25. 3. 2023 20:30
V PONDĚLÍ V 10 HODIN ŽIVĚ: Expertní tržní výhled (Pavel Hadroušek, Fio banka)
Černé labutě přiletí tehdy, když se stane něco absolutně nepředvídatelného. Hádat, co by se mohlo stát černou labutí, je tak už z podstaty nemožné. To, o čem hovoří většina odborníků jako o černých labutích, jsou ve skutečnosti labutě šedé - scénáře vysoce nepravděpodobné, nicméně ne zcela nereálné. Toto je možných deset šedých labutí příštích dvanácti měsíců podle expertů z finanční společnosti Nomura.
Čínský jüan je jednou z mála světových měn, které ještě stále nefungují v režimu volně plovoucího kurzu. Čínská měna se hýbe tak, jak čínská centrální banka píská, respektive se pohybuje v úzkém pásmu určeném středním kurzem centrální banky. Podle měnového stratéga Craiga Chana je poměrně nepravděpodobné, že by Peking během příštích 12 měsíců od řízeného vývoje kurzu jüanu ustoupil, jiní experti ale namítají, že takový scénář je ve hře. Čína totiž dlouhodobě usiluje o status tržní ekonomiky a uvolnění kurzu jüanu by v tomto ohledu mohla při vyjednávání použít jako silný argument.
Rok 2016 byl rokem politické nejistoty a podle odborníků uplynulých 12 měsíců ukázalo, že svět nemůže žít jen ze setrvačnosti. Na změny je zapotřebí reagovat, a to rychle a razantně. "Pokud by Evropská unie usoudila, že uzrál čas na zásadní reformy, proč by Spojené království nemohlo zvážit rozhodnutí opustit unii?" ptají se měnoví stratégové Jordan Rochester a Anna Titarevová. Ochotu Evropské unie reformovat se by mohl podpořit zejména sílící odpor některých zemí proti projektu jednotné Evropy a společné evropské měny. Stále větší odpor lze cítit ve Francii nebo v Nizozemsku.
Japonsku boj proti nízké inflaci moc nevychází. Meziroční míra inflace aktuálně v zemi vycházejícího slunce dosahuje 0,5 % a podle většiny expertů není pravděpodobné, že se v příštích 12 měsících dostane výše. Právě naopak, Nomura čeká, že růst cen v Japonsku zpomalí na 0,3 %. "Velkým překvapením by bylo, kdyby se ukázalo, že jsme se všichni mýlili," říkají stratégové Andy Chaytor a Anne Asbjornová. Co by se muselo stát, aby inflace vystřelila "do nebeských výšin"? Podle Chaytora a Asbjornové by byla zapotřebí souhra několika faktorů. "Hlavně ale jde o vztah mezi cenami ropy a kurzem jenu. Dosud platilo, že když ropa padala, jen oslaboval. A naopak. To vytvářelo deflační prostředí. Kdyby se korelace otočila, inflace by se vyšvihla vzhůru," vysvětlují stratégové.
Globální produktivita práce je od roku 2008 slabá a nejinak je tomu v zámoří. V letošním roce se pokles produktivity práce v USA podle všeho zastavil, rok 2017 by tak za jistých okolností mohl překvapit. Podle stratéga Bilala Hazeeze lze čekat v roce 2017 meziroční změnu produktivity práce v pásmu -0,2 % až +2,6 %. "Co když se ale mýlím? Vždyť produktivita práce není nic jiného než sada hodně volatilních čísel," říká Hazeez. Produktivitu práce historicky stlačují vysoké investice podniků. Konvenční investice jsou dnes na minimech z dob recese, investice do vývoje a výzkumu ale dosahují pokrizových maxim.
Nastupující prezident USA Donald Trump byl během předvolební kampaně ostrým kritikem Fedu a jeho šéfky Janet Yellenové. Stále opakoval, že úrokové sazby by měly být vyšší a že by americká centrální banka měla rozpouštět svoji astronomickou bilanci. Po vítězství ve volbách sice Trump rétoriku zjemnil, ekonom Charles St-Arnaud však upozorňuje, že Trumpovy záměry ohledně fungování Fedu nikam nezmizely. Stále je podle něj ve hře možnost, že se nový nájemník Bílého domu pokusí prosadit omezení nezávislosti centrální banky či zavést systém, který by měnovou politiku automaticky přizpůsoboval stavu ekonomiky.
Analytik Peter Attard Montalto investory uklidňuje, že Nomura v roce 2017 nečeká žádné vojenské akce ze strany Ruska. Čekal ale někdo anexi Krymu? Rusko již dávno nechce hrát jen druhé housle, a tak nejsou scénáře podobné těm z let 2014 (Ukrajina) a 2008 (Gruzie) vyloučené. Obavy vyjadřují především pobaltské státy. Pokud by Rusko na "návštěvu" Pobaltí skutečně vyrazilo, bylo by na starém kontinentu hodně horko. Do hry by se totiž dostalo i NATO.
Excellent map illustrating the naval capabilities of #Russia, #Poland, #Finland, #Sweden & others in the #Baltic Sea region. pic.twitter.com/QSMY1uhIjH
— Agnia Grigas (@AgniaGrigas) 8. prosince 2016
Není tajemstvím, že jedním z hlavních cílů Donalda Trumpa v roli amerického prezidenta bude uvolnit regulaci finančního odvětví. Steven Mnuchin, jenž bude v Trumpově administrativě zastávat funkci ministra financí, se na začátku prosince v rozhovoru pro CNBC vyjádřil v tom smyslu, že prioritou bude revize Dodd-Frankova zákona. Otázkou zůstává, jak moc odvážné kroky Trumpova smečka v oblasti regulace podnikne. V krajním případě by mohla směrem k Wall Street vyslat signál, že vše je opět povoleno. A to by nejen pro USA nebyla dobrá zpráva.
Snahy premiéra Šinzóa Abeho o vysvobození Japonska ze dvou ztracených dekád přinesly některá dílčí řešení, z nejhoršího ale ještě země vycházejícího slunce rozhodně není. "Největším rizikem je v případě Japonska to, že premiér ztratí podporu a třesoucí se půdy pod jeho nohama využije opozice, která se sjednotí a přijde se silným protikandidátem," říká měnový stratég Judžiro Goto. Příští parlamentní volby se v Japonsku budou konat nejpozději v prosinci 2018. Oslabení Abeho pozice by poslalo japonské akcie na jih a je otázkou, jak by se v takové situaci zachovala Bank of Japan.
Vyšší výnosy amerických dluhopisů a silnější americký dolar budou podle expertů nepříznivě působit na kapitálové toky na rozvíjejících se trzích. Otázkou je, zda nebude v roce 2017 odliv peněz z emerging markets ještě výraznější než v roce 2016. "Pokud by takový scénář hrozil, mohli bychom být svědky zavádění kapitálových kontrol na rozvíjejících se trzích," upozorňují Peter Attard Montalto a Inan Demir. "Největším rizikem v případě kapitálových kontrol by pak byl dominový efekt," dodávají analytici.
Papírové peníze tu nebudou navždy. To je všem jasné. Svět by ovšem mohla zaskočit rychlost, s jakou přechod od bankovek a mincí k systému založenému na jedničkách a nulách proběhne. O projektu elektronické měny se nejhlasitěji hovoří v Dánsku, o podobných systémech ale uvažují i další západní země. Nejasné je, co by elektronické národní měny znamenaly pro ekonomiku.
Sweden’s oldest central bank - #Riksbank to decide on #ekrona within two years https://t.co/szmQfPEzZ2 #digitalcurrency #payments pic.twitter.com/4sdgpr60Zt
— Comply Advantage (@ComplyAdvantage) 30. listopadu 2016