Opravdové nebezpečí spojené s americkými cly na dovoz hliníku a oceli

Když byl v roce 1930 v USA přijat Smoot-Hawleyho celní sazebník (Smoot-Hawley Act), došlo k propadu mezinárodního obchodu o více než polovinu a zvýraznilo to dopady Velké hospodářské krize. Situace ve světovém obchodu je sice nyní diametrálně odlišná, důsledky zavádění nových cel ale mohou být nakonec stejné, jen to bude trvat déle.

Takzvaný Smoot-Hawley Act, který i přes písemný nesouhlas více než tisícovky ekonomů podepsal prezident Herbert Hoover, zavedl cla na více než 20 000 výrobků, které se tou dobou dovážely do USA. Podle ekonomů to sice nevedlo přímo ke vzniku recese, ale určitě ji to zvýraznilo. Jelikož ostatní země, mezi nimiž byly Austrálie, Mexiko, Kanada, Kuba, Francie, Španělsko nebo Nový Zéland, zareagovaly na krok USA podobným způsobem, do dvou let klesl objem mezinárodního obchodu z 2,7 miliardy dolarů na 1,3 miliardy dolarů.

Došlo k poklesu produkce, zaměstnanosti i cenové hladiny a liberalizace světového obchodu, která probíhala od konce 19. století, byla minulostí. Velká Británie, která předtím udržovala mezinárodní obchod, ve 30. letech již neměla dostatečně silné postavení a USA jako lídr světové ekonomiky neměly zájem o udržení objemu světového obchodu. Ten tak byl bez vedoucí síly, což situaci zhoršilo.

2018 vs. 1930

Současná situace je oproti 30. létům velice odlišná. Cla, která zavádí Donald Trump, jsou oproti roku 1930 zanedbatelná, alespoň prozatím, protože platí pouze na dovoz hliníku a oceli. Podle Chada Browna z Peterson Institute for International Economics by mohla tato cla ovlivnit dovoz o obejmu asi 46 miliard dolarů, což jsou dvě procenta z celkového amerického importu. Ani podle chování investorů na trzích by cla neměla mít velký vliv na světový obchod a vyvolat obchodní války.

Naproti tomu v roce 1930 byla ekonomika ve velkých problémech a některé země se již před přijetím Smoot-Hawleyho celního sazebníku uchýlily k protekcionismu. Světová i americká ekonomika nyní rostou a postoj světa vůči protekcionismu je celkem zřetelně negativní, takže Trump je ve svém tažení zatím osamocen.

Třetím rozdílem je mnohem větší provázanost světového obchodu. Po druhé světové válce bylo uzavřeno, většinou pod vedením USA, množství obchodních dohod a založena řada institucí, které měly zabránit situaci ze 30. let. Existuje Světová obchodní organizace (WTO), která dohlíží na dodržování podmínek a trestá ty, kteří je nedodržují. Není to ideální stav, ale vytváří podmínky pro řešení sporů.

Kde je problém?

Trump však WTO ignoruje a tvrdí, že je vůči USA zaujatá. Je to sice nesmysl, ale je potřeba to brát tak, že historie se může opakovat. Zbytek světa totiž může Trumpovy kroky vnímat jako ústup USA z pozice lídra světového trhu a od závazku hrát podle pravidel, které samy USA spoluvytvářely. Ostatní země mohou zareagovat podobně jako ve 30. letech a podkopat celý systém.

Mario Draghi z ECB na dotaz na možný vliv nových cel na světový obchod odvětil, že okamžitý dopad nebude velký. "Jsme však přesvědčeni, že spory by měly být projednávány a vyřešeny v rámci mnohostranných jednání, protože jednostranná rozhodnutí jsou nebezpečná. Také panují určité obavy či znepokojení ohledně mezinárodních vztahů. Když přijmete cla vůči svým spojencům, nabízí se otázka, kdo jsou vlastně vaši nepřátelé," doplnil Draghi.

Cla mají podle Trumpa cílit na země jako Čína a Jižní Korea, které zaplavují americký trh zbožím za ceny, které jsou uměle nízké. Dokonce i mnozí zastánci volného obchodu v tomto směru s Bílým domem souhlasí a tvrdí, že jde o velký problém. Zároveň je ale potřeba připomenout, že čínský dovoz oceli do USA představuje pouze desetinu importu oceli do země a je nižší než dovoz z Kanady, Mexika a Evropské unie. Právě tyto regiony tak na Trumpova cla doplatí nejvíce. Prezident sice uvedl, že Kanada a Mexiko budou od cel osvobozené, ale pouze pod podmínkou, že se dohodnou s USA na změnách v NAFTA, což je nadmíru nejisté. Clům by se jistě ráda vyhnula také EU.

Obecně by měla být snaha jednat, ne dále zhoršovat náladu v mezinárodním obchodu. Lekce z historie jasně ukazuje, že v něm jedna akce vede k dalším akcím a reakcím. EU již pohrozila, že zavede cla na bourbon, arašídové máslo, brusinky a pomerančový džus z USA, Brazílie a Čína také vyhrožují odvetnými opatřeními. A to může být pouze začátek.

Zdroj:
Newyorker.com
Donald Trump
Přestat sledovat
Mezinárodní obchod
Přestat sledovat
Spojené státy americké (USA)
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Ekonomické a politické hrozby
Přestat sledovat
20. 4. 2021 17:01
Štěpán Křeček (BH Securities): Největší vliv na vývoj trhů má nabídka peněz. Pokud přetrvá,…
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
20. 4. 2021 12:31
Zajištění proti inflaci? Třeba i levná hypotéka, vysvětluje expert
České státní dluhopisy
Přestat sledovat
Hypotéky
Přestat sledovat
Inflace
Přestat sledovat
Investiční strategie
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Výnosy
Přestat sledovat
Zajištění
Přestat sledovat
19. 4. 2021 14:40
Investorský magazín: Jsou high yield dluhopisy nebo akcie Coinbase zajímavou volbou pro drobné…
Bitcoin
Přestat sledovat
Dluhopisový trh
Přestat sledovat
Firemní dluhopisy
Přestat sledovat
Investiční alternativy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Investorský magazín
Přestat sledovat
Kryptoměny
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
17. 4. 2021 20:31
Lukáš Novotný (WOOD & Company): S&P 500 může projít korekcí, prudké poklesy ale i díky pozitivnímu…
Akcie ČR
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat