Burzovní kalendář (19. 3. - 23. 3. 2018)

Ohlédnutí

Dění na trzích se v uplynulém týdnu točilo především okolo zahraniční politiky Spojených států. Riziko obchodních válek, které svými komentáři přiživuje prezident Donald Trump, vyvolává nervozitu především u titulů, kterých by se mohla dotknout případná odvetná opatření Číny a Evropy. Náladě na trzích nepřidalo ani odvolání ministra zahraničí Rexe Tillersona a jeho nahrazení dosavadním šéfem CIA. Americké akciové indexy nakonec za celý týden odepsaly přes procento, ty západoevropské ztratily jako celek do půl procenta.

Index PX pražské burzy šel v rámci Evropy lehce proti proudu, když posílil o 0,5 %. Nejvíce klesající akcií týdne byla CME (-6,6 %), a to bez zjevných kurzotvorných informací. Nejvíce naopak posílily akcie O2 Czech Republic (+2,5 %).

Kofola kupuje výrobce bylinných čajů Leros

Pegas Nonwovens obdržel rozhodnutí o příslibu investiční pobídky

ČEZ šetří, přestává podporovat filmový festival v Karlových Varech

Své hospodářské výsledky reportovala Fortuna. Údaje za rok 2017 překonaly odhady, firma navíc zveřejnila velice silný výhled na letošní rok. "Z pohledu ceny akcií bude zásadní, jak bude dále postupovat majoritní akcionář ve snaze o ovládnutí celé společnosti a jakou cenu nabídne v rámci očekávaného vytěsnění minoritních akcionářů," napsal v týdenním shrnutí dění na trzích analytik Milan Lávička z J&T Banky.

Americké akcie v pátek posílily, za celý uplynulý týden ale všechny tři hlavní indexy klesly

Akcie ve Spojených státech na závěr týdne posílily díky nejnovější ekonomické statistice z USA. Zpráva o průmyslové výrobě podpořila akcie v různých sektorech v čele s energetikou. Za celý týden však všechny tři hlavní benchmarky klesly.

Evropské trhy v pátek stouply, za celý týden však mírně oslabily

Evropské akciové trhy zakončily páteční obchodování v plusových číslech, když se investoři nenechali znervóznit obavami z obchodní války, kterou by mohlo způsobit zavedení cel na hliník a ocel administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Pražská burza v pátek uzavřela v plusu, za celý týden získala půl procenta

Pražská burza se v pátek odrazila od ztráty z předcházející seance, když index PX zpevnil o 0,28 % na 1 118,52 bodu. Nahoru burzu táhly zejména Komerční banka a energetická skupina ČEZ, nedařilo se naopak mediální CME a likérce Stock Spirits. Objem obchodů byl s více než miliardou korun výrazně nadprůměrný.

Výhled

V nadcházejícím týdnu budou investoři vyhodnocovat mimo jiné indexy sledující důvěru v německé ekonomice, zasedání Fedu a Bank of England, politická jednání a v menší míře hospodářské výsledky.

Výsledková sezóna v Evropě a Spojených státech pokračuje čísly firem, jejichž fiskální čtvrtletí jsou oproti těm kalendářním posunutá. V Americe tak přijdou na řadu zprávy od firem jako NIKE, FedEx, Oracle, Lennar nebo Micron Technology. V Evropě se připojí například Transněfť, Enel nebo Accenture a v Číně má oznámit výsledky několik významných průmyslových společností.

Týden bude bohatý na výsledkové zprávy také na pražské burze. V úterý svá čísla zveřejní ČEZ. "Očekáváme, že firma splní celoroční cíle na úrovni EBITDA (52 miliard Kč) i čistého zisku (19 miliard Kč). Návrh dividendy očekáváme u horního okraje rozpětí daného dividendovou politikou (60–100 % čistého zisku), tedy okolo 35 Kč na akcii," napsal Milan Lávička.

"Podle našich odhadů výroba elektrické energie ČEZ ve čtvrtém čtvrtletí meziročně mírně vzrostla. Ziskovost by mělo pozitivně ovlivnit vyšší využití jaderných elektráren, nicméně působit by měly i negativní faktory v podobě nižších realizovaných cen a zvýšených nákladů na nákup emisních povolenek. Čekáme mírné meziroční zhoršení v segmentu distribuce. Celkově odhadujeme, že tržby mírně klesnou (na 58 miliard Kč) a provozní zisk před odpisy EBITDA se sníží o 11,4 % na 12,7 miliardy Kč," nabídl výhled Komerční banky analytik Miroslav Frayer. Za očekávaným propadem provozního zisku o 6,8 % podle něj stojí zvýšené odpisy vlivem zařazení elektrárny Prunéřov do dlouhodobého majetku firmy.

"Čistý zisk ČEZ ve čtvrtém kvartálu by měl podle našich odhadů dosáhnout 2,4 miliardy Kč po vykázané ztrátě 0,1 miliardy o rok dříve. Důvodem výrazného meziročního rozdílu jsou odpisy dlouhodobého majetku (3,1 miliardy Kč) zaúčtované ve čtvrtém čtvrtletí 2016," dodal Frayer. "Konsenzus podle Bloombergu počítá u ČEZ pro letošní rok s EBITDA 54 miliard Kč a očištěným čistým ziskem okolo 13 miliard. My čekáme v obou případech o necelé dvě miliardy více."

Ve čtvrtek reportují své hospodářské výsledky společnosti Pegas Nonwovens a Vienna Insurance Group. "Také od Pegasu čekáme naplnění cílů managementu (EBITDA 43–50 milionů EUR). S výplatou dividendy nepočítáme," napsal Lávička. "Čistý zisk VIG by pak podle naší projekce měl klesnout o 2 % na 281 milionů EUR, návrh dividendy předpokládáme na úrovni 0,85 eura na akcii."

Ačkoli Bloomberg předpokládá, že v úterý, Kofola ČeskoSlovensko vydá svou výroční zprávu za rok 2017 až v pátek po skončení obchodování v Praze. Za celý rok by firmě měl výrazně narůst jak čistý zisk, tak EBITDA.

Očekávané výsledky světových firem v týdnu od 19. března

Které světové firmy představí výsledky hospodaření za uplynulý kvartál v týdnu od 19. března a jaké zisky v rámci indexu S&P 500 a od jednotlivých společností očekávají analytici oslovení agenturami Thomson Reuters a Bloomberg?

"Denní graf indexu S&P 500 vypadá podstatně lépe než při propadu začátkem února, nicméně testování historických maxim z konce ledna hned tak ve hře nebude. Pravděpodobnější je další přešlapování kurzu v poměrně úzkém rozpětí 100 bodů," napsal v pravidelném technickém komentáři k dění na americkém akciovém trhu opční obchodník Josef Košťál. "Graf indexu je v neutrálním nastavení. Propad se zastavil, benchmark je nad 2 700 a testoval 2 800. V krátkodobém horizontu hledá rozpětí, ve kterém by mohl zůstat. Jako pravděpodobné se jeví stobodové rozpětí 2 700 až 2 800. Prolomení nad 2 800 by bylo pozitivním signálem pro další růst, v opačném případě, tedy poklesu pod 2 700, se zvýší riziko a možnost testování hladin z první poloviny února."

Makroekonomický kalendář se začne v týdnu plnit jen pozvolna. V pondělí Japonsko oznámí svou obchodní bilanci a Británie vývoj cen nemovitostí, sledovanější ale budou úterní zprávy o britské inflaci a především německý index ekonomické nálady ZEW. Ten vyjde i pro celou eurozónu, v té ale bude podstatnější odpolední zpráva o spotřebitelské důvěře.

Dominantní událostí týdne bude středeční závěr dvoudenního zasedání měnového výboru americké centrální banky. Většina trhu čeká další zvýšení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na 1,50-1,75 %. Na tiskové konferenci se poprvé od nástupu do funkce postaví před novináře Jerome Powell. Bude podstatné, zda v poslední době opět nižší inflační dynamika přispěje ke zmírnění relativně agresivního jestřábího tónu, který v posledních měsících zní z Fedu, nebo zda budou jako faktor pro další vývoj sazeb upřednostněna jinak nadále silná další makrodata.

Vedle zasedání FOMC budou mít ve středu jen doprovodný význam zveřejňované ekonomické údaje. V Británii vyjde série dat z trhu práce a v Americe budou oznámeny prodeje starších domů a statistiky zásob ropy.

Závěr týdne bude na ekonomická data bohatý. Ve čtvrtek se koná summit EU, na němž se mají řešit obchodní vztahy unie se Spojeným královstvím po jeho odchodu z EU. Dále budou vycházet předběžné indexy nákupních manažerů, nejsledovanějším takzvaně měkkým indikátorem ale bude německý index podnikatelské nálady Ifo. Ve Spojeném království centrální banka rozhodne o měnové politice a dozvíme se, jak se dařilo maloobchodním prodejcům. V Americe vyjde index cen domů a také pravidelná týdenní statistika počtu žádostí o podporu v nezaměstnanosti.

Pátek odstartuje japonskou inflací, během dne zaujmou především americké objednávky zboží dlouhodobé spotřeby a prodeje nových domů. Na konci týdne pak společnost Baker Hughes oznámí, kolik je ve Spojených státech aktivních vrtů na těžbu ropy a zemního plynu. V Česku se pak dozvíme, kolik z celkového dluhu drželi ke konci loňského roku zahraniční investoři.

Z makroekonomického výhledu Komerční banky:

• Po únorovém nečekaně silném propadu německého indexu ZEW se pro březen obáváme dalšího poklesu. Únorový výsledek doplatil na zvýšenou volatilitu na akciových trzích a zvýšení rizik nárůstu protekcionismu kvůli politice USA. Tento faktor tíží investory. Dalším rizikem, které investoři pro německý byznys zdůrazňují, je možná akcelerace mzdových tlaků.
• Spotřebitelská důvěra se bude dále vracet k udržitelnějším úrovním ze svého extrému zaznamenaného na přelomu roku. I přes mírné únorové snížení se stále nachází na úrovni 1,5násobku standardní odchylky od svého dlouhodobého průměru, tedy v samotné blízkosti historického maxima z počátku roku 2001. Evropské domácnosti nadále těží z příznivé situace na trhu práce a nízké inflace. Spotřeba domácností bude hlavním tahounem letošního hospodářského růstu v eurozóně.
• Zvýšení úrokových sazeb o 25 bazických bodů je na březnovém zasedání FOMC všeobecně očekáváno. Mnohem důležitější bude, co ukáží aktualizované ekonomické prognózy. Domníváme se, že trajektorie očekávaného vývoje úrokových sazeb by se mohla posunout výše, nicméně medián by měl nadále předpokládat, že letos půjdou úrokové sazby nahoru třikrát. Pro rok 2019 by se mediánová předpověď mohla posunout ze dvou na tři zvýšení. Růstové vyhlídky by se též mohly vylepšit, zejména pro rok 2019. Žádnou změnu neočekáváme v inflační prognóze. Pouze takto optimistické vyznění může pomoci dolaru k silnějším hodnotám.
• Hlavy států EU zahájí ve čtvrtek dvoudenní summit v Bruselu. Projednávat se bude budoucnost EU. Jedním z hlavních cílů bude posunout jednání ohledně bankovní unie, aby byl projekt do léta doveden ke zdárnému konci. Nejvíce času ale zřejmě zabere diskuze o Brexitu. Jednou z hlavních otázek je, jak budou nastaveny obchodní vztahy mezi EU a Spojeným královstvím.
• Evropské předstihové indexy nákupních manažerů podle prvních březnových odhadů poukáží na mírné slábnutí dynamiky ekonomické aktivity. Ta byla ale na přelomu loňského a letošního roku nezvykle silná. Za snížením kompozitního indikátoru bude stát nižší hodnota z průmyslu, aktivita v sektoru služeb se oproti únorové hodnotě zřejmě nezmění. Z teritoriálního pohledu klesnou PMI v obou velkých zemích, Německu i Francii. Obdobný obrázek v Německu odhaluje pohled na index Ifo. Celkový PMI by měl být konzistentní s růstem ekonomiky eurozóny během prvního čtvrtletí o 0,6 % mezikvartálně a 2,6 % meziročně. Celkově počítáme s růstem hospodářství eurozóny o 2,5 %.
• Objednávky zboží dlouhodobé spotřeby v USA zaznamenaly na počátku roku výrazný pokles způsobený propadem objednávek letadel. Ty by se za únor měly zotavit, což pomůže celkovému indikátoru. Únorová statistika objednávek letadel by zatím neměla doplatit na zavádění ochranářských opatření ze strany prezidenta Donalda Trumpa. Pro další měsíce to ale představuje pro americký letecký průmysl významnou hrozbu.