Vyšší úrokové sazby mohou Fedu sebrat jeho nezávislost
Pokud Fed nic nezmění na svých plánech ohledně dalšího zpřísňování měnové politiky, bude mít brzy velký problém. Komerčním bankám totiž bude muset platit obrovské sumy peněz, které dost možná nezvládnou pokrýt ani výnosy z jeho gigantického dluhopisového portfolia.
Bilance americké centrální banky aktuálně dosahuje zhruba 4,3 bilionu dolarů a Fed z výnosů, které mu plynou z držených dluhopisů, jež z velké části nakoupil v rámci programu kvantitativního uvolňování, odvádí každý rok do federálního rozpočtu kolem 90 miliard dolarů. Plánované zvyšování sazeb ale může prakticky celou tuto sumu vymazat.
Aktuálně Fed komerčním bankám za peníze, které mají uložené na jeho účtech (rezervy, které si komerční banky u centrální banky ukládají nad limit povinných minimálních rezerv), smí nabízet maximální roční úrok 0,5 %. Faktická úroková sazba je aktuálně 0,37 % (v prosinci Fed schválil zvýšení rozpětí sazby na 0,25-0,5 % z 0-0,25 %). To sice není moc, americké pokladniční poukázky na druhou stranu ale nesou v průměru jen 0,28 %. Fed tedy může bankám teoreticky dávat takřka dvojnásobek, čehož se logicky některé finanční domy snaží v prostředí nízkých výnosů využít.
Platby úroků komerčním finančním ústavům za odložené peníze dnes centrální banku USA vyjdou na přibližně 12 miliard dolarů ročně. Pokud by ale Fed dvakrát zvýšil základní úrokovou sazbu, pokaždé o 25 bazických bodů, a objem nadbytečných rezerv bank složených na jeho účtech by zůstal nezměněný, zvýšily by se tyto platby na dvojnásobek. A pokud by se základní úroková sazba dostala až na 3 %, jak čeká šéf sanfranciského Fedu John Williams, vyšplhaly by se úroky placené centrální bankou až na 72 miliard dolarů ročně. Zbývající "zisk" Fedu by se v takovém případě smrskl na naprosté minimum. A úrokové sazby mohou jít ještě výše, v roce 2007 se základní sazba nacházela na úrovni 5 %.
Navíc ani to nemusí být konečný výsledek. Jakmile totiž začnou dluhopisy v portfoliu Fedu maturovat a centrální banka za ně nebude nakupovat náhrady, jako to činí dnes, bude muset začít vykazovat kapitálové ztráty, protože v rámci kvantitativního uvolňování bondy přeplácela, aby bez problému plnila svůj závazek. Ekonomové Robert E. Hall ze Stanfordovy univerzity a Ricardo Reis z Kolumbijské univerzity tvrdí, že bude Fedu při rozpouštění rozvahy trvat šest až deset let, než se mu podaří smazat ztráty a dostane se zpět do zelených čísel.
Zatím banka zůstává v klidu, zlom ale podle ekonomů může přijít ve chvíli, kdy si vláda uvědomí, že vyšší sazby znamenají menší příspěvky Fedu do rozpočtu. To se může stát například ve chvíli, kdy na Spojené státy dolehne další rozpočtová krize a miliardy dolarů od Fedu budou chybět. Někteří členové Kongresu již v této souvislosti vyjádřili jisté obavy, jejich hlas zatím ale nebyl dost silný. Reálně ovšem podle skeptiků hrozí, že se z úrokových sazeb v USA stane politické téma a Fed "v zájmu státu" přijde o svoji apolitičnost a nezávislost, a tedy i veškerou sílu.
Zdroj: Yahoo!
