Co přesně znamenají záporné sazby pro svět, který s nimi musí žít?

To, co bylo donedávna nemyslitelné, je skutečností ve stále více ekonomikách. Centrální banky zavádějí záporné úrokové sazby, a nutí tak běžné lidi držet hotovost mimo banky. Jako první zavedlo záporné sazby Dánsko, a to již v roce 2012. V roce 2014 se přidala Evropská centrální banka následovaná Švédskem a Švýcarskem. V Asii se k tomuto kroku letos v lednu odhodlala japonská centrální banka. První rozvíjející se ekonomikou, která se rozhodla něco podobného vyzkoušet, se letos v březnu stalo Maďarsko.

S tím, jak se k záporným sazbám uchyluje stále více centrálních bank, a také s jejich stále výraznějším poklesem, je stále důležitější otázkou to, jak se to vše projeví v jednotlivých zemích a co záporné sazby znamenají pro trhy a samotné centrální bankéře.

Dánsko: Vlastníci domů po celém světě závidí některým lidem v Dánsku, kteří si vzali hypotéku. Ti totiž díky negativním sazbám vlastně dostávají peníze od bank, od nichž si původně půjčili peníze. Ne, není to vtip.

Švýcarsko: Několik bank reaguje na záporné sazby tím, že je přenáší na své klienty, ale Alternative Bank Schweiz AG se tomuto trendu vzpírá a kvůli udržení klientely a jejích vkladů zákazníkům nadále kladně zúročuje jejich peníze. Počet klientů této banky samozřejmě roste.

Německo: Životní pojišťovny s dlouhodobými závazky již pociťují negativní vliv záporných sazeb. Některé skupiny potřebují k udržení svého podnikání dosahovat alespoň 5% ročního výnosu, což vede typicky nízkoriziková odvětví k investicím do stále rizikovějších nástrojů.

Japonsko: Oznámení o záporných úrokových sazbách vedlo k obrovskému nárůstu ceny 40letého státního dluhopisu na úrovně, které jsou běžné pouze u rozvíjejících se zemí, jako je například Venezuela. I u dluhopisů, jako jsou ty japonské, ale nyní investoři podstupují nové riziko - duraci.

Problémy se v Japonsku kvůli nově nastaveným sazbám vyskytují také na peněžním trhu. Obchodní systém využívaný domácími bankami nebyl měsíc po snížení sazeb centrální bankou plně přizpůsoben novým podmínkám.

USA: Centrální bankéři zvažují, zda by záporné sazby byly v americkém prostředí vhodné a potřebné. Americká ekonomika se spíše připravuje na zvedání sazeb, ne jejich snižování, ale Fed se i tak snaží zjistit, jak by mohly záporné úroky fungovat v případě dalšího utlumení ekonomiky.

Měnová politika: Je otázka, co přijde po záporných sazbách. James Mackintosh z Wall Street Journalu si myslí, že když na povrch vyplují "zvrácené" účinky záporných sazeb (praktické zdanění bankovních služeb, přenesení negativních sazeb na klienty bank, špatné investice, hromadění hotovosti), centrální banky budou muset přijít s takzvanými vrtulníkovými penězi (helicopter money). V podobném duchu se nedávno vyjádřil bývalý šéf Fedu Ben Bernanke. Tento způsob pomoci ekonomice je však podle některých ekonomů a bank ve svých důsledcích možná ještě horším řešením.

Speciál IW: Záporné sazby a jejich dopady na vaše úspory

Zdroj: WSJ