ECB na lednovém zasedání nepřekvapí, na změnu politiky by muselo být mnohem hůře
V Evropské centrální bance je kvantitativní uvolňování stále jablkem sváru. Daň na depozita ve výši 0,3 % není stropem a ECB letos zřejmě bude zvažovat další uvolnění měnových podmínek. To jsou závěry ze zápisu z jednání ECB v prosinci 2015, po kterém byl trh rozsahem měnově-politického uvolnění zklamán.
Na potřebě dalšího uvolnění politiky, která vyplynula z revize inflačního výhledu, panovala shoda. Extrémně levná ropa, pokles tržních inflačních očekávání (na 1 % v roce 2017), slábnoucí Čína a přiznání predikční bídy v posledních letech ("predikovaná inflace od roku 2008 byla často vyšší než pozdější skutečnost") znamenají, že ECB čeká inflaci na cíli okolo 2 % později a s menší pravděpodobností.
Ohledně nástrojů, tedy ohledně odkupů aktiv, však ECB tak jednotná zdaleka nebyla. Ne že by to bylo překvapení, například Němci jsou hlasitými odpůrci odkupů dlouhodobě. V prosinci proti dalšímu rozšíření a prodloužení odkupů opět brojili s tím, že se tento nestandardní nástroj má využívat jako poslední možnost, nikoli na "jemné dolaďování" měnově-politického postoje.
Sice lze namítnout, že v situaci, kdy je inflace již dva roky pod cílem (a momentálně na nule), nelze mluvit o jemném dolaďování, nýbrž o nutnosti rázného zásahu, pro Němce jsou však odkupy aktiv zlo a jako takové si je chtějí nechat pouze pro skutečně hraniční (deflační) případy. Navíc je pravda, jak stojí v zápisu, že odkupy aktiv podléhají zákonu klesajících hraničních výnosů (zejména na stávajících úrovních výnosů), zatímco vedlejší efekty nikoli. Bilance zisků a ztrát se zkrátka v čase mění.
Pro navýšení objemu měsíčních odkupů (či navýšení nyní a proporční snížení později) nakonec nehlasoval nikdo. Prodloužení programu odkupů aktiv o 6 měsíců bylo maximálním kompromisem. Z obou táborů však zaznělo, že depozitní sazba může klesnout hlouběji než na -0,3 %. ECB evidentně poté, co si namočila nohy do záporných sazeb a zjistila, že svět se dále kroutí, získala kuráž. Vzpomeňme, že pár čtvrtletí nazpátek říkala, že -0,2 % je dno.
Sečteno a podtrženo, ECB je připravena k dalším krokům. Další velký třesk v podobě masivního zvýšení objemu odkupů aktiv však lze čekat pouze v případě opravdu výrazného zhoršení ekonomické (tedy inflační) situace.
Poznámka IW: Text Martina Lobotky se přímo netýká lednového zasedání ECB (čtvrtek 21. ledna), svými závěry ale umožňuje být využit jako malý předkrm ke čtvrtečnímu zasedání. Levnější ropa a obavy o Čínu na Evropu nepochybně dopadají, analytici ale zatím zůstávají v klidu a předpovídají zemím eurozóny pro letošní rok růst HDP o zhruba 1,5 %. S výrazným růstem inflace (ECB sleduje celkový ukazatel, který zahrnuje například i ceny paliv) se letos nepočítá, hluboká deflace ale také podle všeho není na pořadu dne.
Aktuality
