Řecké problémy nekončí, dohoda z Bruselu jen získala čas

Vedle toho dostanou banky možnost prodat pod cenou (21 % oproti nominálu) řecký dluh v celkové hodnotě 12,6 miliardy eur. To je opatření, které by mělo vést ke snížení dluhové zátěže, současně pravděpodobně vyvolá první selektivní bankrot členské země eurozóny. (Agentura Fitch dnes právě tímto způsobem ohodnotila současnou situaci Řecka – pozn. red. IW).

Jde o průlom v dosavadním přístupu, protože slovo bankrot bylo prozatím v evropských kruzích zakázané. Ostře proti němu vystupovala především ECB.

Eurozóna současně s tím rozhodla o rozšíření pravomocí záchranného fondu EFSF. Z toho by se měla dát financovat i pomoc bankovnímu sektoru (do-kapitalizace), a to navíc v zemích, které nemají a nechtějí dohodu na záchranném balíku.

Současně bude mít EFSF možnost intervenovat na sekundárních trzích a budou výrazně změkčeny podmínky pro pomoc z fondu (prodloužení splatnosti ze 7,5 na 15 až 30 let a za úrok 3,5 %).

Co si z toho všeho odnést?

Rozhodně je pozitivní, že se evropští politici dohodli s ECB na tom, že selektivní bankrot Řecka není tabu. Současně byl rozšířen zbrojní arsenál EFSF, aby se dala lépe zastavit nákaza ve finančním systému.

Řecký dluh však pravděpodobně bude nakonec potřebovat osekat daleko více, než jsou si evropští politici v tuto chvíli schopni přiznat. Současná opatření by měla z celkové dluhové zátěže v ideálním případě odmazat zhruba 26 miliard eur (jen zhruba 7 % z dluhu 350 miliard eur).

Aby se Řecko stalo solventním, je nutné odmazat násobně více (180 až 200 miliard eur). I když tedy současná dohoda poskytuje periferiím eurozóny vítaný oddech, o definitivní řešení řeckého problému půjde jen stěží.

Svět obcházejí dluhy: 15 nejzadluženějších zemí