Janet Yellenová mírní jestřábí rétoriku. Ale proč?!
Trh počítá se zvýšením základní úrokové sazby v USA na prosincovém zasedání FOMC. Podle šéfky Fedu ale měnová politika zůstane velice uvolněná po delší dobu. Prý musí.
Šéfka Fedu Janet Yellenová dostála své holubičí pověsti. 14. října prohlásila, že když se podaří udržovat americkou ekonomiku přehřívanou, je možné odstranit její slabost, která vznikla kvůli Velké recesi (od prosince 2007 do června 2009), s jejímiž následky se americká ekonomika nadále potýká. Její potenciál se totiž kvůli poslední recesi snížil.
Někdo by se mohl ptát, o čem že to guvernérka mluví. Vždyť celková míra nezaměstnanosti v USA je na 5 %. Yellen mluví o efektu hystereze. Míra nezaměstnanosti je sice na pěti procentech, ale úřady mezi nezaměstnané počítají jen ty, kteří aktivně hledají práci a jsou připraveni do ní nastoupit. Mezi nezaměstnanými nejsou z pohledu statistiky ti, kdo jsou sice bez práce, ale rezignovali na hledání zaměstnání. Raději se vydali cestou invalidity, studia, rodičovské dovolené, důchodu a podobně. Míra participace, která měří míru zapojení (zaměstnaných, ale i nezaměstnaných) lidí na trhu práce, od začátku krize výrazně poklesla.
Částečně může být pokles míry participace vysvětlen odchody lidí do důchodu, tedy demografií. Ale pouze částečně. V posledních čtvrtletích se vracejí invalidé, matky a studenti na trh práce, ale stále by se ke zlepšení situace mělo zhruba procento pracovní síly opět začít shánět po práci. Pokud se tito potenciální pracující nevrátí na trh, nebudou nic dělat, a ekonomika kvůli tomu poroste pomaleji. Nemluvě o tíživé sociální situaci, která je čeká.
Janet Yellenová se efektu hystereze hodně věnovala během akademické kariéry a její sociální cítění jí velí nenechat se obalamutit pouhou mírou nezaměstnanosti. Chce ekonomiku přehřívat, protože čeká, že to povede k investicím a vytvářením pracovních míst, k růstu mezd, který nakonec motivuje lidi mimo trh práce se na něj vrátit.
Yellenová tedy trhu vzkázala, aby sledoval i míru participace a aby nepočítal s tím, že ona sama by snad preferovala rychlý růst sazeb v USA. Tuto velice holubičí zprávu se ještě stejný den snažil zneutralizovat předsedy bostonského Fedu Eric Rosengren. Ten uvedl, že již nyní centrální banka dělá dost pro to, aby inflační cíl (2 %) přestřelila, a proto je potřeba zvyšovat sazby. To jen potvrzuje velice dobře známý nesoulad mezi jednotlivými členy měnového výboru Fedu.
My čekáme zvýšení sazeb v prosinci a v příštím roce jedno, maximálně dvě zvýšení. Rizika této prognózy přitom vnímáme jako asymetrická na straně spíše pomalejšího zvyšování úroků.
Aktuálně bude dělat vrásky členům Fedu zpomalení ekonomiky. Takzvaný GDPnow, který na základě zveřejněných indikátorů odhaduje růst HDP v daném čtvrtletí, pro třetí kvartál postupně klesl z 3,7 % na 1,9 %. Index podmínek na trhu práce, který sestavuje sám Fed, v září klesl pod nulu poosmé za posledních devět měsíců. I proto bude centrální banka opatrná a sazby bude zvyšovat jen pomalu.
V tomto kontextu mě zaujal průzkum Wall Street Journal, podle kterého analytici s pravděpodobností 60% očekávají v USA recesi v následujících čtyřech letech. Nejde o malování čertů zeď, naopak. Posledních dvacet ekonomických cyklů trvalo v průměru pět let, takže i bez analytiků bychom byli schopni říci, že míra pravděpodobnosti recese v následujících čtyřech letech je 80 %.
Není od věci se podívat zpět na Fed, který vypočítává implikované pravděpodobnosti toho, že recese v USA nastane v následujících 12 měsících. Standardní model ukazuje nízkou pravděpodobnost (30 %). Nové odhady nicméně přidávají do výpočtu informace o vývoji zisků firem a kreditních spreadů, a tyto odhady implikovaly recesi do roka s pravděpodobností 73 %. Ale to bylo na začátku letošního roku, od té doby opět došlo k poklesu k 30 %.
