Co musíte ráno vědět (3. ledna)

1. Americké akcie i po Novém roce pokračují v divoké jízdě, ve středu po výrazných poklesech dokázaly mírně posílit

Americké akcie zahájily první letošní seanci výrazným poklesem, ztráty ale po výrazných výkyvech smazaly a všechny tři hlavní indexy nakonec dokázaly zpevnit. Obchodní apetit ale tlumily obavy z obchodních sporů a ze zpomalení globální ekonomiky. Na devizových trzích zpevňoval dolar. Index Dow, který sleduje vývoj akcií třiceti významných amerických podniků, zpevnil o 0,08 % na 23 346,24 bodu, širší index S&P 500 přidal 0,13 % na 2 510,03 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite připsal 0,46 % a den uzavřel na 6 665,94 bodu. Index volatility VIX klesl o 8,65 % na 23,22 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA sestoupil o pět bazických bodů na 2,63 %. Nejsledovanější kryptoměny posilovaly, bitcoin o zhruba 3 % a ethereum o 10 %. O nepříjemné překvapení se po skončení standardního obchodování postarala společnost Apple (ve středečním after-marketu -7 %), která prostřednictvím dopisu ředitele Tima Cooka varovala investory před nižšími než dosud předpokládanými hospodářskými výsledky za uplynulý kvartál. Nově firma čeká tržby 84 miliard USD a hrubou marži okolo 38 %, dosud vyhlížela tržby 89-93 miliard USD a marži 38-38,5 %. Vzhledem k váze akcií Applu v hlavních indexech lze předpokládat, že zpráva bude cítit i na startu čtvrtečního obchodování.

2. Evropské burzy se ve středu na směru neshodly, nedařilo se sektoru základních materiálů

Evropské akciové trhy zakončily první seanci roku smíšeně, když investoři vyhodnocovali zejména čínská makrodata, která naznačila zpomalování růstu druhé největší světové ekonomiky. Regionální index STOXX Europe 600 přišel o 0,13 % na 337,21 bodu, britský FTSE 100 se zvýšil o 0,09 % na 6 734,23 bodu, francouzský CAC 40 odepsal 0,87 % na 4 689,39 bodu a německý DAX vzrostl o 0,2 % na 10 580,19 bodu. O více než 1,5 % klesl sektor základních materiálů, který do mínusu poslalo zveřejnění čínského indexu nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru, jenž v prosinci po roce a půl klesl do pásma kontrakce. Akcie velkých těžařských firem byly navíc pod tlakem poklesu cen mědi. Cenné papíry firmy Antofagasta odevzdaly zhruba 1,5 %, akcie BHP Group spadly o více než procento.

3. Pražská burza začala nový rok v plusu, akcie CME zdražily zhruba o 2,5 %

Pražská burza v první seanci roku 2019 stoupla, index PX zpevnil o 0,28 % na 989,37 bodu. Nahoru burzu táhly zejména akcie Komerční banky a ČEZ, nedařilo se naopak rakouským titulům. Objem obchodů byl s necelými 440 miliony korun podprůměrný. Akcie Komerční banky byly nejobchodovanější a zdražily o 0,94 % na 855 Kč. Další finanční tituly se však s Komerční bankou na směru neshodly. MONETA Money Bank uzavřela bez procentuální změny (72,50 Kč), Erste Group Bank klesla o 1,37 % na 736,80 Kč a VIG ztratila 1,99 % na 516,50 Kč. Nejvyšší zisk zaznamenala CME, jež stoupla o 2,57 % na 63,90 Kč.

4. Očekávané události

Čtvrteční dopoledne bude patřit britskému indexu nákupních manažerů ve stavebnictví, švýcarským maloobchodním tržbám a zprávě o úvěrování soukromého sektoru v eurozóně. Odpoledne se investoři v USA zaměří na informace ADP o tvorbě pracovních míst v soukromém sektoru, zprávu o stavební výrobě, index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru a index aktivity pro oblast New Yorku od ISM, pravidelnou týdenní zprávu o počtu nových a pokračujících žádostí o podporu v nezaměstnanosti a na údaje o prodeji aut za prosinec. Tokijská burza zůstane zavřená. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Podmínky v českém zpracovatelském sektoru jsou nejhorší od července 2016

Podmínky ve zpracovatelském sektoru v Česku se v prosinci zhoršily na nejnižší úroveň od července 2016. Index PMI klesl pod hranici 50 bodů na 49,7 bodu. Informovala o tom ve středu společnost IHS Markit. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem. Výsledek nad 50 bodů znamená celkové zlepšení. Index sleduje výrobu, nové objednávky, zaměstnanost, termíny dodávek a zásoby.

6. Těžba ropy v Rusku loni vystoupila na postsovětské maximum

Těžba ropy v Rusku se v loňském roce vyšplhala na nové postsovětské maximum 11,16 milionu barelů denně. Vyplývá to podle agentury Reuters ze středečních údajů ruského ministerstva energetiky. V předchozím roce činila ruská produkce ropy 10,98 milionu barelů denně.

7. Akciové obchody na pražské burze loni stouply o 3 % na 143 miliard Kč

Objemy obchodů na akciovém trhu pražské burzy loni meziročně stouply o zhruba tři procenta na 142,5 miliardy Kč, v roce 2017 činily 138,8 miliardy korun. Byly tak opět jedny z nejnižších v historii burzy. Vyplývá to ze statistik Burzy cenných papírů Praha. Ještě v roce 2007 obchody překročily bilion korun.

