnout pod 110 dolarů za tunu. Tato podmínka ale zřejmě nebude naplněna, protože se čeká setrvání ceny pod 110 dolary za tunu i v letošním čtvrtém čtvrtletí, které tak bude třetí v pořadí s cenou pod touto úrovní.

Zdroj: NWR, ČTK