5 problémů, které mohou vyústit v rozpad Evropské unie

Když se v červnu 2003 v referendu hlasovalo o připojení České republiky k Evropské unii, vyslovilo se pro více než 77 % voličů, kteří k urnám přišli. Kdyby se totéž referendum konalo dnes, podobný výsledek by byl jen stěží představitelný. Prvotní nadšení ze sjednocování Evropy ale nevyprchává jen v českých luzích a hájích. Pokud chce EU přežít, musí se o budoucnost prát. V současnosti je pro ni největší výzvou následujících pět témat.
1. Italské banky
Starosti dosud Evropě přidělávalo hlavně Řecko, podle ekonomů ale jeho roli nakonec převezme Itálie. Podíl nesplácených úvěrů v Itálii atakuje 20% hranici, přičemž v portfoliích některých bank tvoří nesplácené úvěry dokonce 40 % celkového objemu poskytnutých půjček. Jen pro srovnání, ve Spojených státech tvořily nesplácené úvěry během vrcholu bankovní krize asi 3,5 % z celkového objemu půjček, nyní se tento ukazatel pohybuje kolem jednoho procenta. Italská ekonomika je osmá největší na světě a čtvrtá největší v EU, takže kolaps italského bankovního sektoru je systémovým rizikem nejen pro Evropu, ale i celý svět.
2. Řecká brána do Evropy
Řecko starý kontinent nestraší jen vysokým zadlužením, ale i svou strategickou polohou, díky které je spolu s Tureckem považováno za bránu do Evropy. Dvojnásob to platí v souvislosti s migrační krizí. Řecko si podle pozorovatelů svoji roli dobře uvědomuje a je jen otázkou času, kdy eso v rukávu vytáhne při diskuzi o svém dluhu. Teprve poté se ukáže, jak umějí politici vyjednávat.
3. Schengenský prostor
Pokud se náhodného vzorku Evropanů zeptáte, co považují za hlavní přínos Evropské unie, většina z nich odpoví, že možnost volného pohybu v takzvaném schengenském prostoru. Málokdo se zmíní o jednotném evropském trhu, unifikaci regulace a norem a dalších tržních a ekonomických aspektech. Přitom právě Schengen je v současnosti kvůli rostoucím hrozbám terorismu a uprchlické krizi nejvíce ohroženým bruselským "vynálezem".
4. Sbližování s Tureckem
Evropská unie se snaží si Turecko předcházet, aby si zajistila jeho spolupráci při snaze o zastavení přílivu uprchlíků do Evropy. Posilování vlivu tureckého prezidenta, omezování osobní svobody, odklon od sekularizace z dob Mustafy Kemala Atatürka - nic z toho jako kdyby se nedělo. Vrcholní bruselští politici dávají nehledě na všechny Erdoganovy protidemokratické zásahy jasně najevo, že Turecko míří do EU. Taková politika je ale problematická pro Kypr, jehož protiturecký postoj a právo veta by mohly situaci zkomplikovat. Sbližování EU se zemí, v níž jsou systematicky potlačovány demokratické principy, by se navíc mohlo stát nebezpečným precedentem pro země typu Maďarska.
5. Brexit
Říká se, že jedna vlaštovka jaro nedělá. V případě Británie ale může v červnu toto rčení dostat hodně hořkou pachuť. Pokud by se Britové v červnu vyslovili v referendu pro vystoupení země z EU a následně se ukázalo, že ekonomické dopady tohoto rozhodnutí jsou jen minimální, mohla by se spustit lavina hlasování o vystoupení z evropského společenství. Počty britských příznivců a odpůrců setrvání země v EU jsou zhruba vyrovnané a podle průzkumů veřejného mínění může o výsledku referenda rozhodnout doslova každý hlas.
Zdroj: Mauldin Economics
Aktuality