8. Deficit slovenského rozpočtu byl loni proti plánu nižší

Schodek státního rozpočtu Slovenska loni meziročně mírně klesl na 1,18 miliardy eur. Oproti plánu byl rozpočtový deficit o dvě pětiny nižší, řekl ve středu novinářům slovenský ministr financí Peter Kažimír. Předloni schodek slovenského rozpočtu dosáhl 1,22 miliardy eur.

9. ECB jmenovala nucené správce pro italskou banku Carige

Evropská centrální banka pověřila řízením italské banky Carige tři dočasné nucené správce, kteří mají pomoci zachránit ústav poté, co se mu minulý měsíc nepodařilo navýšit kapitál. Obchodování s akciemi bylo pozastaveno. Carige je desátou největší bankou v Itálii a dostala se do problémů kvůli finanční krizi a slabé italské ekonomice.

10. Počet výdělečně činných osob v Německu loni dosáhl rekordu

Počet výdělečně činných osob v Německu v loňském roce navzdory stárnoucí populaci vzrostl o 1,3 % na 44,8 milionu. Dostal se tak na nejvyšší úroveň od znovusjednocení země.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Kybernetická měna bitcoin vznikla před deseti lety

Před deseti lety, 3. ledna 2009, vytvořil tehdy anonymní vývojář používající pseudonym Satoši Nakamoto virtuální internetovou měnu bitcoin.

Hlavním znakem bitcoinu je, že nemá žádnou centrální autoritu, která by řídila například množství peněz v oběhu. Bitcoin je navržen tak, aby nikdo, ani autor nebo jiní jednotlivci, skupiny či vlády, nemohl měnu ovlivňovat, ničit, padělat, zabavovat účty, kontrolovat peněžní toky nebo způsobovat inflaci. Cena a samotná existence bitcoinu se odvíjí od důvěry a ochoty vlastníků měny s ní obchodovat, hodnotu tedy určuje pouze nabídka a poptávka.

Vývojář pod pseudonymem Nakamoto systém bitcoinu vytvořil na základě svého článku z října 2008 "A Peer-to-Peer Electronic Cash System", který popsal technologii, na základě které vznikl bitcoin a další kryptoměny. Tvůrce bitcoinu nebyl dlouho znám, existovala celá řada teorií, kdo Satoši Nakamoto je. V roce 2016 se k autorství přiznal australský podnikatel Craig Wright, přesvědčivé důkazy ale neposkytl, a tak se o autorovi stále spekuluje. Loni za autora bitcoinu označil Sahil Gupta amerického podnikatele a vizionáře Elona Muska. Gupta působil v Muskově firmě SpaceX, Musk jeho tvrzení popřel.

Bitcoiny vznikají tak, že počítače svým výpočetním výkonem řeší komplikované matematické algoritmy a za úspěšné vyřešení obdrží majitel počítače odměnu v podobě určitého množství bitcoinů. Tomuto procesu se říká těžba a lidem, kteří získávají bitcoiny, těžaři či mineři. Po vytěžení je konkrétní suma převedena na konkrétní adresu majitele bitcoinů v podobě číselného kódu. Každá "mince" je unikátní a nezaměnitelná. Těžit může buď jednotlivec, což je dost nákladné, nebo skupina těžařů. Decentralizované databáze transakcí mezi několika subjekty se obecně nazývají blockchain.

Software pro těžbu je naprogramován tak, aby uvolňoval nové mince stabilním tempem, které se ale postupně zpomaluje. Počet mincí v oběhu bude konečný, celkem jich má být vytvořeno 21 milionů. V roce 2033 jich má být v oběhu 99 % a poslední se mají dostat do oběhu kolem roku 2140. Nyní je v oběhu asi 16,4 milionu bitcoinů.

Podle odborníka na kryptoměny Marka Palatinuse je těžba nákladná a věnují se jí hlavně lidé, kteří se do tohoto druhu byznysu dostali dříve a neustále optimalizují a aktualizují hardware pro těžbu, což stojí nemalé peníze. Dalším velkým nákladem pro těžaře a i pro společnost je spotřebovaná energie, běžnému uživateli se tak těžba nevyplatí. Bitcoin ale může získat i "netěžař", tedy obyčejný člověk. Bitcoiny se na svět dostávají díky decentralizované (P2P, peer-to-peer) počítačové síti, kde se dá s bitcoiny obchodovat, nakupovat je či prodávat. Při nákupu pak zájemce o bitcoiny pošle druhé straně peníze a ona zpět pošle na bitcoinovou adresu odpovídající obnos bitcoinů a naopak.

Kurz bitcoinu je ve srovnání s oficiálními měnami velmi rozkolísaný a snadno podléhá spekulaci. Na rozdíl od oficiálních měn za sebou nemá žádnou reálnou oporu v podobě ekonomiky, na jejíž výkon by byl navázán. Hodnota bitcoinu byla v počátku prakticky nulová. V únoru 2010 bitcoin poprvé dosáhl na jedné z nejvýznamnějších bitcoinových burz MtGox.com parity s dolarem. V roce 2017 jeho cena prudce rostla a v polovině prosince po razantním vzestupu vyšplhala až na bezmála 20 000 dolarů. Od té doby ale klesá a bitcoin ztratil zhruba tři čtvrtiny hodnoty.

Bitcoin je nejznámější z asi dvou stovek kybernetických měn, jejichž celková tržní kapitalizace činí podle serveru coinmarketcap.com kolem 130 miliard dolarů. Tržní kapitalizace bitcoinu je kolem 70 miliard dolarů. Podle loňské výzkumné zprávy Cambridgeské univerzity nyní kryptoměny používá 2,9-5,8 milionu lidí.