Potenciální černé labutě roku 2016
Nepředvídatelné události se z logiky věci nedají odhadnout, ale na přelomu roku se o tento nesmysl snaží řada analytiků a stratégů. Podívejme se na několik událostí, které nejsou vyloučené a mohly by mít na finanční trhy vážné dopady.
Některé věci se předvídají lehce. Například to, že Fed bude slibovat několikanásobné zvyšování úrokových sazeb, ale nakonec je ponechá tam, kde jsou, že několik ropných společností nejspíše zkrachuje nebo že Řecko opět dostane finanční pomoc. Jsou zde ale také události, které se předvídají těžko a mohou mít na trhy o to větší dopad. Málokdo očekával, že ropa zlevní na nejnižší úrovně za více než deset let nebo že v Číně bude vláda zachraňovat akciové trhy. Toto je pět událostí, které by letos mohly zamávat s trhy.
1. Uvedení iPhonu 7 se odkládá
Nejnovější telefony od Applu, 7 a 7 Plus, by mohly na trh přijít v září. Apple má na trhu s mobilními telefony vždy silné slovo, i když už nejde o jednoznačného lídra a už vůbec ne o inovátora, jako tomu bylo v minulosti. V každém případě jde o největší světovou společnost, která je na své divizi mobilních telefonů hodně závislá. Lidský faktor ale může způsobit konstrukční vady nebo zpoždění výroby v Číně, což by mohlo uvedení telefonu zpozdit. Navíc je stále těžší pokaždé přijít s něčím novým a originálním.
Zpoždění by mohlo být katastrofou pro trhy, protože zisky Applu z velké části závisejí právě na mobilních telefonech. Ovlivněn by byl celý technologický sektor, který má na trzích velkou váhu.
2. Výprodeje suverénních fondů
Velké státní rezervní fondy spravují majetek o odhadovaném objemu asi 4,3 bilionu dolarů. Problémem je skutečnost, že velká část z těchto peněz pochází z prodeje ropy, jejíž cenu ale v nejbližší době podle všeho nečeká žádný závratný růst. Cílem těchto fondů je odkládání finančních přebytků na horší časy, a ty právě teď přicházejí. Například Saúdská Arábie již začala se snižováním veřejných výdajů, ale čerpání peněz z fondu bude možná jednodušší řešení než snižování platů a benefitů.
Mnoho zemí navíc investovalo peníze ve fondech do pochybných a málo likvidních nemovitostních projektů, kvůli čemuž se z nich mohou stát nebezpečné časované bomby finančního systému.
3. Odstoupení Maria Draghiho
Šéf evropské centrální banky oddálil krizi eura svými sliby o neomezených finančních prostředcích, které je schopen do systému nalít, pokud bude potřeba. Dluhopisové trhy se uklidnily a Draghi si získal respekt. Funkční období mu končí až v roce 2019, ale nikdo si nemůže být ničím jistý.
Pokud by například italský premiér Matteo Renzi přišel o své postavení, Draghi by mohl být nucen řešit situaci ve své zemi. Případně jej může zlákat výběr nového generálního ředitele MMF v létě 2016.
Pokud by Draghi skutečně odešel, německá lobby by určitě trvala na tom, aby byl novým šéfem ECB zvolen někdo z Bundesbank. A jelikož postoj německé strany k finančním stimulům je diametrálně odlišný od Draghiho "větve" v ECB, byla by to pro finanční trhy poměrně velká rána.
4. Pád jednorožců
Začínající firmy, které za krátký čas dosáhly hodnoty jedné miliardy dolarů (aniž by byly obchodované na burze), dnes už nejsou takovým unikátem, jako tomu bylo v době, kdy dostaly tuto přezdívku. Takových firem je aktuálně zhruba 150 a jejich celková hodnota se blíží k 500 miliardám dolarů.
Dění kolem startupů nyní v mnohém připomíná technologickou bublinu z konce minulého tisíciletí a málokdo asi věří, že všechny tyto firmy jsou dlouhodobě životaschopné. Je celkem dobře možné, že několik těchto firem v nejbližší době zbankrotuje, což na trhu způsobí šok. Investoři si totiž rychle zvykli, že nové společnosti mají schopnost ovlivňovat celá průmyslová odvětví několika módními aplikacemi, což ale může být velký omyl.
5. Mír v Sýrii
Cena ropy je na dlouhodobých minimech, přestože na Blízkém východě zuří občanská válka a brzké uklidnění situace není pravděpodobné. Kdyby ale syrský prezident Asad zmizel ze scény (dobrovolně nebo jinak), mohl by být Islámský stát při spolupráci velmocí poražen poměrně brzy.
V regionu by mohl být nastolen pořádek a na trhu by se objevila další ropa ze severního Iráku. A kdyby se podařilo dostat IS také z Libye, další nabídka ropy by mohla vést k propadu cen až k deseti dolarům za barel.
Není potřeba si opět číst Tolstého, aby bylo jasné, že mír může být stejně destabilizující jako válka. Zejména tehdy, když se nastolí nečekaným způsobem.
Zdroj: MarketWatch
