Toto jsou hlavní globální politická a ekonomická rizika na prahu roku 2022

Globální obchodní rizika se ve 4. kvartálu 2021 mírně zhoršila. Rizika se neustále vyvíjejí, pokud jde o typy a geografické oblasti, a mohou být neočekávaná. Dopady se projevují napříč podnikatelským spektrem, od živnostníků až po nadnárodní korporace. Mezi nejvýznamnější rizika nyní patří globální inflace v souvislosti s energetickou krizí, pnutí mezi USA a Čínou a také covid-19. Firmy, které podnikají na více trzích, také ovlivní zpomalení čínské ekonomiky, problémy v dodavatelsko-odběratelských řetězcích nebo evropská politika.

Zpráva Dun & Bradstreet Global Business Risk Report řadí největší aktuální hrozby pro podnikání na základě potenciálního dopadu každého rizikového scénáře na společnosti, přičemž každému riziku přiřazuje vlastní skóre. Skóre z deseti největších rizik se používá k výpočtu celkového skóre globálního obchodního dopadu (GBI, global business impact).

Skóre GBI se ve 4. čtvrtletí 2021 mírně zvýšilo na 288 z 282,5 ve 3. čtvrtletí 2021, ale bylo nižší než nedávná maxima 332, která byla zaznamenána ve 2. a 3. čtvrtletí 2020. Přestože je skóre GBI pod úrovněmi zaznamenanými v průběhu roku 2020, zůstává vyšší, než je dlouhodobý průměr (267,6). Firmy, které podnikají na více trzích, nadále čelí vysoké míře nejistoty a vyhlídky pro mezinárodní podnikání zůstávají poměrně obtížné.

GBI

Mezi hlavními riziky stále dominují energetická krize, geopolitika a covid-19

Z nejvýznamnějších identifikovaných rizik jsou nejméně tři přímo spojena s probíhající globální energetickou krizí. Bezprostřední obavy vyvolávají rostoucí ceny, které rozdmýchaly inflační tlaky po celém světě. Kromě toho závislost EU na dodávkách energie z Ruska se může stát novým zdrojem napětí v rámci EU i pro vztahy mezi EU a Ruskem. Energetická krize rovněž zpochybnila schopnost některých zemí plnit sliby týkající se dekarbonizace, což může způsobit značný zmatek pro společnosti, které chtějí přijímat investiční rozhodnutí v této oblasti.

V rámci geopolitiky sílí obavy USA z čínských vojenských manévrů a rostoucích schopností Číny, čímž se zvyšuje pnutí mezi dvěma hlavními světovými mocnostmi. Půdu pro první krizi v Evropě po odchodu Angely Merkelové z vrcholné politiky připravily hromadění sil ruské armády podél ukrajinské hranice a migrační tok z Běloruska.

A konečně, narušení globálních dodavatelských řetězců způsobených covidem-19 pokračuje. Zatímco celosvětový pokrok v očkování byl ve 3. čtvrtletí 2021 významný, Afrika v tomto pohledu nadále pokulhává. To představuje riziko nových mutací. Mezitím další lockdowny v Evropě z důvodů dalších vln šíření nákazy – navzdory vysoké proočkovanosti – vyvolává otázky ohledně potřeby aplikovat posilovací dávky očkování.

Energetická krize: Rostoucí ceny a politická rizika

Již více než deset let po globální finanční krizi se centrální banky na rozvinutých trzích potýkaly s nízkou inflací. Ale v důsledku pandemie se spotřebitelské a výrobní ceny vyšplhaly na maximální hodnoty za několik dekád. Tento růst cen byl podpořen nesouladem nabídky a poptávky u komodit a přetrvávajícím narušením globálních dodavatelských řetězců. Ještě důležitější ale je, že zvýšení cen, které bylo zpočátku odborníky po celém světě považováno za přechodné, trvá již celé měsíce, což vyvolává otázky ohledně načasování a rozsahu opatření měnové politiky.

Globální inflace: Nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po energiích doprovázející znovuotevření ekonomiky se pravděpodobně zhorší s příchodem zimy na severní polokouli. Ta přichází v době, kdy OPEC+ nevyslyšel americkou žádost na uvolnění dodávek ropy.

Potíže dodavatelských řetězců: Narušení odběratelsko-dodavatelských vztahů se v průběhu pandemie objevovalo opakovaně od polovodičů po komodity. Toto riziko zůstalo zvýšené i ve 4. čtvrtletí, ale za zmínku stojí i historické sucho v Brazílii, Argentině a Paraguayi, které pravděpodobně znesnadní klíčové říční plavby lehčích nákladů.

Energetická výzva pro Evropu: Summit v listopadu 2021 měl smíšené závěry ohledně opatření v oblasti klimatu. Největší riziko, které z toho plyne, je zmatek ohledně směru a tempa energetického přechodu. Zatímco tlak na dekarbonizaci na celém světě je zřejmý a země se přihlásily k emisním cílům, energetická krize způsobená nedostatkem uhlí ukázala na omezení při plnění těchto cílů. To představuje výzvu pro obchodní investiční rozhodnutí.

Fiskální obavy na rozvíjejících se trzích: Trvalý nebo náhlý nárůst cen by mohl přimět více rozvíjejících se zemí ke zpřísnění měnové politiky. To zvýší jejich náklady na obsluhu dluhů, což může vést ke snížení ratingů zemí a tlaku na státní rozpočty. Navíc to pravděpodobně sníží vyhlídky na globální ekonomický růst.

