ČEZ v pátek podepsal smlouvu se společností Inercom o prodeji bulharských aktiv

Energetická skupina ČEZ v pátek podepsala smlouvu o prodeji svých bulharských aktiv se společností Inercom. Transakce podléhá ještě schválení bulharského antimonopolního úřadu, informovala v pátek mluvčí ČEZ Alice Horáková. Cena transakce nebyla zveřejněna. ČEZ ale již dříve uvedl, že nabídka Inercomu je výrazně nad tržní hodnotou prodávaných aktiv stanovenou nezávislým oceněním.
Bulharský ekonomický týdeník Kapital s odkazem na své zdroje napsal, že cena obchodu je zhruba 320 milionů eur (zhruba 8 miliard korun neboli 15 korun na akcii). Z toho 180 milionů eur si má Inercom podle Kapitalu půjčit od dvou nejmenovaných společností. Inercom podle serveru u místních médií vzbuzuje otazníky.
V souvislosti s prodejem v pátek rezignovala bulharská ministryně energetiky Temenužka Petkovová. Učinila tak po zprávách médií, že je napojena na vlastníky malé a málo známé firmy Inercom.
Redakci Lidových novin se podařilo zjistit, že část financí Inercomu přislíbila společnost spojená s rusko-gruzínským miliardářem Paatem Gamgoneišvilim a celosvětovými kauzami Paradise Papers a Offshore Leaks. Jedná se o případy odhalující globální úniky peněz do daňových rájů.
ČEZ vstoupil na bulharský trh ke konci roku 2004. Jeho distribuční i prodejní společnost tam obsluhuje asi tři miliony zákazníků, zejména v západní části země. Balík prodávaných společností zahrnuje sedm firem: CEZ Bulgaria, CEZ Elektro Bulgaria, CEZ Razpredelenie, CEZ Trade Bulgaria, CEZ ICT Bulgaria, Free Energy Project Orešec a Bara Group.
ČEZ ve čtvrtek uvedl, že výsledná cena překračuje hodnotu vstupní investice v eurech. Dvoutřetinový podíl ve třech bulharských rozvodných společnostech koupil ČEZ v roce 2004 za 281,5 milionu eur. Tuzemská média dříve spekulovala, že transakce může ČEZ vynést 8 až 9 miliard korun.
ČEZ plánoval z Bulharska odejít kvůli dlouhotrvajícím sporům s místními úřady, a protože se chce soustředit na Česko a střední Evropu a na obnovitelné zdroje energie v zemích, jako jsou Německo a Francie. Předloni ČEZ zahájil mezinárodní arbitráž proti bulharské vládě.
Už na konci loňského roku ČEZ prodal odděleně uhelnou elektrárnu Varna poblíž černomořského pobřeží bulharské firmě SIGDA ODD. Elektrárna s instalovaným výkonem 1260 megawattů je od začátku roku 2015 dočasně odstavena. ČEZ provoz elektrárny zastavil kvůli tomu, že Bulharsko nezískalo od Evropské unie povolení ani pro krátkodobý provoz elektrárny.
"Prodej bulharských aktiv by měl vylepšit hotovostní pozici skupiny ČEZ, peníze by posléze mohly být použity například na výplatu dividendy. Za prvních devět měsíců roku 2017 vygenerovala bulharská aktiva ČEZ 4,4 % celkového EBITDA zisku skupiny," říká analytik Bohumil Trampota z J&T Banky.
Zdroj: ČTK
Aktuality
