Podělali jsme to. Chudí jsou ještě chudší, přiznává bývalý centrální bankéř

Kritici, kteří nesouhlasí s opatřeními Fedu na podporu ekonomiky, často argumentují tím, že nízké úrokové sazby a nákup aktiv příliš zvýhodňují bohaté. Hlavním důvodem je růst cen aktiv, jako jsou akcie a dluhopisy, které drží především bohatší část domácností.

"I když to zní logicky, na základě relevantních dat tuto myšlenku nepodporuji," píše ale Kocherlakota. Uvádí příklad období od roku 2010 do roku 2013, kdy Fed přišel s druhým kolem kvantitativního uvolňování a index S&P 500 přidal od listopadu 2010 do konce roku 2013 kolem 50 %. Podle „Průzkumu spotřebitelských financí“ z roku 2013 však ke zbohatnutí bohatých v tomto období nedošlo, například typická rodina patřící k 10 % nejbohatších přišla o 6,3 % majetku. Tento pokles byl podle Kocherlakoty hlubší než u mediánu jakékoli skupiny chudších rodin, jakkoli rozdíly nebyly velké.

V tabulce níže je zobrazen vývoj rozdělení bohatství v průběhu času (průzkum však nesleduje v průběhu času stále stejné rodiny a měnící se bohatství může způsobit, že rodiny v jednotlivých kolech průzkumu spadaly do různých kategorií).

Může za to páka

Kocherlakota nicméně přiznává, že od roku 2007 do roku 2010 byla situace diametrálně odlišná. Chudí na finanční krizi doplatili skutečně mnohem více než ti bohatší. Podle bývalého centrálního bankéře a jednoho z velkých zastánců uvolněné měnové politiky ale částečně šlo o následek většího využívání páky a zadlužení u chudších. Pokles cen aktiv se na jejich bohatství projevil (v procentuálním vyjádření) mnohem výrazněji.

Podle Kocherlakoty nešlo ani tak o to, že Fed podpořil akciové trhy a trh s bydlením, které v letech 2007 až 2010 prudce klesly, jako o to, že podpora Fedu mohla být ještě větší. "Jinými slovy, nerovnost vzrostla, protože měnová politika byla stále ještě příliš přísná, ne proto, že byla příliš uvolněná," dostává Kocherlakota své holubičí pověsti. Nejchudší rodiny tak v uvedeném období ztratily nejvíce a v roce 2013 na tom byly hůře než v roce 1989. Bohatší vrstvy rovněž zchudly, ale "pouze" na úroveň z poloviny prvního desetiletí nového tisíciletí.

I proto podle bývalého šéfa minneapoliského Fedu převládá názor, že centrální banka svými opatřeními pomohla bankám, ne chudým lidem. Skutečnost je ale prý taková, že se Fed na prohlubování nerovnosti sice podílel, ale je v tom všem trochu nevinně. Buď jak buď, toto rozevření nůžek v rámci americké společnosti může dlouhodobě ovlivňovat ekonomiku i politiku USA.

Zdroj: Bloomberg