Bezpečný přístav vs. peníze z helikoptéry aneb Jak Japonci (ne)porazí trh
Japonské volby do horní sněmovny na začátku července skončily vítězstvím dosavadních vládních sil. Díky tomu získal japonský premiér Šinzó Abe dvoutřetinovou většinu, kterou potřebuje pro svou největší politickou ambici – reformu japonské pacifistické ústavy. I když je možné, že to bude mít závažné geopolitické dopady, finanční trhy se spíše věnovaly tomu, nakolik navzdory ekonomické situaci silná podpora Abeho vlády může naznačovat možnost dalších opatření na podporu hospodářství.
"Tentokrát nebude vládní ekonomická politika záviset jen na krocích Bank of Japan, naopak – Bank of Japan bude tisknout peníze jedině v souladu s požadavky vlády, aby pokryla masivní fiskální stimul," říká odborník na měny ze Saxo Bank John Hardy. Půjde o takzvané "helicopter money", tedy peníze obrazně řečeno shazované běžným lidem z helikoptér. V tomto režimu je úkolem centrální banky pouze pokrýt jakýkoli fiskální nedostatek, zatímco peníze směřují přímo do ekonomiky s cílem stimulovat konečnou poptávku spíše než (mnohdy zbytečný) nákup aktiv.
Další QE v Japonsku
Japonská centrální banka zjistila, že i přes probíhající masivní program kvantitativního uvolňování v objemu až 15 % HDP ročně nedokázala zabránit obnovení inflačních tlaků po kolapsu cen komodit, oslabení domácí poptávky a agresivní devalvaci čínské měny proti ostatním asijským měnám. Od nepovedeného japonského pokusu o ovlivnění trhů prostřednictvím záporných sazeb v lednu 2016 je japonský jen v páru s čínským jüanem zhruba o 20 % silnější.
V dobách zvýšené nejistoty, jako je ta po britském referendu, se investoři uchylují k takzvaným bezpečným investičním přístavům. Na měnovém trhu k nim patří švýcarský frank, americký dolar a právě japonský jen. "Švýcarská i americká měna v pobrexitové době zhodnocují, ale ne dramaticky. Vítězem, jakkoli pro japonskou vládu ne vítaným, je japonský jen," připomíná ekonom Jan Vejmělek z Komerční banky.
V nedávné době dosáhly náznaky možného fiskálního stimulu vrcholu, když jeden vládní představitel podpořil program ve výši 20 bilionů jenů. Jde o více než 4 % japonského HDP, což je srovnatelné s masivním americkým programem TARP, který USA zavedly během finanční krize v letech 2008 až 2009. "Návštěva Bena Bernankeho, de facto architekta amerických podpůrných opatření po světové finanční krizi, v Japonsku může i nemusí mnohé naznačit," říká Hardy.
Dalším klíčovým datem pro japonský jen bude jednání Bank of Japan 29. července, i když teoreticky může Abeho vláda oznámit fiskální opatření kdykoli a Bank of Japan se jen připojí s tím, že koordinuje své kroky v souladu s fiskálním programem vlády a bude udržovat výnosy dluhopisů dole.
Rozhazování jako cesta z ekonomického útlumu?
Z dlouhodobého hlediska je otázkou, zda rozdávání peněz lidem nebo jakékoli jiné politické opatření mohou Japonsko dostat ze spirály dluhových problémů, které navíc zhoršuje nepříznivá demografická struktura japonského obyvatelstva. Pokud ale Japonsko nic neudělá, mohlo by dojít i k deflačnímu kolapsu ekonomiky. Přílišné množství vytištěných peněz by zemi mohlo dostat do nepříjemné inflace, kvůli které by vypouštění peněz do ekonomiky mohlo připomínat monetární explozi. Přesto je využití helikoptérových peněz novinkou, která může být při vytváření inflace velice efektivní, jakkoli je to inflace svým způsobem korozivní a finančně represivní, tedy pro měnu nepříznivá.
Japonský jen může být dočasně silnější, ale pokud se Japonsko vydá cestou rozhazování peněz z helikoptér, bude nakonec "odměněno" oslabením měny. To ale ve výsledku nespustí nic jiného než další fázi globálních měnových válek. "A pokud premiér Abe naplní svůj cíl a vytvoří novou, méně pacifistickou ústavu, velká část peněz vypuštěných do ekonomiky by mohla zamířit na vojenské výdaje, třeba i na nové helikoptéry. Pak to teprve budou skutečné vrtulníkové peníze," uzavírá Hardy.
Zdroj: Saxo Bank, Komerční banka
