Cla na dovoz aut do USA jako pokus o obranu, který ignoruje realitu
Donald Trump tasil obchodní zbraň nejtěžšího kalibru, tedy cla. Jejich významná část, konkrétně 25% tarif, se týká dovozu aut a dílů. Oficiálně se tím prý chrání americká národní bezpečnost, ve skutečnosti je to ale ekonomický krok, který se míjí s realitou současného globalizovaného světa. Cato Institute popisuje, že vyvolá chaos v dodavatelských řetězcích, bude znamenat vyšší ceny pro spotřebitele a úbytek pracovních míst. A to je přesný opak toho, co (si) Trump slibuje.
Automobilový průmysl v Severní Americe je extrémně propojený. Výroba komponent, třeba převodovek, často znamená, že se daný díl přepraví mezi USA, Kanadou a Mexikem i sedmkrát, než je namontován do auta. Pokud se při každém přejezdu aplikuje clo, náklady nerostou lineárně, ale exponenciálně. Jednoduchý kondenzátor pro sedačky může kvůli tomu zdražit na několikanásobek. Představa, že v takovém případě nezdraží celé vozy, je přinejlepším naivní, přinejhorším lživá.
Auta "Made in USA" navíc nejsou tak docela z USA. V průměru zahrnují 30-91 % dílů z jiných zemí, a to nejen z Asie, ale také od nejbližších sousedů. Například Tesla nebo Ford spoléhají na importované díly téměř stejně jako na domácí výrobu. Cla tak dopadnou nejen na zahraniční vozy, ale i na ty, které se montují v Michiganu nebo Georgii.
A není to jen problém pro výrobce. Na konci celého procesu je kupující, tedy spotřebitel. A ten si připlatí. Odhaduje se, že nové tarify zvednou ceny aut z Evropy, Japonska a Koreje v průměru o 6 500 dolarů. Auta vyráběná v Mexiku zdraží o zhruba 4 500 dolarů. A to nepočítáme zdražení domácích aut kvůli dražším komponentům. Pro běžného Američana to znamená za stejné peníze méně muziky, tedy například horší výbavu nebo menší výběr.
Kdo přitom zapláče nejvíce? Nižší a střední třída. Ti, kteří nejčastěji kupují levnější, často importované modely, které kvůli clům možná zmizí z trhu. Připomeňme třeba takzvanou chicken tax, 25% clo na pick-upy ze 60. let, které de facto vypudilo levné evropské a asijské modely z amerického trhu. A není náhodou nižší a střední třída důležitou součástí Trumpova voličstva?
Trumpova "logika" kulhá, i pokud jde o zaměstnanost. Historická data prokazují, že otevřený obchod pomáhá americkému průmyslu. Po uzavření dohody NAFTA (dohody o volném obchodu mezi Spojenými státy, Kanadou a Mexikem) v 90. letech výroba aut i počet pracovních míst v USA rostly, a to v kontrastu s 80. léty, kdy dominovala protekcionistická opatření.
Dovoz není opakem domácí výroby. Naopak, obojí jde ruku v ruce. Když klesne import, klesá také export, protože klesají efektivita, investice i konkurenceschopnost. Snížení konkurence navíc umožňuje domácím firmám zvedat ceny, což nakonec odskáče spotřebitel.
Zajímavé je, že i samotné automobilky (včetně Tesly, jakkoli se tomu možná divíte) upozorňují, že nová cla jsou problém. Včetně výrobců s produkcí v USA. Proč? Protože globalizovaný řetězec zdraží i jejich výrobu (protože přesunout celý dodavatelský řetězec se zkrátka nemůže vyplatit, pokud by to vůbec šlo provést). A s dražší výrobou budou přicházet o konkurenceschopnost.
