Dluh je silná droga. Jako detox zafunguje deflace
Zastánci drahých kovů jako bezpečného přístavu mají při upozorňování na další nafouknutou bublinu na finančních trzích zřejmě pravdu. V jedné věci se ale možná šeredně mýlí. Namísto hyperinflace se totiž můžeme dočkat jevu opačného, tedy dlouhotrvající deflace, která je jediným lékem na drogu jménem vysoké dluhy.
Podle Harryho Denta z webu Economy and Markets mají pravdu ekonomové vyznávající takzvanou rakouskou školu, jako je například Lacy Hunt. Podle nich jedinou cestou ke snížení zadlužení ekonomiky a finančních trhů je deflace.
Jde o neoblíbený způsob a Dent jej přirovnává k detoxikaci, kterou musí podstoupit drogově závislý člověk, pokud se chce vyléčit. "Detox" ale není jednoduchý, dluhy jsou silná droga, o to více v současnosti definované obrovskou bublinou na kreditních trzích. Právě deflace je oním "detoxem", který musí ekonomika podstoupit.
Dent na toto téma uvádí zajímavý graf. Jde o rychlost oběhu peněz, která se vyvíjí v dlouhodobých cyklech. Průměr se pohybuje někde kolem hodnoty 1,74 v době "normálu", vzhledem k cyklické povaze je však ve skutečnosti většinou mimo tuto hodnotu, protože rychlost oběhu peněz se mění podle toho, v jaké fázi je ekonomika.
Když rychlost oběhu peněz roste, podle Lacyho to znamená, že podniky, spotřebitelé a také vlády realizují produktivní investice do nových kapacit, které pomáhají zvyšovat zisky, mzdy a podobně. Toto období je pro všechny výhodné.
Když ale rychlost oběhu peněz začne klesat, podobně jako tomu bylo po letech 1918 nebo 1997, znamená to, že investice jsou realizovány především s cílem spekulativního zisku a nevytvářejí dodatečné výrobní kapacity ani příjmy (podobně jako dnes, kdy peníze firem směřují zejména na zpětné odkupy akcií, fúze a akvizice a tak dále). Zároveň to ukazuje na rostoucí bublinu v ekonomice.
Když křivka začne klesat pod průměrnou hodnotu, ekonomice hrozí společně se snižováním zadlužení také deflace, což je aktuálně cítit od roku 2008. Dnes je akorát toto prostředí výrazně ovlivňováno kvantitativním uvolňováním, tedy "tištěním peněz".
"Přestože ekonomika dostává stimuly de facto 'za nic', rychlost oběhu peněz stále klesá. Proto nevidíme žádnou inflaci nebo snad hyperinflaci. A nedočkáme se jich ani v budoucnu. Jediné, čeho se v nejbližších letech můžeme dočkat, je deflace," uzavírá Dent.
Zdroj: Economyandmarkets.com
