Česká ekonomika vzrostla ve třetím čtvrtletí meziročně o 4,5 %

"Nejvyšší vliv na HDP mají i nadále investice, které ve třetím čtvrtletí přispěly do meziročního růstu 2,4 procentního bodu. Za tímto vývojem stojí jednak soukromé investice, které reagují na oživení v zahraničí, jednak veřejné investice spojené s nutností dočerpat do konce letošního roku prostředky z EU fondů z minulého programového období. V celém letošním roce se příspěvek investic pohybuje v průměru kolem 2,7 procentního bodu. Příspěvek spotřeby domácností dosáhl ve třetím čtvrtletí 1,4 procentního bodu a v celém letošním roce je stabilní. Také vládní spotřeba přispívá k růstu HDP, její příspěvek byl 0,9 procentního bodu," okomentoval data Jiří Polanský, ekonom České spořitelny.

"Příspěvek čistého vývozu je -0,1 procentního bodu, celkový dopad je ovlivněn aktuální fází cyklu v ČR. Vývozy reagují na ožívající zahraniční poptávku a na slabší kurz koruny k euru. Jejich kladný příspěvek je ale kompenzován silnými dovozy pro spotřební a investiční účely, zhruba 40 % spotřeby domácností pochází z dovozu a u investic je to kolem 50 % (veřejné investice mají tento příspěvek nižší). To je pak vidět na příspěvku čistého vývozu, který po očištění o dovozy pro koncovou spotřebu a investice dosáhl 1,1 procentního bodu," poukázal Polanský.

"Aktuální čísla z ČSÚ neznamenají změnu celkového ekonomického příběhu. Spotřeba domácností je kladně podpořená vývojem na trhu práce (pokles nezaměstnanosti a růst reálných mezd) a také kladnými očekáváními domácností. Do investic výrazně promlouvá nutnost dokončit do konce letošního roku projekty spolufinancované EU fondy. Z našeho pohledu je největším překvapením vládní spotřeba, která z velké části stojí za rozdílem oproti naší prognóze pro třetí čtvrtletí (+4,1 %). V první polovině roku se příspěvek reálné spotřeby vlády pohyboval mezi 0,4-0,5 procentního bodu, ve třetím čtvrtletí dosáhl již výše zmíněného necelého jednoho procentního bodu," dodává Polanský.

Zpřesněný odhad potvrdil, že si česká ekonomika udržela vysoké tempo růstu i ve 3. čtvrtletí letošního roku. Vedle stabilního růstu spotřeby domácností a investic byl tento vývoj významně podpořen i výdaji vládních institucí a zahraniční poptávkou. Hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o cenové vlivy a sezónnost vzrostl meziročně o 4,5 % a ve srovnání s 2. čtvrtletím tohoto roku se reálně zvýšil o 0,5 %.

O pokračujícím vysokém růstu tuzemské ekonomiky vypovídá dlouhodobě pozitivní meziroční i mezičtvrtletní vývoj hrubé přidané hodnoty. Ve 3. čtvrtletí se hrubá přidaná hodnota (HPH) zvýšila meziročně o 4,3 % a mezičtvrtletně o 1,2 %. Rostla výkonnost téměř všech odvětví tuzemské ekonomiky. Tradičně nejvíce přispěl k růstu HPH zpracovatelský průmysl, který meziročně vzrostl o 7,9 % a v porovnání s předchozím čtvrtletím letošního roku o 1 %. Oproti předchozím čtvrtletím významněji k růstu přispělo také stavebnictví, které hlavně díky zvýšeným výdajům vládních institucí vzrostlo meziročně o 5,5 %. Vysoké tempo růstu vykazovala i většina odvětví služeb. Obchod, doprava a ubytování se zvýšily meziročně o 3,3 %, informační a komunikační činnosti o 6,6 % a profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti o 5,2 %.

Na straně poptávky byl meziroční růst HDP rovnoměrně podpořen všemi významnými výdajovými složkami. Výdaje na konečnou spotřebu domácností i výdaje vládních institucí přispěly k meziročnímu růstu HDP shodně 0,8 procentního bodu, tvorba fixního kapitálu 1,6 procentního bodu a zahraniční obchod 1,1 procentního bodu.

Výdaje na konečnou spotřebu domácností se meziročně zvýšily o 3 %, mezičtvrtletně o 0,3 %. Podobně jako v předchozích čtvrtletích rostly výdaje na zboží dlouhodobé i krátkodobé spotřeby, stejně tak i služby. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí byly meziročně vyšší o 4,4 % a mezičtvrtletně o 2,2 %. Tento vývoj byl silně podpořen nárůstem výdajů na opravy a údržbu dopravní infrastruktury.

V oblasti investic pokračoval trend započatý na začátku tohoto roku. Investiční aktivita i nadále výrazně rostla, a to především díky zvýšeným investicím vládních institucí. Tvorba fixního kapitálu byla meziročně vyšší o 8,3 % a mezičtvrtletně o 1,3 %. Na meziročním růstu fixního kapitálu se podílely zejména investice do staveb a infrastruktury, doprovázené i nadále rostoucími investicemi do strojů, zařízení a dopravních prostředků. Změna zásob byla podobně jako v předchozích obdobích významně ovlivněna rostoucími zásobami souvisejícími s výrobní činností a tak, jak je ve 3. čtvrtletí obvyklé, i růstem zásob obchodního zboží.

Saldo zahraničního obchodu v běžných cenách dosáhlo ve třetím čtvrtletí hodnoty 69,9 miliardy Kč. Přebytek obchodu se zbožím meziročně poklesl, byl však kompenzován zlepšením bilance služeb. Zahraniční poptávka tak zůstala i nadále významným faktorem růstu ekonomiky. Vývoz vzrostl meziročně reálně o 8,2 %, dovoz o 9,1 %. Na růstu vývozu se tradičně nejvíce podílely dopravní prostředky, elektrická zařízení a pryže a plasty. Růst dovozu byl naopak tažen zejména stroji a elektrickými zařízeními, subdodávkami pro automobilový průmysl a kovodělnými a chemickými výrobky.

Pozitivní hospodářský vývoj se i nadále odrážel na trhu práce. Ve třetím čtvrtletí bylo podle pojetí národních účtů zaměstnáno v průměru 5,17 milionu osob, což představuje meziroční nárůst o 1,2 %. Mezičtvrtletně byla zaměstnanost stabilní.

Zdroj: ČSÚ, Česká spořitelna