Covid-19

Vzhledem k tomu, že firmy dva roky po vypuknutí pandemie stále bojují s návratem k normálu, existují značné nejistoty, včetně rizika nových vln, smrtících variant, rostoucích platebních neschopností a insolvencí, změn v politice a rozdílné ekonomické situaci.

Nové vlny epidemie: I když rozvojové země v Asii a Tichomoří dosáhly významného pokroku v očkování, Afrika stále pokulhává. To by mohlo vést k obnovujícím se vlnám infekcí a dalším lockdownům.

Ekonomické zpomalení v Číně: Čína dodržuje politiku nulové tolerance vůči covidu-19. Tento přístup si vyžádal uzavřené hranice a narušení podnikatelské činnosti v regionech, i když absolutní počet pozitivních případů zůstal nízký. Kromě toho Čína také trpěla nedostatkem energie a rostoucím problémům v sektoru nemovitostí. Celkově to znamená, že čínská ekonomika bude růst pomaleji než dříve. To bude mít dalekosáhlé dopady na ekonomiky, které se při svém vývozu začaly spoléhat na čínskou poptávku. Jako jediná velká ekonomika, která se v roce 2020 vyhnula recesi, a jako hnací motor globálního růstu v posledních dvou desetiletích bude pomaleji rostoucí Čína v rámci globálního ožívání chybět.

Politická polarizace: Výrazný nárůst dlouhodobé nezaměstnanosti jako následek pandemie může být předzvěstí nástupu populistických vlád s nacionalistickou identitou v demokraciích a nárůstu protivládních protestů v autoritářských zemích. Vítězství kandidátů na extrémech politického spektra v nadcházejících volbách může vést ke zvýšené politické nejistotě. Dalšími důležitými volbami, které je potřeba v tomto ohledu sledovat, budou francouzské prezidentské volby v roce 2022.

Nová geopolitická rovnováha

Strategická soutěž s Čínou má v USA podporu obou stran. S prezidentem Joem Bidenem v Bílém domě je vyšší šance, že USA a Čína mohou vést dialog, ale zvýšená spolupráce USA s tradičními spojenci také znamená, že Čína možná bude muset čelit širší „západní“ alianci. Zhoršující se vztahy s Čínou donutí rozvojové země závislé na dvou největších světových ekonomikách, aby dosáhly křehké rovnováhy ve svých obchodních a investičních jednáních.

Zároveň německé politické vedení po Angele Merkelové nemusí být schopné naplnit očekávání EU v otázkách, jako jsou energetická bezpečnost, klimatická politika, soudržnost EU či vztahy s Ruskem, Tureckem, USA a Čínou. Bez silného německého vedení může být budování konsenzu na úrovni EU ještě obtížnější, což ovlivní její budoucnost. V souvislosti s tím, jak svět nachází novou geopolitickou rovnováhu, jsou v rámci tohoto společného tématu identifikována dvě klíčová rizika.

Konkurence mezi USA a Čínou: Bude nutné dosáhnout rovnováhy spolupráce (například v oblasti změny klimatu), konkurence (například v oblasti obchodu a mnohostranných institucí) a konfliktu (například v oblasti Tchaj-wanu nebo v Jihočínském moři). Existuje riziko, že rostoucí obavy USA z čínských vojenských manévrů vůči tchajwanskému regionu a z rychle rostoucích sil jaderného arzenálu Číny roztočí další negativní spirálu obchodních a technologických omezení.

Politika v EU: Vojenská přítomnost Ruska podél ukrajinské hranice a narůstající počet migrantů přicházejících přes Bělorusko na polských hranicích připravily půdu pro první zahraničněpolitický test Evropy po éře Angely Merkeové. Imigrace je pro evropský blok jedním z nejvíce polarizujících témat a nesprávné reakce mohou mít vnitropolitické důsledky.

Zdroj:
Dun & Bradstreet
Ekonomické a politické hrozby
Přestat sledovat
Geopolitická rizika
Přestat sledovat
Koronavirus
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Světová ekonomika
Přestat sledovat
Výhled na rok 2022
Přestat sledovat
18. 1. 2022 10:28
Martin Jahn (Škoda Auto): Rok nebo dva vyšší inflace zvládneme, ekonomika jen dohání inflačně chudou…
Česká ekonomika
Přestat sledovat
Ekonomika
Přestat sledovat
Evropská ekonomika
Přestat sledovat
Inflace
Přestat sledovat
17. 1. 2022 12:00
Investorský magazín: Štěpán Pírko (Bohemian Empire), Steen Jakobsen (Saxo Bank) a jejich výhledy na…
Akciové tipy
Přestat sledovat
Investiční strategie
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Investorský magazín
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světová ekonomika
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
Výhled na rok 2022
Přestat sledovat
17. 1. 2022 9:30
Pavel Hadroušek (Fio banka): Dlouhodobé cykly naznačují, že je akciový trh v "časovém okně" pro…
Akcie ČR
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
17. 1. 2022 6:26
Tětek (SatoshiLabs) & Vejmola (Bitcoinovej Kanál): Co je potřeba vědět o bitcoinu a spol. na prahu…
Bitcoin
Přestat sledovat
Investiční alternativy
Přestat sledovat
Kryptoměny
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat