4 varianty brexitu: Kam se Spojené království může zařadit na světových trzích?
V posledních dnech před referendem Ve Spojeném království o budoucnosti země v EU narůstá napětí nejen v samotné Británii. O rizicích spojených s odchodem země z Evropské unie stále častěji hovoří například zástupci Bank of England. Jaké by ostrovní království vůbec mělo možnosti, pokud by jeho občané řekli další účasti ve "společné Evropě" ne?
Norský model
Minimalizuje ekonomické náklady, ale nevyvázal by Británii z povinnosti platit příspěvky do EU (asi 80 % stávající výše). Musela by nadále implementovat evropskou legislativu v mnoha oblastech, ale bez možnosti účastnit se hlasování. Volný trh s EU by byl zachován.
Švýcarský model
Vyjednání bilaterálních dohod s EU. Británie by přispívala zhruba 40 % stávajících poplatků a využívala by výhod jednotného trhu zboží a volného pohybu osob. To se ale netýká služeb, které jsou v případě Británie stěžejním exportním artiklem. Postižen by byl hlavně finanční sektor.
Vstup do organizace EFTA
Zahrnuje volný obchod se zbožím s EU bez nutnosti přispívat do rozpočtu unie. Tato cesta by znamenala omezení volného pohybu osob a výrazné potlačení přílivu imigrantů do země. Komplikované vyjednávání bilaterálních smluv by ochromilo britský růst.
Úplné osamostatnění na úroveň člena Světové obchodní organizace
Vysoká úroveň suverenity země za cenu její separace na světových trzích. Nejradikálnější varianta brexitu, která by přinesla případné benefity za cenu ekonomické izolace.
Zdroj: CYRRUS
